Manhattan

Manhattan je nepochybně filmem přelomovým a Woody si byl jeho exkluzivnosti vědom. Spolehlivě fungující schéma, které si "vyzkoušel" v Annie Hall, v Manhattanu propojuje s výraznou artovostí a kultivovaností. Důraz na kompozici scén, na hudební složku (jeden z mála Allenových filmů, v němž nezní především jazz), černobílost a širokoůhlý formát, to všechno z něj činí mimořádnou událost. V mladších filmech, zpracovávajících podobné téma (Hanna a její sestry, například), je Allen jaksi civilnější a méně "vypjatý", lze-li použít to slovo pro útvar v podstatě bezchybný. Je skoro povinností, sledovat Manhattan na velikém plátně, ničím nerušen, pohodlně usazen a "správně naladěn". Z napsaného ovšem plyne, že se lze s vyzněním tohoto filmu velmi snadno minout, což je však rozhodně škoda... Samozřejmě, i bez možnosti kvalitní reprodukce zůstává brilantně napsaný scénář, spousta nesmírně vtipných a neotřelých "hlášek", bezchybná psychologie postav, mnoho neuvěřitelných ironických šlehů, skvělé herectví všech zúčastněných... pak se ovšem může snadno stát, že Manhattan zůstane jen "jedním z mnoha", nikoli filmovým svátkem, podobným degustaci archivních vín nebo návštěvě koncertů v pražském Rudolfinu... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Cival, Nathalie (05.02.2012)

Kadencia dialógov je slušná, prúd myšlienok detto, zostáva už len posúdiť ich kvalitu a rozhodnúť sa, či ich považovať za pseudointelektuálne kraviny, vatu, alebo relevantné úvahy existencializmu. Hodnotenie vyššie zrejme poukazuje na moje príklony a rozhodne nedopomohla ani ústredná téma o štvoruholníku lásky. Synopsie snímky taktiež nabádajú, vraj je film vyznaním lásky k NYC; zrejme som počas sledovania fetoval, žiadne vyznania smerom k mestu som tu okrem úvodného štvorminútového intra nezbadal, ktoré ale, musím uznať, bolo skutočne impozantné (plus niekoľko záberov neskôr). Tiež musím ale uznať niektoré ďalšie faktory – aj napriek mojej averzii voči predmetu, scenár po formálnej stránke excelencia, Allen sa nestal legendou scenáristiky a réžie preto, že by písal úplné hovná; a tiež celkovo kamera a snímanie v pomere 2.35:1 vykúzlili skvostné obrazy nielen exteriérov či interiérov, ale aj tvári počas rozhovorov. Allenov Manhattan som si vyhľadal so zámerom a nádejou, že by mohol niesť potenciál poraziť Stoneov Wall Street, čo sa vizuálnej pocty New Yorku týka, ten však ale aj naďalej pevne sedí na tróne. A vďaka Danielke za pozretie, cením. Nabudúce snáď pri menšej kktine :D (komplet galéria: x / x) (x / x) "They probably sit on the floor with wine and cheese, and mispronounce 'allegorical' and 'didactism.'" (15.10.2023)

Hned po okouzlující Annie Hallové jsem si dal další vychvalovaný Woodyho kousek,černobílou poctu jeho oblíbenému městu New York.Na rovinu říkám,že mě nedostal jako Annie,ale to jsem ani nečekal.Je to velmi dobrý film,ve kterém jsou klasické allenovské věci,tedy neurotik zahraný samotným autorem,okouzlující Diane Keaton,skvělé dialogy a ještě navíc krásná černobílá kamera,skvělá hudba,výborná Meryl Streep a další herci.Manhattan sice nebude můj nejoblíbenější film mého nejoblíbenějšího režiséra,ale rozhodně se mi líbil. 80 % (19.08.2009)

Jedinečný atmosferický formální new yorkský kousek, kde se Woody Allen nechal vést sílou vlastního scénáře a v poeticky stylizovaném černobílém filmu s psychologicky vztahovou zápletkou 4 až 6 lidí zahrál v roli Isaaca svou nejprocítěnější postavu, s postupně se odkrývající sebestřednou povahovou slabinou. Širokoúhlý rozměr filmu funguje k zachycení panoramatických dominant milovaného Woodyho města a Manhattanu, kde zní neuhasínající hudba George Gerschwina a jeden den střídá další noc, podobně jako jsou střídány večírky a jiná místa setkávání ústředních postav, zde působících. Zpracování prvků světla a tmy zajímavě rýsuje detaily tváře měnící se vývojem událostí, výtečně vystavěná dramaturgie s proměnlivou montáží sekvencí s nápaditými motivy posunuje film a propracované dialogy ani na okamžik nenabídnou zvukově slabé místo neklidného filmu neklidného tvůrce. (03.01.2009)

Pocuvat vecne ukecaneho Woodyho s humornymi poznamkami o jeho nestastnych vztahoch, ktore nikdy nevydrzali dlhsie ako vztah Evy Braunovej s Hitlerom, vidiet krasnu Meryl Streep, ktora ho uplne zhadzuje vo svojej knihe, Diane Keaton, ktora je zalubena do zenateho chlapa a nechce rozbit jeho manzelstvo a 17 rocnu Mariel Hemingway, ktora bola po usi zalubena do Woodyho a on bol z toho nervozny, bola jedna velka konverzacna zabava, v ktorej je reziser a scenarista Woody Allen jednoducho expert. A nielen to, ale aj krasne ciernobiele zabery osvetleneho brooklynskeho mostu, alebo prechadzka vo vesmirne osvetlenom muzeu. Mariel Hemingway sice bola nominovana na Oscara za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, avsak z Oscara sa mohla tesit paradoxne Meryl Streep za ulohu v drame KRAMEROVA VERSUS KRAMER (1979), ktora si zahrala malu ulohu aj v tomto filme... 11.11.2010 _________ Woody Allen - (Isaac) +++ Diane Keaton - (Mary) +++ Michael Murphy - (Yale) +++ Mariel Hemingway - (Tracy) +++ Meryl Streep - (Jill) +++ Anne Byrne Hoffman - (Emily) +++ Karen Ludwig - (Connie) +++ (11.11.2010)