I dva jsou rodina

Francouzi se opět zaskvěli a takhle natočit dojemný i zábavný film umí natočit pouze oni. Dokážu si představit, co by s tímhle námětem a scénářem provedla americká produkce. Omar Sy si ve Francii zajistil díky Nedotknutelným přednostní místo ve filmech podobného ražení, všichni ostatní jej dobře doplňují a křehká a éterická Clémence Poésy se pro jednou pěkně vybarvila. Po delší době opět kvalitní film, v případě francouzské produkce je to z valné většiny sázka na jistotu. (29.10.2017)

Omar Sry a Clémence Poésy? Ale ano, funguje to. Sice hlavně na Omarově půlce hřiště, ale za to může asi scénář a troufnu si tvrdit, že i fakt, že jeho herecká hvězda je přece jen maličko výš. Ale abych nechválil jen tyhle dva, malá Gloria se jim přinejmenším vyrovná. Hlavně svou dětskou bezprostředností, která tyhle dva báječně vyvažuje. I dva jsou rodina je příjemný snímek, který těží již z výše zmíněných faktů a také málokdy sklouzne ke kýči, i když k tomu má někdy slušně našlápnuto. A poslední třetina filmu je hodně povedená a nečekaná zároveň. (25.04.2017)

“EXISTUJÍ TĚŽŠÍ ZKOUŠKY, NEŽ SKOČIT V 9 LETECH Z ÚTESU...“ /// Velkej černej chlap a malý (černý) dítě. Omar je šoumen a tak ta část (3/4 hodiny), než přejdou k vážnějším věcem funguje … prostě tak jak to v takovejhle rodinnejch filmech bejvá. Pak těm dvěma vstoupí do života kunda (všichni, co maj životní zkušenosti s kundou uznale zakejvaj hlavama (– byť je to takovej příběhovo-spojlerovej obrat)) a začínáme se věnovat vážnějším věcem. Omarovi to může bejt jedno, páč von je doma i tady. Buď seš tvrďas, nebo tomuhle veselýmu příběhu vo smutnejch věcech, ve kterým je vobčas dovoleno lhát, flákneš 4*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, kdy prachy na tágo jsou klíčem ke štěstí. 2.) Su na malý holky. 3.) Thx za titule „tkimitkiy„. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (29.04.2017)

Francouzský film s Omarem Sy v hlavní roli vystupující jako komedie se sociálním podtextem? Tak to si nenechte ujít. Tento vysoký charismatický dlouhán se opět připojil k projektu pojednávající o sociální problematice, tentokráte jde o rodičovství a opět mu to vychází. I přes poměrně depresivní téma v podobě odloučení dítěte od matky, střídavé péče a podobným záležitostem týkajících se daného tématu, se nekonají žádné emocionální výlevy či násilné slzopudné momenty. Práce s emocionální stránkou je vedena střídmou cestou a depresivnější části jsou protkány spoustou komedie, jako tomu bylo již u Nedotknutelných či v Sambě. Mladá slečna, dcera hlavní postavy, jejíž úsměv sám o sobě přidává do filmu emoce, působí neuvěřitelně přirozeně a mile, jen škoda té neomalené angličtiny narušující libozvučnou francouzštinu. Ale je to právě synergie mezi otcem a dcerou, co tvoří podstatnou části snímku, přičemž funguje naprosto příkladně a má jak dostatek fantazie, tak i zvratů včetně silných momentů, jejichž šperkem je hlavně závěr. Ten představuje nádherný pohled na život a svým způsobem ustavuje celý film, který není o přetahování se mezi rodiči, ale o radosti ze života jako takového a sdílení vlastního štěstí. I dva jsou rodina je snímkem, který si rozhodně zaslouží pozornost a jen potvrzuje francouzskou dominanci na poli dramedií. [80%] | Kino (25.03.2017)

Opravdu napůl rodinná komedie ze života jednoho hýřivého černocha, která umí rozesmát, ale i dojmout. Otcovská láska hadr. Nicméně abych neplýtval superlativy, je nutno podotknout, že film se nese v moderním duchu pocitové horské dráhy (nahoru a dolů), což ve výsledku film dělá predikovatelným a místy až umělým. (11.12.2017)