Režie:
Jiří HanibalKamera:
Jan NovákHrají:
Milada Vnuková, Jiří Vala, Míla Myslíková, Vítězslav Jandák, Eduard Žemla, Zuzana Fišerová-Svátková, Lenka Horáková, Ivan Pokorný, Lenka Fišerová (více)Obsahy(1)
Janě je čtrnáct let a přihlásila se na letní tábor. Těší se na něj, dokud nepotkala Jindru. Je úplně jiný než kluci od nich ze třídy a moc si s ním rozumí. Za pár dní se ale musí odloučit, protože je přihlášená na onen tábor. Vůbec se jí tam nechce a nepomůže ani když předstírá, že je nemocná. Soutěže ji nebaví, hlídku má v dešti, sedne si do mraveniště, svému družstvu znemožní vyhrát... Polepší se? (T369)
(více)Recenze (71)
Velmi milý letní film o době, která byla ještě taková jednoduchá a lidem stačilo ke štěstí opravdu málo. Dětský svět někde v táboře u starého mlýna, noční hlídky a jedna nespokojená holka, co si až v závěru tábora uvědomí co má na světě vlastně smysl. Moc hezky zpracované a mile napsané. Mně se moc líbí tatínek (Jiří Vala), který tam má jen několik, ale krásných replik. Písničky od Plavců a od Zicha jsou k tomu jak stvořené. ()
Když člověk zestárne, rád se vrací v myšlenkách do mládí a do dětství. Tedy, pokud jej měl samozřejmě hezké. Každá generace to však má jinak. Většinou jí připadá, že za jejích mladých let to bylo to nejlepší a nechápe na co bude vzpomínat ta soudobá. Já jsem přesně v té fázi, kdy se na to ptám. A zároveň tuším, že i dnešní děti budou vzpomínat na čas a způsob jak jej trávily když byly malé. Možná, že to budou zrovna ty on-line hodiny her a chatů u počítačů a tabletů v době covidové, kdo ví? Jestli je to horší než to bylo za nás? Těžko říci. Těžko strovnávat nesrovnatelné. Sám se s hrůzou občas nachytávám při myšlence - komunisty na ně. A to jsem jejich zapřísáhlým odpůrcem. Možná by jim trochu neškodilo přivonět k té době bez počítačů, k době, kdy se muselo poslouchat. A určitě by jim neškodilo zažít takový podobný tábor jakých jsme my zažili nespočet. V té době nedělala hygiena přepadovky v kuchyních, místo lednice byla v zemi vykopána hluboká jáma, úplně stejná, která sloužila o kus dál za latrýnu. Sportovat se dalo bez goretexu a spát dutých vláken ve spacácích, každou pořádnou baterku s žárovkou a ne ultrasvítivou LED diodou napájely monočlánkvé buřty, a když někoho žahla kopřiva, nežaloval kvůli tomu otec právník vedení tábora za újmu na zdraví nebohého dítěte. A přesto ty tábory každý přežil a by co víc, měl na ně překrásné vzpomínk\y uchované do dnes. Kdo měl kliku, jezdil na tábory nepionýrské od různých podniků. Já je zažil téměř skautské, protože náš vedoucí, Foglarův přítel náš TOM - Turisttický oddíl mláděže šikovně ukryl pod křídla ČSTV, kde se to moc funkcináři neprohánělo a kde si mohl nás mladé vést jak chtěl. Ale nemusely být špatné ani některé pionýráky. Záleželo na vedoucích, kdo to jak žral tu ideologii a kdo chtěl děti něco třeba jen naučit o lese a mohl to dělat jen s rudým šátkem na krku. Tady jsem tolerantnější, byť samozřejmě už za nás jsme na pionýry pohlíželi jako na jakousi líheň svazáků a tedy budoucích soudruhů a soudržek kandidátů na členství v KSČ. Jiřímu Hanibalovi se parádně podařilo už v té době zachytit do tohoto filmu kouzlo jednoho z takových táborů a asi ani netušil jak to bude působit na dnešní čtyřicátníky a padesátníky... Tábor sice pionýrský, ideologii tam ale nikomu necpe a kdo nechce nemusí těch pár záběrů na ošátkované děti ani postřehnout. Základní myšlenka je jasná. Mladá zamilovaná dívka, první láska co jí zamotá hlavu a odjezd tábor, kde se jí bez něj moc nechce být. Moc se mi to líbilo. Herecké výkony dětí slušné, jen tam trochu neseděl ten zpívající Jandák ovšem s hlasem Karla Zicha. Ale jinak hrál příjemně, docela jsem koukal jakou měl tehdá postavu... No ale to my všici... A tak vyjímečně přihazuji hvězdu navíc a dávám za shozené plechovky. * * * * ()
Udoli krasnych zab je velmi prijemny film odohravajuci sa vacsinu casu v letnom tabore este za cias,kedy neboli mobily a notebooky a deti sa vedeli nadherne zabavit aj bez tychto vymozenosti,mozem byt stastny,ze som patril este do generacie,ktora zazila taketo detstvo,takze za mna plna palba a velmi dobre sa pozeralo na herecku Miladu Vnukovu,bola to ozaj poriadna kocka...:-) ()
Příjemný film s kapkou nostalgie a vzpomínkou na dětská léta. 15letá Jana je poprvé v životě zamilovaná, ale musí odjet na pionýrský tábor. Tam jí připadá všechno nezajímavé a otravné a chce, aby ji za trest poslali vedoucí domů. Jenže ony i ty tábory měly něco do sebe a ze svých snů procitne i Jana. Písničky z filmu jsme tehdy zpívali taky a Plavci patřili mezi nejpopulárnější hudební skupiny. ()
Jééééé, tak tohle byla nostalgie jako hrom. Krásně jsem si ji při sledování užívala a nechala se unést zpět do dětství. Ne nadoramo se říká, že vzpomínky jsou jediným rájem, ze kterého nemůžeme být vyhnání. Z takových vzpomínek bych se ani vyhnat nenechala. Přitom je ten příběh tak obyčejný a prostý a taky naprosto předvídatelný. ()
Galerie (28)
Photo © Mokép
Reklama