Československo,
1968, 96 min
Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Zajímavosti (59)
- Rudolf Hrušínský (Kopfrkingl) nechtěl roli přijmout, jelikož normální český film v tehdejší době, kdy se film natáčel, měl asi 400 stran technického scénáře. Spalovač mrtvol jich měl 1200. (TheMaker)
- Rudolf Hrušínský (Kopfrkingl) většinu času neuměl text. Po scéně chodil s roztrhanými papírky a dával si je na místa, kde měl text odříkávat. (TheMaker)
- Autor stejnojmenné novely Ladislav Fuks si přál, aby roli Karla Koprfkingla ztvárnil Josef Somr. Režisér Juraj Herz však prosadil do hlavní role Rudolfa Hrušínského. (/Pablo)
- První reakce Rudolfa Hrušínského na nabídku zahrát si titulní roli Karla Kopfrkingla byla odmítnutí. Nechal se ale Jurajem Herzem přemluvit. (krib)
- Většina zaměstnanců krematoria má zvířecí příjmení. (sud)
- Při premiéře 14. 3. 1969 vtrhli do sálu příslušníci StB a promítání předčasně ukončili. Diváci mohli film vidět znovu až při obnovené premiéře 1. 8. 1990. (sud)
- Reakce na film byly různé i v zahraničí. V Holandsku se diváci smáli, v Itálii zase odcházeli z kina do jednoho bledí. V době premiéry filmu byla v Itálii kremace sama o sobě hororovým prvkem. (sud)
- Exteriéry byly natočeny u krematoria v Pardubicích, které připomíná tibetský chrám. Síň s rakvemi byla natočena ve Strašnicích, urnová místnost pak v ateliérech. (sud)
- Orchestrion a střelnice na pouti jsou stejné rekvizity, které byly v tom samém roce použity v úvodních titulcích seriálu Hříšní lidé města pražského (1968). V obou případech dělal hudbu Zdeněk Liška. (sud)
- Postava pana Kopfrkingla (Rudolf Hrušinský) je přítomna ve všech scénách. (L_O_U_S)
- Scény v krematoriu se natáčely v Pardubicích, pražských Holešovicích a v urnovém háji v Plzni. Točilo se v srpnu a zápach ve zmíněných prostorách často donutil štáb dokončit práci ještě před stanovenou dobou. (-bad-mad-wolf-)
- V roce 1972 získal Spalovač mrtvol cenu za nejlepší film na mezinárodním filmovém festivalu v katalánském Sitgesu. Oceněni byli i Rudolf Hrušínský (nejlepší herec) a Stanislav Milota (nejlepší kamera). (Tygrys)
- V scéne, v ktorej Kopfrkingl (Rudolf Hrušinský) rozpráva o plynových komorách a masových peciach, za ním visí obraz "Záhrada pozemských rozkoší" od Hieronymusa Boscha. (GTS_PUNK)
- Režisér Juraj Herz prezradil jeden kuriózny problém, ktorý sa im počas natáčania vyskytol. Kým Rudolf Hrušínský (Kopfrkingl) všetky repliky zahral najlepšie na prvý pokus a ďalšie už strácali na kvalite (nakoľko začínal byť už otrávený), Vlasta Chramostová (Dagmar), ktorá stvárnila jeho manželku, bola vraj presný opak. Ako typická divadelná herečka potrebovala niekoľko opakovaní a jej výkon bol čím ďalej, tým lepší. Keďže ich kvôli tejto odlišnosti často nešlo nijako zosúladiť, stávalo sa, že niektoré ich spoločné scény - ak práve neboli v tom istom zábere naraz - točili s každým osobitne. (Santino7)
- Keďže sa počas natáčania v krematóriu kvôli nepríjemnému zápachu neustále používal ostrekovač s vôňou lesa, Juraj Herz mal vraj potom na istý čas problém s návštevou kín. V nich sa v tej dobe totiž striekavala rovnaká vôňa, čo mu zakaždým privodilo spomienky práve na krematórium. (Santino7)
- Pri natáčaní záberov s rakvami sa v nich mŕtvoly skutočne aj nachádzali, čo však nikomu zo zúčastnených nerobilo nijaké výraznejšie problémy, možno iba ak Jiřímu Menzelovi (Dvořák), ktorý počas natáčania dokonca aj omdlel. (Santino7)
- Po mnohých rokoch od natáčania Jiří Menzel (Dvořák) vraj Jurajovi Herzovi povedal, že to, že jeho postava bola tuhým fajčiarom a na pľaci teda musel fajčiť takpovediac "jednu za druhou", bral od tohto režiséra ako akýsi druh osobnej pomsty. Sám bol totiž zarytým nefajčiarom. (Santino7)
- Režisér Juraj Herz sa vyjadril, že najväčšie problémy s natáčaním scén v krematóriu mal Jiří Menzel (Dvořák), ktorý, ak sa práve netočilo, vraj po celý čas chodil s rukami vztýčenými nahor. Taktiež si želal, aby sa ho v tomto prostredí nikto nedotýkal. Bolo mu to vraj nepríjemné, pretože sa dotýkali aj rakví. (Santino7)
- Filmový kritik Svatoslav Svoboda v roku 1969 zaradil tento film na úroveň Hitchcockovych hororov. (Raccoon.city)
- Film získal Striebornú sirénu na prehliadke českých a slovenských filmov v talianskom Sorrente. (classic)