Z Paříže do Paříže

Obrovské klukovské dobrodružství při němž nešlo o nic méně než o holý život. Film natočený podle skutečného příběhu francouzské židovské rodiny, která utíkala před nacistickým běsněním. Nádherná kamera, hudba, Dorian a Batyste- oba chlapci jsou nesmírně talentovaní, co mě ale těšilo nejvíc, že film, přes veškeré útrapy, které rodinu postihly "voněl" dětstvím, kuličkami, odřenými koleny, rozbitými okny, natrhanými sousedovic jablky... Poetika, při které bylo cítit obrovskou lásku mezi sourozenci, lásku k rodičům a samozřejmě lásku rodičovskou. Takto citlivá režie se moc často nevidí. (19.05.2019)

Skvěle natočené válečné drama o osudech dvou bratrů, jež je podáváno s nevinným dětským náhledem, které postupem času graduje, aby udělalo místo syrovému nádechu války. Un sac de billes v těchto ohledech hraje na jistotu-předem totiž víte, jak se zhruba film bude odvíjet a jak dopadne. Právě tento atribut mi místy docela vadil, jelikož tento příběh a film samotný by si zasloužil ještě o kousek více "ponoření se" do mentality lidí ve válečných letech, což jde také ruku v ruce s faktem, že nám režisér Christian Duguay mohl více poodhalit brutální syrovost Druhé světové války v okupované Francii. Takto je snímek Un sac de billes "jenom" dalším filmem na který se sice hezky kouká a pobrečíte si u něj, nicméně element překvapení a filmařské kreativity zde zcela chybí. PS: Maličká role Marka Vašuta velice potěšila! (23.06.2017)

Až dokonce mírumilovný válečný film bez hrdinské zápletky, bez množství akčních sekvencí a věčně vypjaté hudby. Za to ale dojemný příběh o odvaze a naději udržet rodinu stále pohromadě či alespoň v kontaktu na pozadí těch nejohavnějších událostí novodobých dějin. Francouzštinu jako jazyk vyloženě nemusím, ale za to tenhle povedený neunavující snímek rozhodně vinit nemůžu. (29.09.2017)

,,A PŘÍSAHEJTE, ŽE NIKDY NIKOMU NEŘEKNETE, ŽE JSTE ŽIDI. TO NENÍ ZBABĚLOST…“ /// Čestní a hrdí Židé v Paříži. Všeho do času – řekli si Němci a zavedli tu parádu s hvězdou na voblečení. Ti moudřejší pochopili. A vydali se na cestu… Žádný ponurý ukrejvání, ale zdrhání na čerstvým vzduchu, s nebezpečím a bratrskou péčí (láskou). Osud (kterýmu jdou kluci vobčas naproti) se snima nesere (stejně jako Němci). Ale děcka bojujou… Takový pohádkový vyprávění s dětským (klukovským) podtextem, plný hrdinů (a trochy Vašuta), u kterýho se dá celkem stoprocentně upustit kroupa. (Což by nemělo překvapit ani cyniky.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografickou knihu „A Bag of Marbles“, kterou v roce 1973 napsal Joseph Joffo, ani film z roku 1975 neznám. 2.) Na vlastní bulvy zjistím, že je lepší přijmout bolest z fackování, než přijít o život ze strachu z něj. 3.) Thx za titule „katrab“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.10.2017)

Filmov so židovkou tématikou počas WW2 je už ako húb po daždi, a tak už je konkurencia v tejto téme naozaj obrovská. Subjektívne mi niektoré filmy prídu trochu moc tendenčné, ale väčšina z nich pôsobia naozaj silne a relatívne realisticky. Čo sa týka Un sac de billes, tak tu treba uznať nespornú kvalitu a ten príbeh ma v mnohých ohľadoch chytil za srdce. Útek dvoch bratov do neznáma (za demarkačnú líniu), ktoré malo znamenať bezpečie napokon prinieslo ďalšie a ďalšie nástrahy. V podstate mali šťastie v nešťastí, lebo počas svojho putovania narazili na tých správnych ľudí. Bol to príbeh strachu, ale predovšetkým nádeje, ktorá držala oboch chlapcov nad vodou. Takže celkovo chválim. Josephove gesto na konci ma úprimne dojalo - myslím to, keď ľudia vyšli do ulíc oslavovať slobodu a prišla okamžitá pomsta namierená proti kolaborantom, vrátane tých, ktorí poskytli Josephovi na pár mesiacov domov. (13.07.2017)