Harry Potter a Ohnivý pohár

Slabé čtyři hvězdy jsou pro mě po jasně pětihvězdičkovém třetí díle zklamáním. V souboji Cuarón - Newell, Newell neobstál. Především se čtvrtou knihu narozdíl od třetí nepodařilo odpovídajícím způsobem převézt do scénáře. Zatímco v trojce působily scénáristické úpravy přirozeně, zde vede snaha odvyprávět co nejvíce na co nejmenším prostoru k dějovým skokům a nedotaženosti mnoha scén, k rychlé kumulaci zápletek, aniž byl prostor je nějak více vysvětlit či přiblížit. Hlavně mi ale dost chybělo temnější ladění knihy - kde byl důraz kladen na Harryho těžký psychický stav, poté co se k němu skoro všichni otočí zády, protože ho podezírají z podvodu - tady tento motiv trvá asi pět minut a pak je zase vše v pořádku. Podobně Harryho trápení milostné je tu zjednodušeno, že osloví dívku, ona odmítne a jede se dál - o tom, co je to za holku a co k ní Harry cítí, není ve filmu nic. Navíc i ty akční a "strašidelné" scény, které Newell akcentuje nemají onu působivost, kterou jim dokázal dát Cuaron. Například klíčová scéna v labyrintu a scéna s Voldemortem nemá ani náznak oné působivosti, když se v trojce objevili mozkomorové. S herci jsem byl víceméně spokojen, jen bohužel většina z nich měla minimum prostoru. Ani herecký projev Radcliffa mi nedělá problémy, ostatní si pak skoro neužijeme. Rupert Grint jako Ron už přestává být tím příjemným humorným oživením z prvních dílů a stává se nesnesitelným. Samostatnou kapitolou je pak několikaminutová scéna s Ralphem Fiennesem v klíčové roli Voldemorta - ne že by Ralph nehrál dobře, ale jeho postava rozhodně nemá tolik působivosti kolik by mít měla. Ještě se zastavím u hudby - Johna Williamse nahradil Patrick Doyle. Zatímco Williams přinášel díl od dílu lepší hudbu - od průměrné jedničky se propracoval k dokonalé a motivy nabité trojce, Doyleovo score je krokem zpátky. Málo výrazných motivů a hlavně když už nějaký výrazný motiv obsahuje samostatná hudba na CD, tak ve filmu je hudba použita velmi nešetrně a nezajímavě. Nejkřiklavější je opravdu nádherné love theme (na CD jako Harry in Winter), které se ovšem ve filmu objeví asi na deset sekund. (24.12.2005)

Udalosti a osoby v tomto príbehu sú vymyslené. Akákoľvek podobnosť s realitou je čisto náhodná. Miesto : kdesi v Hollywoode. Potemnelá kancelária režiséra Newela. Za stolom sedí režisér a samotný Harry Potter.... Newell: „Harry , potrebujem aby tvoj štvrtý film vyzeral bombasticky ....“ Harry : „EFECTA MAXIMMAA.....“ Newell: „...ešte bombastickejšie ako všetky doterajšie hlavne tie draky nech vyzerajú ako živé .....“ Harry : „EFECTA DRACONIS BOMBASTICAAAA.....“ Newell : „áno áno to je ono a teraz ešte nech to má poriadne nahypovanú kampaň.“ Harry : „MARKETINGUS ULTRAFUCKAHYPERUS!!“ Newel : „Áno áno, také čosi......a nenapadá ťa už nič iné Harry ? Harry : „Čo tak zložitejší príbeh a komplikovanejšie postavy ?“ Newel : „Aaale choď však Rowlingová to furt píše ako rozprávku“ Harry: „A čo keby si to natočil trochu temnejšie ?“ Newell : „Blázniš, veď by na to nemohli deti, dosť veľký risk bol už to, že ktosi umrie“. Harry: „ A čo keby Voldemort nevyzeral ako zle zachovaná múmia a nesprával sa ako idiot ?“ Newell: „ Harry, my točíme popkorn, nie filozofickú esej, cháp že zlo musí byť porazené a musí byť zlé na prvý pohľad.“ Harry : „Tak mi teda rejžo povedz, kvôi čomu by to náročnejší divák mal vidieť ?“ Newell: „ No.......lebo je to in?“ Harry sklopí hlavu , zavrie dvere a popod nos si zašomre „Ešteže tam máme tú plesovú časť, čo je celkom sranda a snáď to ako každý diel zachráni Emma Watson....lebo inak je to najslabší film série...ani Cho som nezbalil a vôbec...mám pocit že sa na tento film dá rýchlo zabudnúť...“ 8/10 (11.12.2005)

Tak jsem si osvěžila paměť a rozhodla jsem se cosyk o poháru napsat. Jak jsem se určitě zmínila u jiných dílů, tak příběhy o malém čaroději, kterému neustále usiluje o život jistý Tom Marvolo Riddle, jsem si tak nějak oblíbila. Začátek filmu začínal celkově dobře, fajn mistrovský sportovní večer na stadionu pod třemi kruhy na každé straně, opět uštěpačný Malfoj (nic nového) nebo bulharský chytač Viktor, pak pohodu famfrpálového klání narušili stoupenci zla. A tak se to zajímavě rozjíždělo. Zlý, zlý Barty Skrk vyplundroval Snejpovi zásoby bylin zkvasil to, spálil to, zchladil to, skapal to, stočil to, vypil to, nechutnalo mu to ... každopádně tak napálil úplně všechny. Jako trojský kůň, vetřel se do přízně všech ... a temný konec na sebe nenechal dlouho čekat ... ano, tušíte správně ... dokáže se díky tomu Lord Voldemort vrátit?? (08.02.2014)

Když milujete knižní sérii a filmové adaptace můžete sjíždět pořád dokola, jste schopni mnohé odpustit. Například nataženost honičky s drakem, nedostatečné vysvětlení druhého úkolu i to, že se film musí opírat o hlášky (byť jakkoli kouzelné). Klovesův scénář poprvé musel z originálu vynechat opravdu hodně a to s sebou nese i občasné šlápnutí vedle, které z Harryho dělá nerozhodného troubu, z Brumbála hyperaktivního podivína a z filmu tak rozhodně nejhorší adaptaci. Jediné štěstí je, že Newell v neakčních pasážích dělá, co jen může a svými dobrými nápady a geniální vícevrstvou pasáží s namlouváním, tančením a samotným plesem přetváří Pohár v dobrodružnou romantickou komedii. Jenže to je nakonec právě onen zásadní problém. Já chci totiž vidět to, co mi dala kniha, přesněji ducha knihy. Zatímco knižní Vězeň je z větší části stále ještě spíše pohádkovým příběhem, předloha Fénixova řádu už je temnou, dramatickou až thrillerovou fantasy z kouzelnického prostředí. Pohár má pak představovat od každého polovinu. Onen přerod tu ale chybí. A je obrovská úleva, že pod Yatesem už od příštího dílu dál bylo vždycky mnohem, mnohem lépe. (20.01.2006)