Atentát v Ambassadoru

Sny, iluze, naděje. O to všechno během pár vteřin připravil Američany v kuchyni hotelu Ambassador Palestinec Sirhan Bishara Sirhan a pro neznalé historie podotýkám, že to nebyl kuchař.. Patriotismus je jako krev. V každém by měl proudit, ale když jej chce člověk ukázat, je vždycky lepší když kape, než stříká. V tomto ohledu Estevezův vysněný projekt nezklamal, nicméně jeho spleť osudů zrcadlící v osobních touhách obyčejných lidí politicko-sociální problémy (dobové i současné) neměla dostatek dechu k nějakému hlubšímu ponoru či plavbě v proudu nestrojených emocí. Bobbyho bych zařadil mezi Redfordovy kousky o křehkých liberálních ideálech, které vždycky hodlá pošlapat nějaký fundamentalista či pravičák z Texasu a jeho přilehlého okolí.. (15.01.2016)

Bobby je jméno neformální a naznačuje, že jeho nositel byl oblíbený a měl blízko k lidem. Bohužel snímek tuhle neformálnost legendy americké politiky nedokáže zprostředkovat. Kandidát na prezidenta k nám promlouvá jen prostřednictvím svých projevů, ze kterých byly vybrány pohříchu ještě poměrně rozsáhlé pasáže. Nemám nic proti velkým myšlenkám, když se podávají nevtíravou formou. Tady jsem měl ale pocit, jako by se režisér poněkud inspiroval proslulou Oprah Winfrey Show. Nemám k tomuto způsobu komunikace vztah. Na můj vkus je to patetické a zároveň nasáklé vlezlým sentimentem. Dojímavá hudba se, jak přibývaly minuty, měnila v trýznivé mučení. Jednu hvězdičku si Bobby zaslouží za nápad vylíčit poslední hodiny před atentátem prostřednictvím kaleidoskopu postav hotelových hostů a zaměstnanců a použít tak metodu, kterou ve Spojených státech proslavil Robert Altman, a druhou za hvězdné obsazení a herecké nasazení. Na druhou stranu, přišlo mi, že některé postavy jsou nadbytečné a o některých bych se chtěl dozvědět víc. Celkový dojem: 45 %. (07.07.2015)

Kennedy neměl skorem žádných vad a pro svět měl tu nejlepšejší politiku. Škoda ho, všem bude chybět - Hispáncům, černým i čechoslovákům. Víc vědět nemusíte. To mi řekl tento film. Dobře, dobře... násilná smrt člověka je samozřejmě téměř vždy tragédie, ale hodnotíme film. Film plný levného sentimentu a univerzálního poselství Pravdy a Lásky, které čas od času nějaký politik hlásá, ale když se dostane do úřadu, "ušpiní si ruce" (vždy alespoň z nějakého pohledu, poněvadž není na světě ten, který by se zavděčil lidem všem) nebo reálně v mnoha situacích selže. Nakonec je takovým politikům povětšinou všechno odpuštěno. Chamberlainův appeasment, Gándhí přemlouvající Hitlera k míru, jemuž se Indie rozpadá pod rukama (tohohle člověka si zrovna velmi vážím a přece to nelze zamlčet), Carter a íránská revoluce či humanitární bombardér Havel - některé věci je občas dobré mít na mysli, když se hovoří o té Lásce a Míru... Zvlášť když teď máme v úřadu toho Obamu. Silné **. (03.07.2009)

Estevez vládne citlivou režií a divákovi předkládá propletenec osudů reflektující dobu a myšlenky RFK. Zdánlivě bezvýznamné prožitky všech postav tvoří výstavbu pro očekávané finále a právě cesta k němu pro mě byla asi tím nejsilnějším prvkem celého snímku. Dokládá to i moment, kdy se RFK postavil na pódium (skvěle kombinované dobové záběry s těmi hranými) a mně se sevřelo úzkostí celé tělo. Výborný film. 8,5/10 (06.02.2017)

Emilio Estevez vrací ve velkém stylu a po 6-ti letech od svého posledního snímku s "bratrem" Charlie Sheenem, dokazuje, že jeho mistrovské dílo stálo za to čekání. Atentát v Ambassadoru je fantastickým snímkem ne o jednom člověku, ale o jedno době, v které žil, kterou poznamenal a kterou jistě tolik miloval i přes svou snahu ji změnit k obrazu svému. Fascinující podívaná, která je nám dopřána skrz známě hvězdy v malých rolích. Každý z nich je důležitý a výjimečný. Každý je hvězdou, ale propůjčil se k snímku, kterém nemůže být nikdo déle než 15 minut a to dokazuje jejich velikost. Ať je to Anthony Hopkins, Sharon Stone, Elijah Wood, Laurence Fishburne, Demi Moore nebo nádherná Lindsay Lohan. Všichni dodávají nezaměnitelný image tomuto snímku, z které čiší filmová krása a umění jednoduchými okamžiky okouzlit diváka, které ho zamrazí a zahřeje. O závěrečném projevu, který pronesl, svým dokonale mrazivým hlasem, Robert F. Kennedy nelze říct ani slovo, protože i ty největší superlativy by nevystihovaly ty slova a ten hlas... Povinnost pro každého, kdo si chce dokázat, že i v dnešní době jde natočit úchvatný snímek plný emocí o minulosti (současnosti, budoucnosti?). (06.11.2007)