Režie:
Vít OlmerScénář:
Vít OlmerKamera:
Juraj FándliHrají:
Jiří Krampol, Eva Holubová, Emília Vášáryová, Jana Paulová, Monika Foris Kvasničková, Jan Kraus, Martin Faltýn, Petra Lustigová, Dana Homolová (více)Obsahy(1)
Manželské povídky, které Vít Olmer psal pro časopis Playboy v době, kdy jeho šéfredaktorem byl Arnošt Lustig, mají v sobě vtip, často až absurdní pointu a nezapřou, že autor je bedlivým pozorovatelem života kolem nás. Pět z nich vybral pro svojí novou českou komedii, jejímž společným jmenovatelem se stal herec Jiří Krampol, hlavní představitel každé z nich.
Francouzská trojkombinace je humornou úvahou o tom, co může potkat úspěšného podnikatele, dá-li jednoznačně přednost práci před svoji mladší, atraktivní ženou. Protože i ta jednoho dne - vlastně zcela náhodou - pochopí, že peníze nejsou všechno...
Svatozář. Pan Divoký je zdánlivě tichý důchodce a bezbranný muž pod pantoflem. Že tomu tak docela není, pochopí až ušní lékař, který zase vzdoruje hned dvěma partnerkám najednou. Jen na okamžik zaváhá, zda by paní Divoká neměla znát pravdu o svém muži. Ale pak pochopí, že by svého pacienta připravil o jedinou zbraň a útočiště.
Sólo na bicí. Bimbo je "přerostlý" bigbíťák a jeho žena, které ne náhodou říká Yoko, už dávno rezignovala na to, že by někdy dospěl. Žijí spolu na chalupě a monotónní rytmus jejich dnů nečekaně změní vpád zločince, prchajícího před policií. Bimbo a Yoko jakoby se znovu setkali.
Ostrov lásky. Dovolená, ať už kdekoli, by měla být výletem za hranice všedních dnů. Ustaraný Ing. Zawinul ale u Jadranu neustále pracuje a řeší neřešitelné problémy ve své firmě. Toho si povšimne pan Rozvinul a nasměruje svého nového přítele na zcela jinou cestu. Někdy stačí opravdu tak málo.
Waterloo po česku je příběhem pražského památkáře Hrušky, zakřiknutého úředníčka, překážejícího ve světě své atraktivní ženy a ambiciózní dcery. Před každodenním papírováním, byrokracií a marnými diskusemi utíká do napoleonské doby a mění se v udatného maršála. A pak se mu jednoho dne podaří být hrdinou i v současnosti a utéct možná jednou provždy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (258)
(odpad! + odpad!! + odpad! + odpad!! + odpad!) / 5 = odpad! Mohl bych pravda hledat někde v hlubinách tohohle výtvoru náznak toho, že to natočil filmař a herci, ale musel bych hledat hodně, hodně, hodně dlouho... Anebo přehodnotit všechny filmy, kterým jsem dal dvě hvězdičky a míň, a přidat jim o stupínek. V momentě, kdy jsou autor námětu, scénárista a režisér různé osoby, dá se mluvit o nepochopení. Ale nepochopení vlastního záměru? Jak ukrást Dagmaru je blábol, ale nemá žádné vyšší ambice. Waterloo po česku chtělo patrně něco říct. O to je to horší. A tím hůř, že Olmer není žádný debutant. Nejsou to ani Hry lásky šálivé (1. povídka) ani Kdo se bojí Virginie Woolfové (3. povídka). A dost. Mohl bych psát ještě hodně dlouho, ale za tolik času mi ten film (sic!) nestojí. ()
Hovadina je to v každém případě. Já se musím přiznat, že jsem se u toho svým způsobem bavil. Nejlepší je hned první příběh. Kurvování Jirky Krampola mě bavilo :) , všechny story jsou však většinou bez pointy. Chaos a absence soudnosti jsou hlavní faktory Waterloo po česku. Ač je to neuvěřitelné, podařilo se mi najít i dobré věci! Některé hlášky jsou perfektní. Třeba: "hovno je taky lidský produkt, tak jako myšlenka"! Ještě lepší je: "s tebou je sranda jak s gumovým hovnem". Absolutně nejlepší je ovšem: "To je sex! To by bylo lepší přefiknout čerstvě okoupanýho dědečka!" Už je kvůli tomu si zaslouží Vít Olmer 0,5 hvězdičky. 10%. ()
Chtěla jsem být milosrdná, ale v tomhle případě je to absolutně nemožné. Vždyť tady není nic, co by si nějakým způsobem zasloužilo alespoň kousek kladného hodnocení a už vůbec tu není nic humorného. Zase jsem jednou totálně promarnila hodinu a půl svého života. To mám za svou zvědavost, ale dobře mi tak. Jsem nepoučitelná a tak za to platím. ()
Situace: trasa Praha - Brno, cesta autobusem společnosti Student Agency, běhemž ní je cestujícím promítán pro ukrácení volné chvíle poslední Olmerova pecka. Měl jsem tři možnosti: koukat z okna, spát (nechtělo se mi), nebo se dívat na film. Volil jsem tu třetí možnost.....a.....no jak to říct.....Waterloo je, je.....zvláštní :o)) Není to takový ten nucený humor, jako u Soukupových filmů. Nenasral mně, ani neurazil. Dokonce věřím tomu, že chtěl pan Olmer něco vtipného a vypointovaného sdělit (v tomhle smyslu se vyjádřil v jednom z rozhovorů, který jsem s Olmerem četl). Pokud je tomu tak, pak vzhledem k výsledku kdysi šikovného režiséra nadobro opustila múza, nebo se zbláznil. Waterloo je koncentrovaná nuda, poslepená z pěti neskutečně banálních historek s neskutečně banální pointou, bez jakkékoliv špetky humoru. Dokonce to není ani tak špatný (zábavně špatný), aby se člověk mohl bavit alespoň na účet tvůrců. Ten film je čiré....nic....Nic, jako když člověk plivne do moře. Název nelhal. Waterloo po česku. ()
Už když uvidíte na plakátu Jiřího Krampola, který je navlečen do černé vojenské uniformy a na hlavě mu trůní napoleonská čepička, začnete tušit, že tenhle skvost je pozdním dílem Víta Olmera srovnatelný se dvěma díly Playgirls. Ten, kdo tento film viděl (nebo aspoň přežil u obrazovky 5 minut), pozná, o čem mluvím. Neskutečný hnůj, který psychicky týrá diváky. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (1)
- Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 5 682 diváků, což znamenalo tržbu 588 406 Kč. Snímek se tak stal 29. nejnavštěvovanějším filmem a 8. nejnavštěvovanější premiérou měsíce září 2002. (cinema_cz)
Reklama