Reklama

Reklama

Obsahy(1)

4. června 1968. Senátor Robert F. Kennedy přijíždí do hotelu Ambassador v Los Angeles přednést projev v rámci své kandidatury na prezidenta Spojených států. Ve všech lidech vzbuzuje naději, vzrušení a dojem, že jeho zvolení bude příčinou velkých změn. V následujících dvou dnech však celý svět bude svědkem události, která změní historii a životy mnoha lidí. Atentát v Ambassadoru není politický film. Není to ani příběh Roberta Kennedyho (ve filmu ho vidíme výhradně ze skutečných archivních záběru). Je to pohled do životů několika lidí, jejichž cesty se na pár hodin protly. Příběh lidí, kteří byli v bezprostřední blízkosti jednoho z největších incidentů 20. století. Režisér a scenárista Emilio Estevez získal do jednotlivých rolí jedinečné herecké osobnosti. Před kamerou se sešly nejzkušenější hollywoodské hvězdy několika generací: držitelka Oscara Helen Hunt (Lepší už to nebude), držitel Oscara Anthony Hopkins (Mlčení jehňátek), Laurence Fishburne (Matrix 1-3), Demi Moore (Neslušný návrh, Striptýz), Sharon Stone (Základní instinkt, Casino), Elijah Wood (trilogie Pán prstenů, Sin City - město hříchu), Lindsay Lohan (Mezi námi děvčaty), Heather Graham (Z pekla, Kurs sebeovládání). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (318)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Emilio Estevez se po dlouhé době vrací před i za kameru v tomto na jeho poměry velmi ambiciózním projektu. I když by se mohlo podle názvu zdát, že hlavní téma je atentát na Roberta F. Kennedyho jedná se spíše o drama lidí, kteří byli u toho. Režisér odehrává několik příběhů a po pravdě mi přišlo, že jich je zbytečně moc. Možná kdyby se zaměřil na události, které k atentátu vedly byl by snímek o něco zajímavější. Takhle je celá událost jen kulisou než hlavním příběhem. Estevez se do filmu snažil nacpat co se dalo, avšak pokusy o vytvoření atmosféry konce 60. let vyznívají trochu naprázdno a film se tváří spíše televizním dojmem než "výpravným" dramatem. Co se však musí režisérovi nechat je hutné obsazení ať už hlavních nebo i těch nejmenších rolí. Nejen, že získal takovou legendu jako Anthony Hopkins ale i zbylé osazenstvo se skládá s herců jako Laurence Fishburne, Sharon Stone nebo William H. Macy, vycházejících hvězd Shia LaBeouf, Elijah Wood a dokonce oprášil i Christiana Slatera nebo Demi Moore. Pokud by snímek neobývala taková jména šel by rovnou do videopůjčoven a moc lidí by ho neznalo ale známí herci také nejsou vše Emilio. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,KENNEDY, TY ČURÁKU!“..... /// …Je to pohled do životů několika lidí, jejichž cesty se na pár hodin protly. Příběh lidí, kteří byli v bezprostřední blízkosti jednoho z největších incidentů 20. století…. - jako kurva, k tomu už fakt není co napsat! Prostě, film o RFK, kterej se víc věnuje pučmidrátovi v kuchyni, než senátorovi. Ale nakonec (jestli máte tyhle filmový puzzlíky rádi) zjistíte, že vono to vlastně má (a dává) smysl. Americký ,,Vyprávěj o jedný události, ve který se promítnou všechny významný ,,věci“ tý doby (LSD, Vietnam, černoši…). Zvláštní, že nejde ani tak o politiku (Prezidentský volby) či snad (nedej Bože) nějaký důvody, ale Estevez si vystačí klišoidní chvilkou, kdy za tónů Sound of Silence (Hello darkness, my old friend….) a sestřihem z mítinků, z demonstrací a nepokojů tý doby řekne víc, než stupidníma kecama. Všechno pak graduje ,,očekávanou“ událostí, jejíž předvedení mě nutí fláknout 4* a srát na to, že tahle pohádka u kritiků (těch americkejch) propadla. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych se seznámit se slečnou Janáčkovou, z Rudýho práva (…jakým právem mě to mlátíte! …Rudým!… no nic..). 2.) Chci si znova připomenout ,,Drysdalův den“. 3.) Thx za titule ,,Budgie284“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Reklama

Lynn 

všechny recenze uživatele

Dnes není den vhodný pro politiku. Tuto příležitost chci využít. Při svém jediném dnešním vystoupení k vám chci krátce promluvit o zbytečné hrozbě násilí v Americe, které opět poskvrňuje naši zem a životy nás všech. Není to problém jedné rasy. Oběťmi násilí jsou černí i bílí, bohatí i chudí, mladí i staří, slavní i neznámí. Jsou to, a to především, lidské bytosti, jež zase jiné lidské bytosti milují a potřebují. Nikdo, bez ohledu na to, kde žije a co dělá, si nemůže být jist, kdo bude obětí dalšího nesmyslného krveprolití. A tak to jde v naší zemi stále dokola. Proč? Čeho lze násilím dosáhnout? Kdo se ho vždy dopouštěl? Kdykoliv nějaký americký život zbytečně zničí jiný, ať už ve jménu zákona nebo při jeho překračování, ať už ho spáchá jednotlivec či skupina, chladnokrevně nebo v afektu, je to akt násilí nebo odpověď na něj a vždycky se tím přerve niť života, kterou někdo v bolestech a v potu tváře předl pro sebe a své děti. Kdykoliv se toho dopouštíme, ponižujeme celý národ. Přesto stále jakoby přehlížíme vzrůstající násilí, jež ignoruje naše prosté lidství i naše právo na civilizovanost. Příliš často oslavujeme aroganci, chvastounství a lidi s ostrými lokty. Příliš často tolerujeme ty, kdo své životy budují na troskách snů jiných lidských bytostí. Ale jedno je jisté: násilí plodí násilí. Útisk vyvolává odplatu. A pouze očištění celé naší společnosti může naši duši zbavit této nemoci. Protože když někoho učíte nenávidět jeho bratra a bát se ho, když ho učíte, že je něco méně kvůli barvě kůže, kvůli víře nebo kvůli politice, již prosazuje, když ho učíte, že kdo je jiný, ten ohrožuje jeho svobodu, jeho práci, domov nebo rodinu, zároveň ho tím učíte přistupovat k ostatním nikoliv jako ke spoluobčanům, ale jako k nepřátelům. Neučíte ho spolupracovat, ale dobývat. Učíte ho být zotročen a ovládán. Až nakonec na své bratry pohlížíme jako na cizince. Na cizince, s nimiž sdílíme město, ale nikoliv pospolitost. Na lidi, s nimiž nás pojí místo bydliště, ale nikoliv společný zájem. Učíme se jenom společným obavám, společné touze udržovat si od ostatních odstup. Pouze společnému puzení vyjadřovat nesouhlas silou. Naše životy na této planetě jsou příliš krátké. A dílo, které nás čeká, je příliš veliké, než abychom tomuto přízraku dovolili dál strašit v této naší zemi. Jistě, nemůžeme ho odsud vykázat zákonem nebo vládním usnesením, ale snad bychom mohli mít na paměti, alespoň někdy, že ti, kdo s námi žijí, jsou naši bratři, kteří s námi sdílejí stejný krátký okamžik života, kteří stejně jako my nehledají nic než možnost prožít své životy smysluplně a štastně, dojít co největší spokojenosti a naplnění. Z tohoto pouta společného osudu, z tohoto pouta společných cílů se můžeme začít něco učit. Přinejmenším se můžeme učit rozhlížet se kolem sebe, po našich spoluobčanech, a můžeme se víc snažit ovázat si vzájemně naše rány a proniknout ke svým srdcím, být znovu bratry a krajany... // Robert F. Kennedy: ON THE MINDLESS MENACE OF VIOLENCE, Indianapolis, Indiana, 5. duben 1968 // () (méně) (více)

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Nevím, nevím. Další z filmů se silným tématem a opět spíše lehčí zklamání. Spousta známých a výborných herců v hotelu Amabassador, který 4. červen 1968 " proslavil " asi už na vždy. Co mi asi vadilo nejvíc, bylo přehnané moralizování a také lehčí dávka patosu a hlavně střídání hraných a dokumentárních scén. Trošku podobný film JFK, ten bych rozhodně ocenil mnohem více. ()

Psema 

všechny recenze uživatele

Zasmušilé tři hvězdičky pro film, který měl na to, aby utkvěl v paměti na věky. Jenže na to by nesměl stát za scénářem sám Estevez, jenž je velice schopný v dialozích a také nadaný jako režisér, ale dějové myšlení mu prostě uniká. Ambassadoru by stačila polovina postav, na nichž by se dala celá událost mnohem lépe vykreslit, stejně jako by herci dostali prostor pro svoje výkony. Závěrečná scéna postřelení jen ukazuje, kolik postaviček bylo pro příběh zbytečných a obzvlášť vynechání starých bardů (Sharon a Demi mě vážně neoslnily) by filmu jen prospělo. Mladá krev vpřed. To bylo heslo minulosti i současnosti. A troufám si tvrdit, že Bobby by se mnou souhlasil. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Emilio Estevez zažil při shánění rozpočtu krušné chvíle. V The Tonight Show Jaye Lena přiznal, že musel prodat své obrazy a několik dalších věcí, aby získal potřebné peníze. Samotná příprava projektu mu trvala sedm let. (imro)
  • Snímek získal dvě nominace na Zlatý globus za píseň Never Gonna Break My Faith a také v kategorii Nejlepší film roku – Drama. Režisér Emilio Estevez byl úspěšnější na festivalu v Benátkách, kde mu byla udělena cena Biografilm a nominace na Zlatého lva. (imro)

Související novinky

Přátelství je někdy víc než...

Přátelství je někdy víc než...

30.05.2006

JFK vs. RFK - málokomu tento shluk písmen na první pohled něco řekne. Ale Američanovi by patrně byl jasný ihned. Jako válka ve Vietnamu nebo (zmiňované) náboženství, i příběh rodiny Kennedyů stále… (více)

Reklama

Reklama