Reklama

Reklama

Zastihla mě noc

  • angličtina The Night Overtake Me
TV spot
Československo, 1985, 130 min

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Jaromíra Kolárová (kniha)

Hrají:

Jana Dolanská, Jana Brejchová, Rudolf Hrušínský, Dagmar Havlová, Sylvia Turbová, Valérie Zawadská, Hana Brejchová, Zdeňka Sajfertová, Yvetta Kornová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Režisér Juraj Herz prokázal, že i oslavný životopis komunistické odbojářky, která zahynula v nacistickém koncentračním táboře Rawensbruck, lze natočit bez obvyklé uctivé popisnosti. Naopak zvolil expresivní přístup, na diváka útočí emotivním přívalem roztočených obrazů, zvláště stísňujících vězeňských prostorů, v jejichž modelaci uspěl kameraman Viktor Růžička, a zadírající se hudby Michaela Kocába. Příběh je pojednán jako retrospektiva: hrdinka, novinářka Jožka Jabůrková, si na sklonku svých dnů vybavuje důležité okamžiky svého života, dovíme se, jak postupně dospěla ke svému nezlomnému přesvědčení. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (62)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Klasicky Herz z 80. rokov 20. storocia. Normalizacia vtedy este zurila naplno, a tak sa reziser Spalovaca Mrtvol rozhodol natocit film o odbojnej komunisticej pani, ktora prechadza koncentrakmi. Mnohe sceny pripominaju najslavnejsie Herzovo dielo, ale na maximum to odo mna tentoraz nebude. Menzelova Vesnicka je este o patro vyssie. 85 % ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

Jeden z posledních velkých filmů JH, který nebylo možný strašně dlouhou dobu nikde vidět. Teprve až nyní ho čt2 uvedla, ale stejně až těsně po půlnoci, aby ho náhodou nevidělo více lidí - a proč? Naprosto nechápu proč je tendle film tak "nestravitelnej" - někomu vadí, že hl. hrdinkou byla komunistka. No a co? Tvrdit, že to je "propaganda" nebo "film na objednávku" je absurdní - každý film vzniká "na objednávku" - to je prostě normální filmový proces. Herzovi šlo hlavně o zužitkování vlastních zážitků z koncentráku a obviňovat zrovna jeho z toho, že by dostal za tento film od komunistů zaplacenou zlatem je prostě absurdní. Herz zrovna nepatřil k těm, kdo by se nechal uplácet a už vůbec ne od komunistů. Podobná tvrzení jsou naprostým nepochopením a jsou dogmaticky omezená. Film je to prostě silný. Jako celek i v jednotlivostech - scény z koncentráků výborné. Herz si později stěžoval, že Spielberg okopíroval přesně záběr po záběru scénu, kdy svlečené ženy v hrůze čekají, zda ze sprch poteče voda nebo plyn. Přesto, prestiže se dočkal Spielberg, nikoliv Herz pro svou originalitu. ()

Reklama

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Cesty životních osudů jsou mnohdy spletité. Z rodinného pekla náboženské despocie skrze členství ve straně vyznávající peklo diktatury proletariátu do pekla nacistického lágru. Z obecného hlediska na Herze tradičně nijak špatný film, s dobrým střihem, kamerou, zajímavými postavami a skvělými hereckými výkony (jaká je radost vidět po hodně dlouhé době hrát Donutila trochu jinak, než ten neměnný stereotyp, co předvádí posledních cca dvacet let), hlavní hrdinka je skvělá a uvěřitelná, dokonalé sžití s postavou, hudba emotivní. Vlastně je na ten film možno nahlédnout ze dvou stran. Jako na příběh o síle, zarputilosti a tvrdosti ženské existence, ženského bytí, ženských strastí. V tomhle směru je film bezchybný a silný. A pak je tu ta ideologicky propagandistická stránka filmu. Na kterou se dneska samozřejmě pohlíží možná zbytečně tvrdě, než by stačilo (už třeba jen s ohledem na dobu vzniku a dobu, v níž se příběh odehrával - ono kdejaký - nechci samozřejmě říci, že každý - současný americký film je propagandistický takřka stejně). Příběh o "fanatičce pravdy" u níž, při vší úctě, by bylo možná zajímavé, jak by se s tou pravdou jako členka strany vypořádávala jen o pár let později po své smrti a na jaké straně ostnatých drátů by stála. Nebo zda by ji nepožrala ona mocenská stránka té revoluce, kterou zastávala. Ono to vlastně, z dnešního hlediska, z dnešních znalostí a možností, odhaluje ještě jeden příběh. Příběh obyčejných lidí plných ideálů a touze po lidském štěstí, kteří ty své ideály, štěstí, touhu po rovnosti a svobodě vyznávali a ctili natolik upřimně a zarputile, že skrze to neviděli, nechtěli vidět, nebo nemohli vidět, co s těmi ideály udělá, jakmile se dostanou k moci. Ale z filmového hlediska je to z velké části zajímavá práce, které snad nakonec odpustíte i to propagandistické vyznění. Zajímavé komentáře: kobejn, mchnk, Roman Albach. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vyjadrovať sa k myšlienkovej kontroverznosti diela sa nemienim, je to totiž veľmi moderné, nepremýšlať nad niečím nadčasovejším a zaškatuľkovať to buď na ľavú, alebo pravú stranu. V štyridsiatych rokoch sa žilo ináč ako dnes a chudoba vzbudzovala prirodzené reakcie. Herz ponúka celkom komplikovanú štruktúru rozprávania, ale v konečnom dôsledku je prehľadný. Tým zaujímavým tu tak nie je skladanie si jednotlivých scén do funkčného celku, ale spôsob prekvapivého prestrihávania medzi nimi. Nad všetkým však víťazí Herzova vizuálna poetika, spojená tentokrát s obrazmi úpadku humanizmu sprevádzanú veľakrát násilím, tu psychicky pomerne ťažko znesiteľným. Na to netreba ani explicitu, stačí zachytiť to napätie v miestnosti, keď čakáte, či sa spustí voda alebo plyn. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Vojnová dráma z koncentračného tábora, presnejšie zo sektoru žien. Podobných filmov, v ktorých sú predostierané pohnuté časy jednotlivcov či celých skúpín sú mraky. Tento z nich nevybočuje, ani svojou krutosťou, ani emotívnym pohľadom. Vadili mi neustále flešbeky do minulosti, ktoré vyzerali akoby silené a zle spracované. Kamera miestami tiež nič moc - spomalené zábery, pohybovo divne nazoomované. Ku sympatickosti nepridáva ani hlavná postava, ktorá je komunistka a rieša sa vo filme i tieto záležitosti poplatné dobe. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (11)

  • Jožka Jabůrková (Jana Dolanská) byla zatčena hned první den obsazení okleštěného Československa nacistickými vojsky tedy 15. března 1939. Odvezena byla do německého koncentračního ženského tábora Ravensbrück jako jedna z prvních českých vězeňkyň. (sator)
  • V roce 1965 byl odhalen Jozčin pomník v Praze-Košířích. Pomník byl roku 1992 na žádost restituentky pozemku, na kterém stál, odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Zde setrval až do léta 2002, kdy byla socha Jabůrkové znovuodhalena na Olšanských hřbitovech. (DecentFellow)
  • Komparz rakúskych vojakov, ktorí sa v zatvorených vagónoch vracajú v roku 1918 z frontu do Prahy, hrali kompletne všetci študenti jednej triedy, ktorých produkcia opakovane žiadala, aby si skontrolovali, či na rukách nemajú hodinky. Ale aj napriek tomu sa scéna natočila úspešne až na ôsmy krát. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama