Druhá strana naděje

„A věřím, že velitel bude chtít vidět také únikové cesty.” „Naši zákazníci chtějí jen zřídka unikat, když už se dostali dovnitř.” - „Moc chytrá fenka. Naučil jsem ji arabsky a ona se obrátila na islám. Řekla, že je to zajímavější než buddhismus. Zítra hodlá obklíčit Budapešť a Bělehrad.” - „Kolik to hodí?” „Nic moc.” „Litr. A udělám týpkovi historii od vylodění v Normandii.” „Tak starý není.” „Stejná cena, i kdyby se narodil zejtra.” - „Poslyš... Zamiloval jsem se do Finska. Ale pokud bys věděl, jak se odsud dostat, byl bych ti moc vděčný.” +++ Zbožňuju ten chytrej humor a trochu temnou poetiku Kaurismäkiho filmů. Druhá strana naděje je dalším skvělým zářezem v Akiho tvorbě. V podstatě jde opět o příběhy lidí žijících na okraji společnosti, ale podané s takovou lehkostí a nadhledem, že po zkouknutí snímku prostě nejde mít špatnou náladu. (85%) (11.08.2020)

Príklad, ako možno autorsky reagovať na aktuálnu spoločenskú problematiku, a to na minimálnom naračnom priestore a s gráciou humornej absurdnosti. Nemusíme nijako akcentovať, že Kaurismäki je jeden z mála súčasných európskych tvorcov, ktorý svojou nezameniteľnou, smutno-veselou optikou úprimne reflektuje životy ľudí na okraji spoločnosti. Smútok a radosť idú neraz absurdne ruka v ruke, a aj keď v Akiho snímkach často víťazí optimizmus a divák si odnáša záverečný „feel good“ pocit, táto nádej nie je nikdy falošná. (13.10.2023)

Dnes tedy ten "finský film o migrantech". Zatím se to skoro nedá vydržet, furt se tam kouří! Ano. Je to takové finské. Teď hraji poker. Ten film je jak sen. Celou dobu přemýšlím, kdy se odehrává. Je to fascinující... Kouří se v restauraci, staré telefony, auta. Fini jsou boží! Úplně je v tom filmu vidím. Oni ti s kamennou tváří řeknou: My jsme Fini, my nemáme smysl pro humor a nikdy se nesmějeme. A myslí to jako vtip! Akorát se nesmějou. Přesně takový je tenhle film. Celý ten film je nejasný, skládá se ze spousty úskoků, lží, surreálných situací - nepoučuje, ale karikuje, je to skvělá komedie. Finská, ale komedie! To bezčasí v tom filmu! Postavy tvrdí, že je rok cca 2015, ale ty VIDÍŠ, že to tak není. Nejasnost, neurčitost, obecnost, atd. jako obraz té migrace, jak chce člověk migrantovi zlomit nos a zároveň mu pomoct, ta karikatura nácka s nožem, záchrana od bezdomovců... to všechno je taková "prasečí polívka" a spíš sled gagů než pohromadě držící film... ale já se bavil. (13.01.2019)

Typický Kaurismäki: cigárka, rokenrol, suchý (přesušený) finský humor, netypičtí hrdinové, skvěle úsporné aranže některých scén. V tomto filmu finský režisér propojil dva velké začátky - odchod od ženy i z dlouholetého byznysu pro Wikströma a nový start v nové zemi pro Chaleda. Zatímco dějová linka novopečeného finského restauratéra mě bavila, ta jeho syrského kolegy už méně. Chaledova postava je pojata na můj vkus příliš šablonovitě a černobíle, až nudí. Avšak hlavně za specifický humor prostupující celým snímkem nakonec tři hvězdy dám. (05.07.2017)

Opätovne ma raz dokázala pobaviť absurdnosť jednotlivých postavičiek a typický škandinávsky zmyslel pre humor. V tomto smere je tento režisér geniálny. Príbeh síce toho moc nepovie a dej nie je nejak extra rozvinutý, no kráľovsky som sa bavil na jednotlivých situáciách, ktoré vyplynuli z konania postáv. Nadpriemer. 75/100 (07.04.2018)