Annabelle 2: Zrození zla

Dvojka i trojka jsou překvapivě lepší než jednička, i když nevím, jestli je "lepší" zrovna to správné slovo; dobrým hororem totiž není ani jedna část této panenkovské trilogie. Upřímně, zajímalo by mě, proč se kolem Annabelle dělá takový humbuk, když se její úspěšnost (co se počtu úmrtí týče) pomalu rovná nule. Štěká, ale nekouše a já bych ten kousanec ráda. (16.09.2020)

O třídu lepší než první díl. Po hororové stránce zvládnuté dokonale. Slušná práce s kamerou a hudbou, tomu se nedá nic vytknout. Pár solidních lekaček, ale místy předvídatelné. Atmosféře se nedá také moc vytknout. Divák čeká na noc, ale ani přes den nemají dívky vyhráno. Místy hodně brutální, což je u duchařiny neobvyklé. K úplné dokonalosti něco málo chybí, ale odborné prupovídky expertů na CSFD jsou mimo chápání. Pokud jste hororový fanoušci, neváhejte a kino navštivte. Tento rok kromě IT nás nic lepšího pravděpodobně nečeká .. 8/10 = 87% (26.08.2017)

Příznivci strašidelných panenek, vládnoucích méně bohatým pohybovým aparátem než má třeba Chucky, mohou být spokojeni. A když reparát po mdlé jedničce, tak je jednou z možností panenku Annabelle představit pěkně od začátku. Ta do svého teritoria, kterým je dům manželů Mullinsových, kde byla vyrobena, přivítá početný dívčí křesťansky založený sirotčinec, který zde bude trvale přebývat. Ale nadpřirozené a paranormální aktivity, které zmítají rozlehlým domem plným temných zákoutí, nechtějí do svých řad víc než jen jednu vyvolenou dívku, která věnuje svoji duši prokletému démonu. Hodně kritizovaná jednička dojela na špatného režiséra, jenže upřímně řečeno, ten jen těžko mohl navařit něco lepšího, když vařil z totálně béčkového scénáře. Prequel se ale nepoučil z béčkového scénáře a scenárista Gary Dauberman dostal důvěru zhmotnit Zlo podruhé. A právě scénář disponuje podobnými neduhy a béčkovými postupy jako předchozí výletování s Annabelle a je jednoznačně nejslabším článkem. Ještě že má film k dispozici režiséra Davida F.Sandberga, který oproti svému režijnímu kolegovi vládne daleko větší jistotou ve vedení příběhu a má nesrovnatelně větší cit pro práci s hororovými aspekty i je obdařen potřebným kvalitním režijním umem. Vyčíst mu lze určitě jen jeho nízkou krvelačnost, když už film dostal nepřístupný rating. Film má velmi trefný cast. Vedle zkušených herců, k nimž patří Anthony LaPaglia a Miranda Otto v rolích manželů, je hlavní devizou dívčí soubor sirot, jež má v kvalitě vyvolání děsu i strachu z neznámého citelně navrch nad nadpřirozenem. Hra stínů a temných koutů v baráku zde má nemalý prostor, tudíž napínavé slídění dívek po tajemnou aurou obdařeném domě a nezřídkavé pátrání v temných zákoutích, kdy se čeká, co za potvoru odtud vyskočí, je zahráno od všech účastnic věrohodným způsobem. U Lulu Wilson to není nijaké překvapení, ta už má zkušenosti s hororem, ostatní už tolik známé nejsou, ale vedly si neméně zdatně. Film sází na infarktové lekačky, intenzivně si vyhrává s pozorností diváka, když po něm chce, aby si všímal i věcí, které se odehrávají na pozadí snímaného obrazu, na výskyt entit ploužících se domem v čele s dvanáct let mrtvou dcerou manželů Bee, která je najednou až moc živá. Nechybí i hutnější finále eskalující v propojení tohoto prequelu s prvním filmem. Scénář, kdysi nenápadného Gary Daubermana, který na sebe strhl veškerou pozornost až scenáristickou prací na "To" , mě ani tentokrát nepřesvědčil svojí kvalitou. Nově povolaný režisér se naštěstí činil řemeslně precizně, strašil intenzivně, s velkou vervou, i když nepřeřadil z nastaveného kolovrátkového módu. Ve výsledku tahle Annabele jeho zásluhou nepoměrně převyšuje Leonettiho nevýrazné extempore. 8/10 (17.09.2017)

Každý výtvor, má svého tvůrce, T-800 měl Skynet, Pinocchio má zase Geppetto a i panenka, která zatím nenesla žádné jméno a byla prostě jen panenkou i ta má svého stvořitele, který ji sice vytvořil, ale život ji dalo něco jiného. Ale první Annabell, ode mně dostala dvě ušmudlané hvězdičky, takže sem na dvojku pohlížel s mírnou skepsí, s tím že bude film rád za další dvě ušmudlané hvězdičky. Ohhh jak sem jenom pletl, víte jak sou ty horory, které vás lákají na strašení, démony a hrůzu, třeba takový V zajetí démonů 2, tak přesně tohle neni ten případ. Zatímco v démonech se stěhuje nábytek a krká se, tak tady se strašení dostává na novou úroveň. Né že by Sandberg nepoužil staré osvědčené zhasínání světel, otevírání dveří, levitujících věcí, to on tady dělá straší tím, ale tohle všechno je příprava, na to co se začne dít potom. Sandberg totiž dokáže z tmavé chodby, udělat to nejděsivější místo na planetě a stále stupňuje napětí, tam kde ostatní horory, nechají diváka vydechnout, tam Sandberg naopak šlápne na plyn a nepoleví. Hned po první noci, začne démon útočit a jeho útoky, se stupňují a pomalu všem přítomným začne docházet, že je něco v nepořádku. Což je další skvělá věc na filmu, opět se postavy chovají adekvátně k situaci, sekyra, auto, růženec a další věci, které by napadli člověka, kdyby byl v jejich situaci. Studna a strašák si žádají o vlastní film, odkaz na Jeptišku geniální. Ano, ano úmrtnost mohla být sice větší, ale každé úmrtí, stojí za to. Tenhle film je vlastně až neskutečně geniální a konec tomu dá grády, staré kamarádky se opět setkali po letech. Mohl bych vypsat spoustu dalších věcí, co zde stojí zmínku a zaslouží si pozornost, ale to už by bylo moc dlouhé, takhle jeden z nejlepších duchařských hororů, který né a né polevit v děsu, zasloužená pětka. https://www.youtube.com/watch?v=Ux0_h8fzcT4> (15.08.2017)

K první Annabelle jsem byl mírnější než většina ostatních diváků. Za a) jsem prostě fanoušek démonického vesmíru Jamese Wana a za b) i přes slabší prostřední část filmu byla poslední půl hodina infarktový námrd a od scény ve sklepě se to už nezastavilo. Takže jsem se na dvojku nejen těšil, ale po obsazení Sandberga na režisérskou sesli jsem byl dokonce nadšený. Ono vůbec hodnocení hororů tady je dost podivné, příjemná Annabelle má smutných 51%, dokonalé Lights Out pouhých 67% a takový unylý, zdlouhavý a nudný Conjuring 2 nesmyslných 78%. Nic, přejdeme ke zrození Annabelle. Nevím jestli to je kinem plných čuráků nemístně do atmosferického ticha šustících s pytlíky laciných čipsů a vyjebaných kund požírajících a chřoupajících předražené kukuřičné nachos s hnusně smrdící salsou, kdy sem si místy připadal jak v dobytčáku plným prasat a ne v kino sále, nebo bandou černých bezzubých monster které dostali na pracáku sociální dávky a po vybrakování KFC šli ukojit své touhy do kina (z téhle doby a lidí je mi opravdu zle), sem si ale film moc neužil i když sem se snažil soustředit čistě na děj a ne na tu spodinu lidstva která si dnes říká návštěvník kina. Začátek byl poněkud zdlouhavý a než se začne strašit trvá to na můj vkus dost dlouho. Atmosféra tu asi je, ale ocením jí určitě víc doma, než ve vydejchanym sále plným prasat. Hojně zde chválená hudba mi nějak unikala, Wallfisch není Bishara a velký význam jeho hudbě nepřikládám. Zato Sandberg je vizuální génius, který má dokonalé kamerové záběry zrežírované s naprostou elegancí. Jeho strašení od nástupu démona na scénu je skvělé, navíc hlavního bastarda je poměrně hodně vidět a na to sem čekal hodně dlouho. Záběry démona z poza panenky prostě nemají chybu a odkazy při kterých se dočkáme spousty Easter Eggů jsou boží. Kdo dává pozor najde Valaka. Zatímco v jedničce fungoval začátek a konec, ve dvojce funguje spíš jen prostřední část filmu, kdy se nejvíc straší, lekaček a děsivých nočních scén je tuna a ze Sandbergovi režie jde cítit hororová radost. Finále je typický Wanůw finální twist, kdy už jde atmoška trošku stranou a i když napojení na jedničku je skvělé, po finále ve mě zůstala prázdnota a pocit nenaplnění i když mi osazenstvo v sále naplnilo tělo hněvem, studem a odporem mírou vrchovatou. Je to paradox, některé horory jsou prostě v kině dobré (Lights Out, Conjuring) některým zase víc sedí klid domova při víkendové propršené noci (Insidious, Annabelle) a já pevně věřím, že si doma při další projekci Creation tu poctivou čtvrtou hvězdu vystraší a potvrdí, jelikož teď jsem tak na půl cesty mezi třema a čtyřma. Že se mi celou noc zdálo o té zkurvené, černé svini (o tom démonu, né o té dvěstěkilové moreně s mega porcí popcornu o tři sedadla od bratra) tak zůstanu zatím na 75% a 4*. Polo radost, polo zklamání. Sandberg potřebuje svůj scénář. (13.08.2017)