Stranger Things - Season 4

Celkem mě baví, že bratři Dufferovi se tváří jakoby sežrali patent na dobrou tvorbu a v celých prvních osmi dílech jim to vlastně všichni žerem i s navijákem, protože dokázali vytvořit komplexní, zábavné a extrémně dobré seriálové dílo, jenž víceméně nemá hluchých míst a jede na jedničku s hvězdičkou jak ve vizuálním aspektu, tak v herectví, napětí a všem, na co si divák vzpomene. O to větší šok je pak fakt, že se ve studiu při tvorbě posledního dílu asi všichni zkouřili, jinak si totiž nedokážu vysvětlit, jak se může takhle rozjetá série obrátit v naprosto klišovitou sentimentání patlaninu, ve které v posledním 3HODINOVÉM!!! dílu dostaneme doslova každý prvek, který dělá špatný film špatným filmem - šablonovitou kostru celé epizody, nudný průběh, po třech sériích klasický a popravdě už nudný cliffhanger, který snad už nikoho nemůže překvapit, a extrémní ždímání citů a slz diváka, jen aby měl pocit, že viděl “kvalitní finální epizodu”. Celý tento fakt pak zanechává prapodivně rozpačitou hořkost v puse z toho, že takhle výborná série dostala tak parodické zakončení. Až si říkám, jestli si z nás nedělají prdel. (06.07.2022)

Na čtvrtou sérii se čekalo opravdu dlouho, ale s radostí řeknu, že to stálo za to a to dlouhé čekání se vyplatilo. Od komornějšího příběhu v první sérii to přerostlo až k šílenou ale stále strašně zábavnou blockbusterovou zábavu. Jak už to u tohoto seriálu bývá zvykem, nová série = nové postavy. A jako vždy ty postavy stojí za to. Nejvýraznější postavou je ovšem Eddie Munson s jeho šílenou a zábavnou povahou, kterou si každý okamžitě zamiluje. Na síle přibili i dialogy, kdy jsem si užíval jakýkoliv rozhovor mezi Hopperem a Dimitrim. A i když jsou právě postavy jedna z nejsilnějších zbraní Stranger Things, jen to nestačí. Potřebuje to i silný příběh, který znovu nechyběl a uznávám, že takto nervy drásající příběh jsem v žádné jiné sérii nepocítil. Rozdělení hlavních postav do part mi opravdu sedlo a i když například linka s Eleven nedosahovala takových hodnot jako ta v Californii a v Hawkins, měla co nabídnout a jsem rád, že jsme se dozvěděli ještě více o Upside Down a značné mezery se začali vyplňovat. I přes opravdu značnou délku série (13 hodin) to uteklo strašně rychle a i samotné dvou a půl hodinové finále mi stopáží přišlo jako průměrná epizoda. Když už jsem nakousl finále, nesmím zapomenout na motherfucker souboj Hoppera a Demogorgona a emoční momenty, jako smrt Eddieho a Max na pokraji smrti. Posledním střípkem smutku byl rozhovor mezi Dustinem a Eddieho strýcem. Na jeden důležitý prvek jsem ale málem zapomněl. Tím samozřejmě myslím hudbu, která se každou sérií překonávala a tentokrát to není výjimkou. Tou nejznámější se stala Running Up That Hill, která doslova zničila internet a už od prvního dílu je opravdu všude. Já  ale samozřejmě nejsem výjimkou a tuto skladbu jsem si také zamiloval. Čtvrtá série ale také působí upravenými staršími soundtracky z předchozích sérií, které jsou vždy ve správnou chvíli na správném místě. Potrženo sečteno, čtvrtá série je prostě nezastavitelná bomba, která vás odpálí jak jen může a zároveň se stává mou druhou nejoblíbenější sérií. (04.07.2022)

Je nad slunce jasné, že seriál Stranger Things se stal za těch několik sezón naprostým fenoménem. Vydělal spoustu peněz a tak jsem se nakonec zas až tak moc nedivil, že natočili tohle další pokračování. A jak jsem v předchozích dával víc, než bylo zdrávo, tady zůstanu nohama pěkně při zemi. Je to pořád hodně dobré, ale přece jen tam malý kousek chybí. Vlastně pořád stejný, nebo podobný muster. Padouch, El, parta ostatních dětí a tak to jde s malými odbočkami od první série pořád dokola. Neříkám, že mě to nebaví, jen mě to nedokáže udržet v takové pozornosti, jako v prvních dvou řadách. Takže upřímně doufám, že ta příští bude už nadobro poslední, protože odcházet se má prý v nejlepším. A to si tady nejsem ale vůbec jist. (02.07.2022)

Jak to dělají, nevím, ale každá nová řada Stranger Things byla zatím tou nejlepší řadou... A čtvrtá není výjimkou. Bylo úžasné sledovat, jak Dufferovi nejen vysvětlovali, ale také vysvětlili, co se dalo, jak to působilo promyšleně (zajímalo by mě, jestli to tak měli plánovali od začátku, nebo ne, každopádně smekám) a jak to nebylo ani trochu překombinované nebo křečovité. Ale hlavně byla radost sledovat postavy. Všechny! Staré, nové, kladné, záporné... Bez rozdílu byli všichni skvělí a nikdo ani trochu otravný. Rozdělení do týmů se ukázalo jako výborný nápad, hrdinové se i díky tomu dostávali do neokoukaných situací (jak je vlastně možné, že seriál při těch metrácích nápadů ještě nevykrádá sám sebe, ale pořád přichází s něčím novým), když mě měli pobavit, pobavili mě, když jsem se o ně měl bát, tak to si pište, že jsem se bál. Těžko si představit, kam dál může zajít pátá (a věřím, že poslední) řada, ale rád se tam vydám taky. (03.07.2022)

Stranger Things jsou zpět, ve formě a zajímavé bez toho, aby se vykrádaly! Na konci třetí série se hrdinové rozdělují - úvod čtvrté série v tomto rozdělení pokračuje. Na nové charaktery jsem si musel zvykat, nakonec je však hodnotím jako velmi super a přínosné ("best metal ever!"). První epizody přitom působily zvláštně, to, jak se však vše podařilo režisérsky ukočírovat a spojit, však překonalo očekávání. Pokračování mívají slabinu, že je těžké najít hlavního zloducha - zde se to však podařilo a dokonce tak, že to logicky navazuje na předchozí série! ■ P.S. Ano, sledujeme vývoj. Hrdinové dospěli, děj je temnější, vážnější a smutnější, než kdy předtím. Naše Prťata řvala a řvala, současně však odmítala přestat seriál sledovat (a naopak se smála, když "drogy zachránily svět"). (20.07.2022)