Spalovač mrtvol

Ja som z tohto filmu nebol az tak nadseny, ako väcsina uzivatelov CSFD, pretoze ma nudila prva polovica filmu a tie monology Rudolfa Hrušínského ma skor uspavali, ale na druhej strane zahral psychopata bravurne, to naozaj musim uznat. V kazdom pripade pri prvej reprizovej prilezitosti si tento film este raz zopakujem a mozno prehodnotim svoje priemerne hodnotenie. Od rezisera Juraja Herza si omnoho viac vazim takmer hororovu rozpravku PANNA A NETVOR (1978) so Zdenou Studenkovou, pri ktorej som sa v detstve skutocne bal... 13.04.2010 ________ Rudolf Hrušínský st. - (Kopfrkingl) +++ Vlasta Chramostová - (Lakmé) +++ Jana Stehnová - (Zina) +++ Míla Myslíková - (žena v klobouku) +++ Vladimír Menšík - (Muž ženy v klobouku) +++ Jiří Menzel - (Dvořák) +++ Nataša Gollová - (Madam v bílé pláštěnce) +++ Oldřich Vízner - (Pan Kája) +++ Jan Kraus - (Vojtěch Prachař) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ (13.04.2010)

"Pohřeb žehem je naprosto lidský." - tato věta vychází z úst Rudolfa Hrušínského - coby pana Kopfrkingla - v mnoha svých podobách a obměnách. Při každém vyslovení těchto slov a vlastně při každém slovu pana Hrušínského (jako "něžná", "požehnaná", "krásná", "drahá", "laskavá", "milosrdná", "dobrotivá" etc.) běhá mráz po zádech. Postupná metamorfóza pana Kopfrkingla pak udává směr tohoto Herzova opusu, který vyniká svou "znepokojivostí". SPALOVAČ MRTVOL Juraje Herze je neskutečně silným filmovým zážitkem. Vedle výborného nasnímání (využití „rybího oka“, práce s detaily etc.) je nutné zmínit zajímavou a neobvyklou práci se střihem. Také zvuk a hudba jsou výrazným prvkem filmu - skvěle spoluvytváří potemnělou, podivnou a až „hororovou“ atmosféru. Morbidní atmosféra filmu je občas prosycena stejně morbidním humorem. Vše však v takových přiměřených dávkách, že tím snímek nedostává komediální nádech právě naopak. Shrnuto a podtrženo: Juraj Herz geniálně zpracoval stejnojmennou novelu Ladislava Fukse a natočil nadčasový snímek, který patří ke skvostů (nejen) české kinematografie. (20.09.2003)

I takto umělecky hodnotný může být český film, pokud je filmařům z hůry dáno (kéž by se to stávalo častěji než jednou za x dekád!). Stanislav "Fish Eye" Milota si zaslouží hlubokou poklonu za své odvážné experimentování za kamerou (škoda té "davové" scény z podlahy střižny - mohla být zajímavá), které je nebesky zvrácené (velmi příhodné). Jistě by byl také velký hřích neutrousit slova o nádherně uhlazeném, mrazivém a decentním hereckém koncertu pana Hrušínského, jehož sametové proslovy o smrti a kráse již dávno utkvěly ve svorné divácké paměti národa českého. Co by asi na Spalovače říkal takový David Lynch? :) (11.08.2008)

Vyše tisíctristo komentárov tu rozobralo klady a zápory filmu naozaj dôkladne. Ponúknem preto len drobnú úvahu, týkajúcu sa aj dnes pomerne modernej tézy. Týka sa toho, že kresťanská filozofia a náboženstvo mnohým ľudom nemajú čo ponúknuť a tak sa spústa alternatívcov, mystikov a hľadačov racionálnych duchovných ciest upína k rôznym formám budhizmu. Ako ukazuje film a potvrdzuje história, štáty (režimy), v ktorých dominuje budhizmus nemajú problém s ukončením života človeka. Sofistikovane je to obhájiteľné práve reinkarnačným kolobehom duše. Stačí si pozrieť niektoré z ázijských vojnových, hororových či historických filmov. Všade len minimálne pozastavenie sa nad smrťou konkrétnych jedincov, nad ďalšími desiatkami, stovkami ba tisíkami pešiakov. Často sú oproti tomuto stoicizmu smrti vybrúsené a prepracované techniky zabíjania. No veď čo, estetika smrti je v pohode, pretože ak mal mŕtvy dobrú karmu, za chvíľu sa ocitne vo vyššom leveli, ba možno sladučko zaspí v nirváne. (04.09.2014)

..........Strhující, provokativní, černohumorná vytříbená poezie v mistrovském podání Hrušínského, veliký trn v oku velkého komanče. Není se čemu divit, že tento filmový klenot ležel tak dlouho v trezoru. Celý příběh je zajímavě natočen jakoby jeden velký záběr. Osoba vždy zůstává, přechází se jen z místa děje, či v čase. Děsivé vyprávění hlavního protagonisty se stále více stupňuje a graduje jeho skutky, které on zároveň vykonává, dle nařízení vyšších mocí a ospravedlňuje pro blaho všech. Černobílý materiál, klidná tichá hudba, působivý hlas vypravěče, děsivé prostředí krematoria, režijní cit pro psychologické podbarvení. To vše dohromady dalo vzniknout tomuto vyjímečnému, dá se říct i světovému skvostu........... (13.01.2005)