The Brown Bunny

The Brown Bunny v podstatě nemá žádný děj. Jeho síla pro mě spočívá v jednotlivých scénách. Jedná se o obyčejnou, nezajímavou road movie, jejíž podstatná část děje spočívá v nezáživné jízdě autem napříč státy a v detailních záběrech kamery na Vincenta Galla. Ukazuje nám svůj ztrápený, plačící obličej, sledujeme, jak mu za jízdy vítr pročesává vlasy a díváme se do jeho modrých očí. Po chvíli začne být tato "dlouhá cesta" stereotypní a tak se může lehce stát, že se člověk pod její mlčenlivostí a volným průběhem poddá vlastním myšlenkám. Jakoby nechává diváka, aby se sám začal postupně unášet na jejích vlnách a zamyslet se nad vším, k čemu mu dá toto tempo prostor. A mezitím jistě všichni nedočkavě čekají na "ten" závěr, kvůli němuž se toto dílo stalo horlivým předmětem diskusí. Od chvíle, kdy se v pokoji objeví Chloë Sevigny, pro mě následovalo nejsilnějších zhruba deset minut celého filmu. Nečekaná pointa mě poněkud vytrhla ze zaujetí posledních scén. Příliš se mi zde nehodila a byla bych radši, kdyby vše skončilo "skutečně." Celkové vyznění snímku, a především závěr, na mě tak zvláštně zapůsobil, že nemohu hodnotit jako obyčejný průměr. (30.07.2011)

Vincent Gallo si chcel natočiť svoj vlastný Paríž, Texas. Mal nato 10 mega, ale pôsobí to, že mal skôr 10 dolárov. K tomu mal veľké ego, odhodlanie prekračovať hranice a depresívnu náladu. A v závere mu to funguje, viac než by človek čakal. Ale je to čistá pocitovka, kde sa takmer nerozpráva, takže záleží fakt od nálady. O felovacej scéne som dopredu vedel. 3,5* (21.03.2022)

Chápem, že sa tohto bezduchého a bezdejového plátku zúčastnila Chloë Sevigny, s tým ksichtom ju pretiahnu naozaj len v porne. Ale inak porno v normálnych filmoch nemá čo robiť. Fajčenie vtákov nepovažujem za umenie a už vôbec nie, ak si nejaká odpadová herečka nechá natankovať do ústnej dutiny plnú nádrž. (26.03.2021)

Vincenta mám rada. On je a vždy aj bol v dobrom slova zmysle "iný", a také je aj všetko čo robí. Je to tichý film, chudobný na dialógy, miestami pekelne nudný. Vincko sa vozí v aute, Vincko jazdí na motorke, Vincko (očividne) potrebuje objatie. Človek si v pohode a bez výčitiek smie na chvíľu (aj dve) zdriemnuť a nebude mať pocit, že mu niečo významné ušlo. Príliš tento film ospevovať len kvôli tej "slávnej" záverečnej scéne asi nie je celkom namieste. Fajnovejší je ale soundtrack, hlavne druhá polovica a macher John Frusciante. (27.09.2011)

Také skoro podobenstvo. Absencia deja by mi nevadila keby som aspoň počas sledovania trocha tušil o čom to asi bolo. Minúta po minúte ubiehala, hlavná postava motorkára (Vynikajúci Vincent Gallo) nachádzala a opúšťala ženy ako na bežiacom páse a ja som stále nechápal, čo sa s tým autor snaží celý čas povedať. Keď sa snímka dostala k domu jeho bývalej žene, ešte stále som bol v pomykove. No nič z toho ma nenasmerovalo k finálnym posledným 10 zdrvujúcim minútam. Do posledných sekúnd divák netušil čo sa to na obrazovke vlastne deje. Scénka z blowjobom a spätným flashbackom smrti ma úplne zničila. Parádny kúsok ktorý sa dostáva do hĺbky frustrovaného muža bez východiska, len miestami skutočne nezáživný, ani vizuálne ma to nejako neobohatilo, preto dávam 3*. (24.03.2016)