The Junk Shop
Režie:
Juraj HerzKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Václav Halama, František Ketzek, Bobina Maršátová, Libuše Palečková, Jan Vlček, Olga Novotná, Antonín Dimitrov, Ivana Klíčníková, František Pelikán, Věra Pokorná, Václav Soldát, Karel Veselý (více)Obsahy(1)
V 60. letech byl Bohumil Hrabal mimořádným inspiračním zdrojem pro začínající filmaře - ani Juraj Herz nebyl výjimkou. Pro svůj středometrážní debut si zvolil bizarní příběh odehrávající se ve sběrně starého papíru. Hrdinou je tam svérázný výkupčí, jenž se stává svědkem všelijakých trapných i dojemných příhod. Režisér již tady osvědčil smysl pro bizarní nadsázku a morbidní zaujetí, naznačené již samotným názvem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (88)
Nikdy jsem nikoho ze zde účastněných herců neviděl, nebo si to aspoň nepamatuju. Halama je skvělý, a stejně tak Ketzek. Každému tahle hrabalovina vonět nebude, ale ten jeho slepenec z životní filosofie a moudra z toho čpí hodně daleko. Nic se tam neděje, ale v porovnání s francouzským pokusem Věry Caïs se tohle nedá srovnávat, Halama zkrátka Noireta přehrál. ()
Herz nějak není můj šálek kávy. I tady vidím hlavně stavění na efektu, samonosnou morbiditu, klouzání po víceméně prázdně šokujícím povrchu (komu by nezatrnulo při pohledu na pilu zakusující se do dřevěného těla barokního světce nebo při zaslechnutí dětského pláče v hluku spuštěného lisu na papír), sázení na jednoduše čitelné stereotypy a diváckou zlomyslnost (když baba, tak hnusná). Hrabalovy postřehy a hlášky jsou sice skvělé, jenže v okatě bezzubých ústech postav vyznívají banálně jak hrnek s Mistrovým citátem na pultě krámku se suvenýry, za rohem už už vykukuje národní umělec a do Liškovy popisné kakofonie (když zmatek, tak zmatek) oplzle artikuluje své strašlivé Krááásnééé lidskééé pááábenííí… Ze sedmera původních „perliček“ pro mě jediná víceméně zapomenutelná. ()
Hrabal byl v šedesátých letech zkrátka in, je dodnes, a to jak knižně, tak filmově. Začínal s ním i Juraj Herz, a rozhodně si na něm zuby nevylámal, ba naopak. Jedná se o precizně zvládnuté středometrážní dílko, které svým nehereckým obsazením, humorem a prostředím opravdu navozuje atmosféru Hrabalových povídek. ()
Výtečné zpracování Hrabalovy povídky, které bylo pro svou středometrážní délku vyřazeno z novovlnného manifestu Perličky na dně. Debutující Herz přesně Hrabala vystihl - "svět je plnej podivnejch krás a jeden život na to nestačí". Škoda že náboj filmu je ve druhé třetině rozmělněn pomalejším střihem a lehce ztrácí dech. Prostříhat a je to dokonalost sama. ()
Byl by to paradni kratas, kdyby mel klasickou delku 10-15 minut a nebyl natazenej do 30 minut. Ze zacatku je to totiz fakt parada, vtipny, misty trosku skoro az cernej humor, uchylny postavy a zajimavy prostredi. Jenze to vydrzi tak 15 minut a pak uz to je jen takovy o nicem. Skoda, trosku zkratit a bylo to na 5*. ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (8)
- Juraj Herz dostal nabídku k režii poté, co se na Barrandově zapsal jako výborný pracovník pomocné režie u režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára. (mchnk)
- Juraji Herzovi se nelíbil název povídky „Baron Prášil“, podle které se film natáčel. Když to řekl Hrabalovi jako jejímu autorovi, ten mu rovnou na místě nabídl jiný titul: „Když se to odehrává ve Sběrných surovinách, tak by se to mohlo jmenovat „Sběrné surovosti“.“ Z tohoto názvu byl režisér Herz naopak nadšený a použil ho. (raininface)
- Ztracený chlapeček, který je nakonec nalezen v lisu, byl syn jednoho z rekvizitářů. Za každou opakovanou scénu, kdy musel plakat, dostával čokoládu. (mchnk)
Související novinky
Juraj Herz 1934 - 2018
V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)
Reklama