I dva jsou rodina

Vtipný, milý, hřejivý i emotivní film, který prostě zahřeje na srdci.  Omar Sy je velký sympaťák a s tou holčičkou měl takovou přirozenou chemii. Hned jsem si je oblíbil. Takový idealistický vztah.  Není to žádné velké úmění, naopak spíše sázka na jistotu. Ale  nechybí tomu ani filmařské invenční nápady (autonehoda, ze které na konec vyleze pouhé natáčení filmu) a řekl bych, že je to dohromady moc pěkné i se na to pěkně divá. (03.02.2023)

Omar Sy je sympaťák, o tom žádná. Zpočátku mi trochu vadil celý ten ztřeštěný a až absurdně přehnaný koncept výchovy (takový dětský pokojíček by asi chtěl každý capart), nicméně postupně v kontextu celého filmu a příběhu je logicky ospravedlnitelný. Je fakt, že nejde o komedii, při které by se člověk skutečně hlasitě zasmál (ačkoliv kdo ví, francouzští diváci jsou možná bujařejší), spíše z vás řada momentů vyloudí jemný úsměv na tváři. Tak jako tak k nám z Francie (vlastně z Londýna) míří zase jednou povedený a poctivý kus filmařiny. (14.02.2017)

Hodně lidí film přirovnává k filmu Nedotknutelný, hlavně s paralelou Omara Sy, který film táhne a snahou dojmout diváka podobným podlézavým způsobem. Ono to vlastně nevadí, neboť vyladěná dvojice otec a dcera neustále baví, vyvolává emoce v takovém tempu, že člověka úplně pohltí. Tématika je sice přikreslená a realita by vypadala ve skutečném světě jinak, ale i tak to mělo tu správnou hranici a míru. Francouzi prostě komedie umí.......7/10 (01.03.2017)

Nic proti sladkobolným dojímavým filmům, ale I dva jsou rodina jsou manipulativním a povrchním kalkulem, který je už v základech nepříjemně rozervaný mezi snahou o vážnou vztahově-rodičovskou sondu ve stylu současných evropských dramat a nevhodně zvoleným přelivem hollywoodské komediální stylizace, přičemž oba tyto protikladné přístupy se navzájem vyrušují. Výsledek je, jako by tvůrci chtěli natočit novou verzi Kramerová vs. Kramer, ale aby to na diváky působilo spíš jako Velký táta se Sandlerem, což spolehlivě ubíjí jakýkoli dojem realističnosti. První čtvrthodina je ještě v podstatě super, zbytek je však uměle působící křeč, která je na komedii příliš trpká a na drama příliš plochá, průhledná a nevěrohodná. (02.11.2017)

Definitivně jeden z nejlepších,nejintenzivnějších a nejsilnějších filmů roku. Omar Sy po Nedotknutelných má další vynikající roli a dokazuje, že je jeden z nejvtipnějších černých herců vůbec. Hugo Gélin mu napsal opět roli šitou na míru a tentokrát místo nehybného seniora má na starosti malou holčičku, což je mi osobně bližší a celý film měl na mě obrovský dopad. Omar se vzdal svého života, aby své dceři věnoval vše- tedy splněný sen každého dítěte a myslím, že všichni se můžeme shodnout na tom, že otce jako on by chtěl mít každý. Nechybí vtipné momenty, napínavé momenty, momenty z filmového prostředí a dojemné scény, které především v závěrečných minutách dolují emoce tak silně, že mě oči štípou ještě dvě hodiny po skončení. Tak silně jsem neřval snad ještě u ničeho a přitom se o citovou vyďíračku nejedná. Neskutečný film a Francie opět v plné síle. 100% (25.04.2017)