Režie:
Jiří HanibalKamera:
Jan NovákHrají:
Milada Vnuková, Jiří Vala, Míla Myslíková, Vítězslav Jandák, Eduard Žemla, Zuzana Fišerová-Svátková, Lenka Horáková, Ivan Pokorný, Lenka Fišerová (více)Obsahy(1)
Janě je čtrnáct let a přihlásila se na letní tábor. Těší se na něj, dokud nepotkala Jindru. Je úplně jiný než kluci od nich ze třídy a moc si s ním rozumí. Za pár dní se ale musí odloučit, protože je přihlášená na onen tábor. Vůbec se jí tam nechce a nepomůže ani když předstírá, že je nemocná. Soutěže ji nebaví, hlídku má v dešti, sedne si do mraveniště, svému družstvu znemožní vyhrát... Polepší se? (T369)
(více)Recenze (71)
Příjemný film s kapkou nostalgie a vzpomínkou na dětská léta. 15letá Jana je poprvé v životě zamilovaná, ale musí odjet na pionýrský tábor. Tam jí připadá všechno nezajímavé a otravné a chce, aby ji za trest poslali vedoucí domů. Jenže ony i ty tábory měly něco do sebe a ze svých snů procitne i Jana. Písničky z filmu jsme tehdy zpívali taky a Plavci patřili mezi nejpopulárnější hudební skupiny. ()
Velmi milý film s poučným dějem, který je zasazen do pionýrského tábora. Ale o ty pionýry v něm ve skutečnosti nejde. Jde o to, jak snadno mladá dívka uvěří v podstatě jen tak vyřčeným slovům chlapce, do kterého se zakoukala. Skoro bych řekl, že to je taková dětská verze filmu Lásky jedné plavovlásky. Teprve v průběhu tábora si dívka pomalu uvědomuje, že její vytoužený vztah není takový, jak si ho představovala. A právě proces tohoto uvědomování si je ve filmu velmi pěkně a citlivě zpracován. Pravdou také je, že některým věcem dnešní děti rozumět nemohou. Třeba takovému vyplňování Celního a devizového prohlášení. ()
Tenhle film jsem jako dítě miloval a šel jsem na něj 3x (po 1 koruně), Milada Vnuková pro mě byla starší 14tiletá šťabajzna, která už asi o sexu něco ví. Fascinovala mě nejen svou dívčí krásou ale odhodlaností rozbít těm zasraným pionýrům jejich komunistický táborek, plný poddajných slepic, dementků a řádů. Bohužel, na konci ji tak vymyli mozek, že se podřídila, tak jako jsme se podřídili všichni v této zemi, v tom našem 15ti milionovém komunistickém táborku plném hlídek a soutěží. A když jsem měl na západním okruhu hlídku, tak jsem si vzpomněl jak to ta holka krásně sabotovala a říkám si s vojínem Nejezchlebou: co uděláme vole... a z ušetřených nábojů jsme vždycky něco z vojenského zařízení rozstříleli na mraky, no nezbylo z toho ani hovno a tak nás to trošku zahřálo u srdce. ()
Velmi milý letní film o době, která byla ještě taková jednoduchá a lidem stačilo ke štěstí opravdu málo. Dětský svět někde v táboře u starého mlýna, noční hlídky a jedna nespokojená holka, co si až v závěru tábora uvědomí co má na světě vlastně smysl. Moc hezky zpracované a mile napsané. Mně se moc líbí tatínek (Jiří Vala), který tam má jen několik, ale krásných replik. Písničky od Plavců a od Zicha jsou k tomu jak stvořené. ()
Kdo si neumí zavázat pionýrský šátek, kdo si nikdy nezakdákal u táborového ohně, kdo si nezařádil na koncertě Plavců, komu esenbák nikdy nesebral ventilky z byciklu a koho se nikdy nepokusil trknout projíždějící Trabant, tak tomu se tato óda na pionýrský tábor rozhodně líbit nebude. Já jsem z ní kdysi taky nebyl příliš nadšený, ale teta nostalgie tentokrát spolehlivě zafungovala a já dostal velkou chuť vrátit se do míst, kde slova ČEST a PŘÁTELSTVÍ znamenala víc než vyhrané špekáčky. ()
Galerie (28)
Photo © Mokép
Reklama