Favoritka

Podobně jako všechny předchozí Lanthimosovy filmy, je i Favoritka popisem bizarního zápasu o přízeň autority a úmyslně pokřivenou karikaturou lidské společnosti, kterou definuje neustálý zápas o moc. Jako bonus je ale novinka i seriózním historickým dramatem s vlastně konzervativním narativním obloukem (je cítit, že pod tím není podepsaný milovník fragmentárního vyprávění Efthymis Filippou). Favoritka se snaží být jedovatou a jízlivou dobovkou, kde prim hrají (toxické) vztahy mezi ženami, zatímco muži jsou efébní chcípáci a nadržení idioti. Ústřední trio je radost pozorovat především díky skvělým hereckým výkonům a jiskřivé škodolibosti vzájemných interakcí. Bohužel postupem času se film, trochu násilně rozsekaný do kapitol, stane tím, čím v jádru je - řídkou, monotónní historkou s předvídatelným podtextem. Zatímco dosud byl Lanthimos vždy schopný diváka vyosit a překvapit, vytrollit něčím, co možná popírá zákony logiky, ale účelně to komentuje arbitrárnost naší existence, Favoritka je v něčem konvenční. Obsahuje sice typické choreografické výstřelky, ale plyne podle žánrových pravidel. Je špinavější, sprostější, pokřivenější (Robbie Ryan ftw), občas účinně eliptická, jindy ale krutě doslovná (králíci). Z části jí fandím jako bastardovi historických dramátek "ze dvora", z části mě nijak nestimulovala, nevyvedla z míry, nepřiměla k přemýšlení. Jo, lidstvo je parta degenerátů a moc kurví charakter. Víme, Jorgosi. Ale tentokrát jsem to nepocítil. Vůbec poprvé jsem z Lanthimosova filmu odcházel spíš lehce apatický než morbidně zjitřený. (29.12.2018)

Okázalé, ironické, dobře zahrané, přesto nemůžu napsat, že by se mi historický kostýmní snímek líbil. Boje o vrtkavou přízeň královny, manipulace s ní, jelikož byla slabá, omezená, v podstatě vlády neschopná. Logicky se ke korýtku dostávají hyeny, drzé jako opice. Jejich počáteční hry jsou zajímavé, ale zvrhnou se v něco, na co se mi špatně koukalo. Ale uznávám, že své příznivce si film jistě najde. (23.01.2019)

Vojna v čipkách. Intrigy, manipulácia, moc. Tri ženy v brilantne napísanej historickej dráme ponúkajú neúprosný boj, aký dokážu viesť len ženy. Opulentný vizuál s prekrásnymi kostýmami a žiariacimi farbami ( dokonalá oranžovo-červená v scénach so svetlom sviečok ) a originálnou kamerou hlavne pri interiérových veľkých celkoch. 4+ (31.01.2019)

Černá komedie o třech (bezchybně zahraných) nesympatických manipulativních mrchách. Nikterak složitý příběh by mě sám o sobě asi moc nebavil, ale ta Lanthimosova záměrná precizní divnost (zahrnující i dost specifickou práci s kamerou) tomu dodává šmrnc a osobitost. Chvílemi (nejen) svým cynismem velmi zábavné a vtipné (tedy pokud se dokážete na ten netradiční styl alespoň trochu naladit). Na druhou stranu moc nechápu, že se režisér více neodvázal v erotických a sexuálních scénách - jedno odhalené prso mi připadá na tak okázale "švihlý" film trochu málo... Jinak ale ok, znovu to nejspíš nikdy neuvidím (není to úplně můj šálek čaje), ale toho jednoho zhlédnutí nemám důvod litovat. 70 % (11.03.2019)

Yorgos Debilos dokonale přeťal anglický sexappeal. V osmi kapitolách zobrazuje královský dvůr hned z několika úhlů (kamerového) pohledu. A vydatně se ukájí. Fuj, na tuhle uměleckou onanii nejsem stavěný, a děsí mě, že by si nějaký filmař v budoucím roce napsal historickou fresku maskulinního typu, v níž si tři muži před večeří i po ní v královských komnatách vykouří navzájem šašky, pak to pošlou akademikům, kteří okamžitě film ocení v patnácti kategoriích, včetně nejlepší výron semene s myškami v lahvích od utopenců. Yorgos Debilos neumí vůbec režírovat, tedy pro širší publikum. Švenknout kamerou by zvládlo i prase v chlévě, ještě si vzal na svoji obvyklou perverzní obsesi i nízkou dávku svých obvyklých medikamentů, takže se krotil v odhalování genitálií, tudíž nechutný maník si v jedné nepochopitelné scéně bimbase decentně zakrývá rukou a Emma Stone ví kudy z nudy, tak si divák zatipuje, jaký objem má její decentně odhalené poprsí, jen nám osvětlovač zrovna na její bujnost moc neposvítil a inkriminovaný záběr je schoulen v přítmí. Ženský herecký trojlístek je unikátní a bez něj si film nedovedu představit. Emma Stone, Rachel Weisz a Olivia Colman předvádějí to nejlepší z ženských hereckých aristokratických kruhů a celku dodávají dráždivost lesbického vztahu a jedině díky nim jsem film vydržel až do konce. Ehm, KONEC, ten je ze všeho nejhorší. Psychotropní látky patrně vyprchaly z režisérova organismu neplánovaně předčasně a nezáživně pojatý příběh z 18. století je zakončen rozplizlým záběrem na skotačivé jostomiué kvávičky. Och, jak debilní. 4/10 (15.03.2019)