VOD (1)
Obsahy(1)
Režisérce se podařilo natočit milý film o pětici obyvatel jednoho města, které spojují jejich povahy - jsou nejistí ve svém počínání, lehce zranitelní a stále ještě bez partnerů. Jedné zimy se všichni zapíší do večerních kurzů italštiny a všichni se také stanou obětí série nečekaných náhod.Stále sklíčený Andreas se nepříliš úspěšně snaží nahradit místního faráře. V té samé době se prodavačka Olympia rozhodne vzepřít dominantnímu otci a učinit krok, ke kterému se dosud nikdy neodhodlala. Zvláště introvertní kadeřnice Karen odhaluje matčino poněkud temné tajemství. Zlostný a agresivní Halvfinn se snaží vyrovnat s náhlým setkáním s láskou a jeho nejlepší přítel Jørgen Mortensen se pokouší kde komu pomoci, bez ohledu na své vlastní problémy. Jak dny ubíhají, všichni pomalu poznávají, že dostali nečekanou šanci změnit své dosavadní životy a vstoupit do šťastnějších dnů
Lone Scherfigová získala na Berlínském festivalu cenu FIPRESCI za řežijní přínos v hnutí Dogma za to, že dovolila hercům vnést do filmu humor a lidskost, a Stříbrného medvěda za režii, v Praze byl film úspěšně uveden na Dnech evropského filmu 2002. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
Během první půlhodiny jsem zvažovala možnost film vypnout - postavy mě štvaly buď svou povahou, nebo bezvýchodnou životní situací. Naštěstí jsem vytrvala, protože potom se osudy aktérů začaly poměrně zajímavě propojovat, bezútěšnost pomalu ustupovala a konečný happyend vysloužil filmu 3*. Kladně hodnotím dánštinu (jaká exotika!), jakoby dokumentární kameru a nápad s kurzem italštiny, díky němuž se několik izolovaných jedinců stmelí v partu kamarádů. A co se mi nelíbilo? Snad až přílišná syrovost - pro nás, kdo plujeme na růžovém obláčku, není reálný život právě libý na pohled. :-) ()
Jak píše distributor, jde o milý film s pěticí lidí, kteří jsou stále svobodní a mají nějaký problém, ať už s rodiči nebo prací. Postupné sbližování probíhá vcelku nenásilnou formou, příběh příjemně ubíhá a postupně spěje k (očekávanému) happyendu. Přesto nejde o nijak zvlášť originální snímek a humoru tam bylo naprosté minimum, což mě trošku zklamalo, takže bych to viděl na slabší 4*. ()
Nemůže být snad markantějšího rozdílu mezi evropskou (skandinávskou) tvorbou a současným Hollywoodským mainstreamem. Natočit tento snímek Hollywood (troufám si rozhodně tvrdit), vznikne z toho sladkobolný kýč jako prase. V případě Italian for beginners se jedná o lehce uvěřitelný hořkosladký příběh skupiny „obyčejných“ lidí, jejichž osudy se v daném čase vzájemně propletly. Divák je postupně seznamován s jednotlivými postavami, poznává jejich „ jizvy“, kterými je jejich dosavadní život poznamenal, vytváří si k nim určitý vztah a postupně si (chtě nechtě) získávají jeho sympatie. Snad nejvíce je to markantní při scéně, kdy se dobrotivý Jorgen Mortensen vyznává z lásky. Všude jinde bych se silně ošíval v křesle, zde mu to divák (člověk), v kontextu citlivě a přirozeně vylíčených předchozích minut, bezezbytku věří a stejné je to i se snímkem samotným. * ubírám za ten „americký“ konec, nicméně těžko by se žilo bez NADĚJE...79% ()
Docela hodně se mi to líbilo, ale mám pocit, že kdyby to natočili úplně stejně v Hollywoodu (se statickou kamerou a anglicky, samozřejmě), všichni by tomu ostošest vyčítali citové vydírání diváka (naturalistický a depresivní úvod) a pohádkový závěr. Jinak však není co vyčítat, protože divák si jednotlivé hrdiny skutečně zamiluje a fandí jim až k zaslouženému (byť v životě dost nepravděpodobnému) happy endu. ()
dat dohromady takéto tipky ľudí, to sa dá snáď len vo filme, v skutočnom živote by to bola náhoda ale sakramentsky krásna. Zaujímaví herci (farár akoby nášmu danovi danglovi z oka vypadol) zaujímavý dej, človeku sa chcelo všetkým držať palce aby to dopadlo tak ako to napokon dopadlo. Vo filme sa stretli naozaj všetky atribúty žánru troška romantiky troška komédie a troška drámy. titulkovanie na záver sa mi naozaj páčilo. ()
Galerie (11)
Photo © 2002 Miramax Films
Zajímavosti (2)
- Filmová společnost Zentropa v roce 2010 uznala, že film obsahuje "tematické podobnosti" s knihou „Evening Class“ irského spisovatele Maeve Binchy. Přestože nedošlo přímo k porušení autorských práv, společnost mu vyplatila odškodnění (přesnou výši neuvedla). Režisérka Lone Scherfig trvá na tom, že se jedná o její originální nápad, a nařčení dánskými médii z krádeže striktně odmítla. (bonolennes)
Reklama