Petrolejové lampy

Průměrnou a místy nezáživnou první polovinou, vytahuje velmi kvalitní a depresivní druhá polovina. Z celého filmu je cítit maloměstská atmosféra plná přetvářek a nepochopení. Petr Čepek předvádí další ze svých hereckých koncertů a opět poukázal, že byl jedním z nejlepších českých herců. Zdatně mu sekunduje Iva Janžurová, která předvádí nadstandartní výkon. Jeden z nejlepších filmů Juraje Herze. Za ďábelský smích Petra Čepka dávám čtyři hvězdičky (17.01.2008)

Už od samotného začátku mě upoutala nádherná hudba a pro mě trochu neobvyklý herecký výkon Janžurové. Znám ji totiž především jako vynikajcí komičku, ale tady hrála trochu jinak. Ovšem, výborně a dokázala mi, že její herecký rejstřík je obrovský. Naprosto geniální je zde Čepek, k tomu, co předvádí ani nemám slov. Celé je to takové nádherně poctivé, barevné a skvěle zvládnuté z hlediska melodramatického žánru. Moc pěkné. (07.08.2018)

Nečekal jsem příběh a scénář v této nedotažené podobě, takto mě to moc nezaujalo a do děje jsem se bohužel nedostal. Alespoň že ve druhé polovině se to více rozjelo a nabralo to dramatické momenty. Hlavním tahounem tohoto snímku přesto zůstávají herecké výkony Čepka a Janžurové, na které se dá koukat. (09.04.2010)

Hodnocení tohoto filmu jsem si musela hodně nechat projít hlavou.. Film mě totiž nadchl i zklamal zároveň..Nadšená jsem z výkonu Petra Čepka.. Neumím si představit, že by někdo takovou šílenou postavu dokázal zahrát lépe než právě on, je pro takové role jako stvořený! A jeho smích dodával filmu úžasný šmrnc. I Janžurová byla úžasná, docela mě překvapila tím, jak byla přesvědčivá a "skutečná".. Na druhou stranu mě zklamalo celkové pojetí filmu. Sice jsem nečetla knižní předlohu, ale vadilo mi, že dvě třetiny filmu byly o začátku vztahu a manželství Štěpy a Pavla a jeho nemoc autor filmu stihl vykreslit asi v poslední půl hodině.. Těšila jsem se na to, jak budou vykresleny jednotlivé fáze syfilisu a to, jak to ničí nejen postiženého člověka, ale celé jeho okolí.. Jenže právě to nejlepší bylo "vecpáno" do asi tří nepříliš dlouhých scén.. Ale za výkon Petra Čepka dávám tedy slabé 4*.. (21.03.2012)

Nejvýznamnějším filmem Juraje Herzce sice v mých očích i nadále zůstává Spalovač mrtvol, jako vážný kandidát na druhé místo v žebříčku se mi ale jeví Petrolejové lampy. Kvalitní a emočně silná literární předloha, provokativní moralistní námět, dva špičkoví herci v hlavních rolích, pečlivý výběr kostýmů, rekvizit a interiérů a ze všeho nejvíc pak mladý Juraj Herz z doby, kdy ještě sršel nápady a měl výjimečný cit pro vytvoření atmosféry, to všechno dělá z Petrolejových lamp jedno z nejlepších psychologických dramat, které u nás vznikly. Démonický Petr Čepek, který měl vždycky výjimečný dar vykreslit temné stránky lidské povahy, tady předvádí rozpad osobnosti člověka postiženého těžkou nemocí a jako vždycky je perfektní a nepříjemně přesvědčivý. Zajímavější je ale Iva Janžurová považovaná filmovými fandy za typickou komediantku. Ukazuje, že její herecký rejstřík je mnohem širší a je schopná zahrát prakticky cokoliv. Petrolejové lampy fungují ve dvou rovinách. V té první jako kritika maloměstského prostředí plného předsudků, kdy hrdinky filmu je příliš svobodomyslná a emancipovaná, takže okolí jí to oplácí po svém. V druhé rovině je to snímek o nenaplněném životě bezdětné ženy, která nejlepší léta svého života stráví péčí o zahořklou lidskou trosku. Obvykle se o tom nezmiňuju, ale v tomto případě udělám výjimku a zdůrazním výpravu filmu, která je laděná do stylu secese. Tohle je totiž v české kinematografii k vidění hodně zřídka a vybavím si vlastně jenom další Herzův film Morgiana, který byl laděný účesy počínaje a oblečením konče do stejného výtvarného stylu. Celkový dojem: 95 %. (12.09.2014)