Kapitola druhá: Pošuk na Maple Street (S01E02)

Príbeh: Chlapci nájdu čudné dievča v lese. Hopper je na stop, ktorá ho privedie až k plotu štátneho laboratórneho zariadenia. Joyce má veľkú spotrebu telefónov. Nancy sa snaží o prvé sexuálne pokusy. Prevedenie: Opäť z toho až smrdia 80. roky a nostalgia. Atmosféra bohužiaľ nie je nijak epicky vystavaná a až posledných 5 minút núti diváka si zapnúť ďalšiu časť. Ale aj napriek tomu je to lepšie ako pilot. Pocity: Snažím sa empaticky sa vcítiť aspoň do nijakej postavičky v deji ale zatiaľ sa mi to nedarí. Zatiaľ sa mi najviac pozdáva Hooper. 60% (05.11.2020)

Druhá epizóda má jeden menší nedostatok. Netvrdím, že seriál je originálnym poňatím jednej skvelej dekády ( 80. roky ) a je jedným veľkým odkazom na jej kinematografickú činnosť, ale takmer doslova vykradnúť jednu sekvenciu zo Spielbergovho E.T., tak ďaleko to ísť až nemuselo. Odkazy áno, vykrádanie nie! (03.09.2016)

Ani po zhlédnutí druhého dílu jsem žádnou genialitu seriálu nezaznamenal. Zato jsem zaznamenal spoustu paradoxů. Například ten nejvýraznější, že jsou všichni zúčastnění přesvědčeni o tom, že kouzelný chlapeček s číslem 11 je vlastně kouzelná holčička. Či druhý nejvýznamnější paradox, že malý černoušek zde hraje malého inteligentního černouška. Jinak se to celé táhne v rytmu prvního dílu. Není to tedy ani lepší a ani horší. Snad jen Winona mě více odpuzuje. (18.08.2016)

Vypadá to na seriál (ano, vím, že jsem pozadu), který divák musí sjet za pár dní/večerů. Kdo nebude kamarádce přát postelové dobrodružství, špatně skončí. Tři kamarádi se dál snaží najít čtvrtého do party a přitom skrývají holčičku, na které je divné snad úplně vše. Do toho údajná sebevražda a brzy další záhadné zmizení. Na tenhle zapadákov je toho už krapet hodně. Holt před Rusáky je třeba mít se neustále na pozoru. Bratrské duo Matt a Ross Dufferovi na nás postupně nakládá dravou mysteriózní atmosféru, dokáže parádně míchat žánry, nespočet podobností a odkazů všechny fandy dokonale uspokojí. Zatím jsem nicméně opatrnější. (12.07.2019)

Je moc fajn, že informace (nové) se dávkují s pravidelnou přesností. Chvilku se žvaní (abychom se jako seznámili s postavami) a pak přijde nějaká ta "wow" pecka (jak moc "wow" a jak moc spíš "wtf" nechám na každém zvlášť). Opravdu přesně akorát abych se nezačal nudit. Je to ale celkem tenká hranice... Kdo mě začíná doslova rozčilovat je Winona Ryder. Hraje neskutečně otravně (ne že by někdy hrála skutečně neotravně, ale tohle se snáší zle). Mimochodem, ET z toho na mě dýchnul tentoktát mnohem více než "kluci na kole" minule... (12.12.2016)