Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bratři Marxové trhají Verdiho na cucky. Noc v opeře je dodnes považován za vrcholné dílo jejich tvorby (v roce 1993 byl zařazen do amerického Národního filmového registru). Bratři Marxové v něm devastují svět opery, obzvláště pak představení Verdiho Trubadúra. Scénář napsali zkušení autoři George S. Kaufman a Morrie Ryskind, kteří s Marxovými spolupracovali už dřív. Jeho části byly otestovány před živým publikem a dále vypilovány. Režie se ujal zkušený řemeslník Sam Wood (1883–1949), který je dnes víc připomínán pro své zuřivě antikomunistické postoje, než kvůli své tvorbě, ačkoliv má na svém kontě řadu nadprůměrných děl, z nichž (kromě dvou veseloher bratří Marxů) stojí za to připomenout např. filmovou verzi románu Jamese Hiltona Sbohem, pane profesore (1939), pozoruhodný přepis divadelní hry Thorntona Wildera Naše městečko (1940) či adaptaci Hemingwayova románu Komu zvoní hrana (1943). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (66)

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Moji první Marxové. Příběh plný skečů, které někdy byly moc vtipné, jindy slabší. Někde vdáli na pozadí se odehrával romantický příbeh, o který moc nešlo. Zbytek, včetně operních zpěvů byly zbytečnosti navíc. Závěr byla fraška. Tahounem filmu, který stojí 99 % humoru je Groucho Marx, skvělý komik. Na jeho gagy a vtipy bych se rád ještě podíval, jinak není o co stát. # příběh 5 | hudba 6 | humor 4 | akce 1 | napětí 0 | pustil bych si znovu 5 ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Můj první film s bratry Marxovými a musím se přiznat, že mi chvíli trvalo přivyknout jejich stylu. Konečný rezultát: Pokud akceptujete, že se nedíváte na "film" nýbrž na grotesku, že se děj velmi přímočaře posouvá z bodu A do bodu B, okořeněn různými scénkami a v mnoha místech absolutně uletěným a stejně přímočarým humorem, není možné dát nic jiného, než plné hodnocení. ■ Z bratrů je mi nejsympatičtější Groucho - za nejkreativnější humor (aktuálně mě nenapadá jiný herec, který by ze sebe v jednom filmu vychrlil tolik jedinečné slovní komiky) a úsměvné "pomrkávání" do kamery. Harpa nemusím - na druhou stranu jeho postavu akceptuji, protože bez ní by celý film neměl takové kouzlo. ■ P.S. Píseň Dream of You, kterou hraje Chico na lodi na klavír, se objeví i ve filmu Zpívání v dešti. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Noc v opeře není zábavou mi nejbližší. Bratři Marxové jsou typickými představiteli příliš neurvalých amerických klaunů, a ty já nerad. Na druhou stranu představovala Noc v opeře zlom v jejich filmových výstupech, kdy se stali o mnoho méně hrubými než v jejich předchozích filmech pro Paramount (Noc v opeře byl jejich prvním pro MGM). A příčinou byl i zkušený režisér Sam Wood, známý svou snahou o dokonalé scény, čímž otupil nevypočitatelnou zuřivost bratrů. Přesto mnohé, co tady ostatní vnímají za nejzábavnější, u mě nemá stejný účinek. Pro můj vkus situace častokrát nejsou ukončeny zavčas a jsou protahovány do úmoru, byť jsem se na začátku těch vtipů též spontánně zasmál, tak na jejich konci jsem trpěl. Za nejzábavnější považuji komická hudební čísla, svižnou akrobacii a složitou choreografii masy. Slovní hříčky se pohybují na hraně jadrně nihilistického nadhledu a trapnosti vůle z neúměrného setrvávání ve smyčkách. Hvězdami klaunského pobavení na americký způsob jsou: nevyzpytatelný, hrubiánský a dobrácký zaměstnanec newyorské opery v nestálé a v nejisté pozici Otis B. Driftwood (vůdce Groucho Marx), samozvaný manažer dosud neznámého italského operního pěvce Fiorello (příjemný Chico Marx) a nespolehlivý garderobiér arogantní italské operní hvězdy Tomasso (potměšilejší Harpo Marx). Z dalších rolí: mladá, nadějná a romanticky věrná operní pěvkyně Rosa Castaldi (Kitty Carlisle), její miláček, dosud neobjevený pěvecký talent, schovaný v operním sboru, Riccardo Barone (tenorista Allan Jones), nafoukaná operní hvězda z Itálie Rudolfo Lassparri (Walter Woolf King), ze sabotážních kousků vypečené trojice nervózní šéf newyorské opery Herman Gottlieb (Sig Ruman), bohatá dědička a proto mecenáška newyorské operní scény Claypool (Margaret Dumont), nebo neústupně nedůvtipný newyorský policejní seržant Henderson (Robert Emmett O'Connor). Noc v opeře je slavnou zábavou filmové historie, která mě sice neohromí, ale ani neurazí. Nakonec jde o charakteristickou klaunskou zábavu na americký způsob (a neurvalost je tady ještě uměřená). ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Film jako celek je již dnes sice trochu vyčpělý, o ty muzikálové vložky bych se obešel, ale co - je to základní kámen amerického humoru. Vtipy přesně na hranici potrhlosti a inteligentní abstrakce. Nemůžu si pomoct, ale v Grouchových hláškách slyším seky Woodyho Allena, který se ostatně nejednou přiznal k nábožnému obdivu k břím Marxům. ()

StanislachKo 

všechny recenze uživatele

Na môj vkus trochu príliš uskákané, ale to doba vzniku ak nie iba ospravedlňovala, tak dokonca vyžadovala. Fascinujúce je, že som pár stoviek komédií novších ako toto videl, ale pri sledovaní opernej noci som nie raz, nie dva krát, ale asi 50 krát žasol, že "to je ale originálne, ako to, že to ešte nikto z moderných potmehúdov neopajcoval??" Marxovci sú jeden lepší ako druhý... Alebo nie! všetci sú rovnako bohovský, ale najradšej mám šovinistického Groucha s namaľovaným knírem! :) ()

Galerie (65)

Zajímavosti (4)

  • V roce 1975 použila skupina Queen pro své čtvrté studiové album název filmu "A Night at the Opera". Skupina se tak rozhodla, když si po celodenním natáčení alba film promítla pro odlehčení nálady. Stejnou strategii použili Queen i o rok později, kdy vydali desku s názvem "A Day at the Races". (MarekT)

Reklama

Reklama