Spalovač mrtvol

Kopfrkingl mi přípomínal jednoho starého známého, dokonce tak, že mě to ráno probudilo už o pár hodin dříve, než je zvykem. SPALOVAČ MRTVOL je bozpochyb výborný film, tak je nasnímaný jsem snad u žadného jiného filmu neviděl (i když mi ještě spousta českých klenotů uniká) a Hrušinského koncert je bezchybný (i když mě se i velmi líbil netradiční Menšík). Bohužel mi vadí, že SPALOVAČova fabule je natolik profláklá (vpodstatě kdejaký článek k filmu nebo knize je plný spoilerů) a tudíž mě v průběhu nečekalo žádné překvapení. Pro neinformovaného diváka musí být SPALOVAČ zřejmě neskutečný zážitek. A navíc pardubické krematórium v hlavní roli. Asi tam pojedu brzy na výlet! (27.08.2008)

Co dodat? Tenhle film je velký! Velký díky Rudolfovi Hrušínskému, velký díky předloze Ladislava Fukse, kterou dokázal naprosto neuvěřitelným způsobem Herz přetavit do stejně sugestivní obrazové podoby. Celková stylizace a velmi uhlazené, pravidelné tempo vyprávění přesně zrcadlí nitro Romana Kopfrkingla, kde se všechno odvíjí v soustředných kruzích, kde se stále opakují tytéž věty a tytéž myšlenky a kde se postupně objevuje chorobná posedlost. Nejprve smrtí, pak i vlastní výjímečností. Nitro člověka, jehož celý svět je postaven na hře, na popírání skutečnosti a jejím přetváření v cosi bizarně pokorného, milého a uhlazeného, smrt (je-li provedena žehem) nevyjímaje. Hrušínský coby poloprázdná nádoba, postupně zaplňovaná jedem ideologie a přesvědčením o vlastní vyvolenosti je nelidsky přesvědčivý. Stejně tak celý Herzův film... Nejsugestivnější portrét šílenství člověka i doby, který znám. (26.01.2004)

Toľkou morbídnosťou a smrťou nasiaknutý film sa tak často nevidí a asi ani neuvidí. Mrazivo chladno pokojné dialógy a monológy Hrušínského vás nechajú úplne prikovaných, lebo čo veta, to čierny humor plný napätia a znepokojenia. Žiadne scény s krvou, či vraždiace jatky. Ale to sa nedá popísať, treba to vidieť. Príbeh je vsadený do medzivojnového obdobia, s ktorého situáciou sa Herz v súvislosti s dejom tiež veľmi pekne vyhral. A tie prestrihy končiacich a začínajúcich záberov mali tiež veľmi dobrý efekt. Škoda, že Hrušínskému nie všetci herecky stíhali. 90%. (13.12.2007)

Spalovač mrtvol zritualizoval krásu a napodobil věrně případ, kdy skutečný život imituje umění. Nesmírně progresivní, kultivované a cizokrajné dílo. A nenucené. Vzpírá se chladné úmorčivé práci budující nešťastně emoce na základech obřadné vycizelovanosti - snad s výjimkou nadvyužívaného rybího oka v závěru, které si filmaři nechali dovést z Francie. (24.02.2008)

Jeden z vrcholů československé kinematografie. Strhující filmová adaptace stejnojmenné novely Ladislava Fukse, knihy s až hororově laděnou fascinací fanatismem Zla úkladně usilujícím o životy svých nejbližších...v přenesené rovině pak studie fanatismu Třetí říše... Bravurní a v mnoha ohledech v našich zeměpisných šířkách revoluční vizuální stránka, ta černobílá kamera pana Miloty, který používá i velmi speciální objektiv s extra malým ohniskem, tzv. rybí oko (pro který prý neváhal jet speciálně až do Paříže), který dává scénám silně expresívní vyznění, sugestivní hudba Zdeňka Lišky, nestora české filmové hudby, jež má v sobě panoptikální rozměr a chvílemi i cosi z grotesky (podtrhující grotesknost scén), a v neposlední řadě i famózní herecké mistrovství Rudolfa Hrušínského...obludného ve své upjatosti...herecký koncert přerodu v monstrum. Tempo, přesný střih vypichující cykličnost textu... Skvěle budovaná mizanscéna využívající lokace pardubického krematoria, jedné z nejvýznamnějších staveb art deco na našem území...odosobněný chrám smrti upomínající k nacistickým vyhlazovacím koncentračním táborům... Herzův Spalovač mrtvol, morbidně laděná proměna spořádaného maloměšťáka v bezskrupulozního pomahače totality, proměna malého , slušného" člověka v oportunisticky bezpáteřního karieristu. Film vystihující nejen konec 30. a první polovinu 40. let, ale i počátek 50. let u nás, jakož i normalizaci a mající platný přesah i do současnosti... (16.11.2006)