Annabelle: Creation
Annabelle 2: Stvorenie zla
Annabelle: Creation
Annabelle: Creation
Annabelle: Creation
Annabelle: Creation
Režie:
David F. SandbergScénář:
Gary DaubermanKamera:
Maxime AlexandreHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Talitha Eliana Bateman, Lulu Wilson, Stephanie Sigman, Anthony LaPaglia, Miranda Otto, Grace Caroline Currey, Alicia Vela-Bailey, Kerry O'Malley (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Annabelle 2: Zrození zla je pokračováním velmi úspěšného hororu z roku 2014 „Annabelle". Výrobce panenek se svou manželkou přijmou několik let po tragické smrti jejich dcerky do svého domu řádovou sestru a několik dívek ze zavřeného sirotčince. Zanedlouho se stanou terčem aktivit Annabelle, posedlého výtvoru výrobce panenek. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (7)
Recenze (470)
Příznivci strašidelných panenek, vládnoucích méně bohatým pohybovým aparátem než má třeba Chucky, mohou být spokojeni. A když reparát po mdlé jedničce, tak je jednou z možností panenku Annabelle představit pěkně od začátku. Ta do svého teritoria, kterým je dům manželů Mullinsových, kde byla vyrobena, přivítá početný dívčí křesťansky založený sirotčinec, který zde bude trvale přebývat. Ale nadpřirozené a paranormální aktivity, které zmítají rozlehlým domem plným temných zákoutí, nechtějí do svých řad víc než jen jednu vyvolenou dívku, která věnuje svoji duši prokletému démonu. Hodně kritizovaná jednička dojela na špatného režiséra, jenže upřímně řečeno, ten jen těžko mohl navařit něco lepšího, když vařil z totálně béčkového scénáře. Prequel se ale nepoučil z béčkového scénáře a scenárista Gary Dauberman dostal důvěru zhmotnit Zlo podruhé. A právě scénář disponuje podobnými neduhy a béčkovými postupy jako předchozí výletování s Annabelle a je jednoznačně nejslabším článkem. Ještě že má film k dispozici režiséra Davida F.Sandberga, který oproti svému režijnímu kolegovi vládne daleko větší jistotou ve vedení příběhu a má nesrovnatelně větší cit pro práci s hororovými aspekty i je obdařen potřebným kvalitním režijním umem. Vyčíst mu lze určitě jen jeho nízkou krvelačnost, když už film dostal nepřístupný rating. Film má velmi trefný cast. Vedle zkušených herců, k nimž patří Anthony LaPaglia a Miranda Otto v rolích manželů, je hlavní devizou dívčí soubor sirot, jež má v kvalitě vyvolání děsu i strachu z neznámého citelně navrch nad nadpřirozenem. Hra stínů a temných koutů v baráku zde má nemalý prostor, tudíž napínavé slídění dívek po tajemnou aurou obdařeném domě a nezřídkavé pátrání v temných zákoutích, kdy se čeká, co za potvoru odtud vyskočí, je zahráno od všech účastnic věrohodným způsobem. U Lulu Wilson to není nijaké překvapení, ta už má zkušenosti s hororem, ostatní už tolik známé nejsou, ale vedly si neméně zdatně. Film sází na infarktové lekačky, intenzivně si vyhrává s pozorností diváka, když po něm chce, aby si všímal i věcí, které se odehrávají na pozadí snímaného obrazu, na výskyt entit ploužících se domem v čele s dvanáct let mrtvou dcerou manželů Bee, která je najednou až moc živá. Nechybí i hutnější finále eskalující v propojení tohoto prequelu s prvním filmem. Scénář, kdysi nenápadného Gary Daubermana, který na sebe strhl veškerou pozornost až scenáristickou prací na "To" , mě ani tentokrát nepřesvědčil svojí kvalitou. Nově povolaný režisér se naštěstí činil řemeslně precizně, strašil intenzivně, s velkou vervou, i když nepřeřadil z nastaveného kolovrátkového módu. Ve výsledku tahle Annabele jeho zásluhou nepoměrně převyšuje Leonettiho nevýrazné extempore. 8/10 ()
Kvintesence moderního pojetí hororu. Schematické, nenápadité a všední bubákování po domě i mimo něj a žádnému dítěti se zase nic nestane, tedy kromě úvodního rendez-vous s mřížkou chladiče, které spolu s mitózou ženského těla a jedním hezkým strašením pod prostěradlem patří k tomu nejlepšímu, a pohříchu téměř jedinému, za co se dá druhá Annabelle pochválit. Tři šedivé. ()
Na prvním filmu jsem byl v pražském kině a tehdy jsem chtěl ojet kámošku, tak jsem tam tu svini vzal zadarmo. Jelikož se mi to podařilo, tak jsem šel na pokračování s novou ženskou. Tuhle jsem ojet nechtěl. Jen přece je to má žena už nějakou dobu a tak mě povinnosti už tolik nebaví. Nenapumpovaný adrenalinem, jestli dnes vztáhnu ruku na ženský klitoris či nikoliv jsem vyrazil do lokálního kina plného pubescentních rádoby vtipných frajírků a ukřičených kráv. No, ti frajírci ve výsledku řvali víc. Každopádně jsem trailer viděl jen jednou a musím konstatovat fakt, že jsem udělal dobře. Nakonec jsem plný adrenalinu zažil skoro dvou hodinovou jízdu, která v dnešním hororovém světě nemá konkurenci. (pozn. frajera: "Doufám, že Sandberg dostane šanci natočit novou Elm Street.") Byl jsem nadšen, jásal jsem uvnitř jako za starých časů a k dokonalosti filmu chybí málo. Kvalitní obsazení, kvalitní lekavé scény a neskutečný nářez. Doporučuje 12 panenek z 10. Jen příště bych chtěl upozornit, aby ty svině z UH kina držely hubu. Neslyšel jsem film. ()
Sandberg ma so svojím hitom Light Out príliš nedostal, ale povedal som si, že mu dám v prípade druhého pokračovanie Annabelle (jednotka nestála za moc, ale to asi všetci viete) ešte šancu. A neľutujem. Rozbeh filmu je síce pomerne pomalý a chovanie postáv často krát nelogické (no na čo do tej izby stále behali?), gore scény však vcelku potešili a atmosfericky si na tom stojí pokračovanie Annabelle veľmi dobre. Tých 70-75% si snímka určite zaslúži. Nebol som po kine natešený tak ako pri Conjuring 2ke, ale aj tak hlásim slušnú spokojnosť. ()
Galerie (43)
Photo © New Line Cinema
Zajímavosti (21)
- Film se odehrává v roce 1958. (ČSFD)
- Niektoré herečky sa hrozivej bábiky báli, napr. Stephanie Sigman (Charlotte) s ňou nikdy nechcela zostať osamote. Keď sa dozvedela, že pri nakrúcaní prvého filmu o Annabelle celému štábu požehnal kňaz, žiadala to isté. Režisér David F. Sandberg jej vyhovel. (krasomama)
- Film má potitulkovou scénu, která odkazuje na film The Nun (2018). (kytka.patrik)
Související novinky
Annabelle se vrátí
Svět momentálně oslavuje propojený filmový vesmír od Marvelu, který čítá už 19 filmů. Jak asi víte, většině konkurenčních pokusů se příliš nedaří. Pokud byste ale hledali největší výjimku, dostanete… (více)
V zajetí démonů potřetí
Alfou a omegou dnešního Hollywoodu jsou propojené filmové vesmíry. U Star Wars nebo Marvelu šlapou na jedničku, jinde se více či méně klopýtá. Naposledy se trochu spálil vesmír s klasickými monstry,… (více)
Kdo natočí Shazama?
Studiu Warner Bros. se zatím nepovedlo sehnat režiséry pro Flashe a Batmana, s Shazamem má ale o něco větší kliku. Dalšího superhrdiny od DC by se měl ujmout David Sandberg (Zhasni a zemřeš), jehož… (více)
Taky jsem měl doma dost divnou panenku. Dostal jsem ji kdysi od maminky k třicátinám, abych prý přestal postávat s nagelovanou přehazovačkou v šedém baloňáku s kapsami plným Bonparků před těma základkama. Říkám jí Anální zvonek a často jsme si spolu hráli na doktory nebo opraváře praček. Hned od počátku mi přišlo, že s ní není něco v pořádku. Sice to byla krasavice a rozhodně nevypadala jako výrobek úchylného hračkáře, dobrý leda tak k traumatizování sedmiletých školaček, nicméně neustále mívala takový zádumčivě melancholický udivený výraz, který mě občas až děsil. Pár let se chovala jako úplně normální panenka. Tedy spořádaně ležela, stála s nohou za uchem, klečela na čtyřech nebo tiše čekala srolovaná ve skříni, až se vrátím z týrání drobného domácího zvířectva nebo od psychiatra, a budeme si spolu zase hrát. Nedávno se ale začaly dít podivuhodné věci, řekl bych až paraořechové. Třeba předminulou středu bych se vsadil, že jsem ji ráno vypustil a uklidil, když jsem se ale vrátil domů z nakupování oběda a umyl si ruce od krve, našel jsem ji, jak sedí zcela nafouklá v pokojíčku pod plakátkem Vesmírných lidí a vyčítavě na mě čumí. Přikládal jsem to tehdy, jak říká pan doktor, krátkodobé anterográdní amnézii, protože jsem si večer předtím zapomněl vzít modrou a žlutou a napajcoval se jen bílýma tabletkama. Jak však říká každý pacient s mimo jiné diagnostikovanou perzekuční paranoiou, důvěřuj, ale prověřuj, a tak jsem ji tentýž večer znovu pečlivě propláchl, vyfoukl, sroloval a zamknul do skříně, a abych opět nebyl druhý den na pochybách a nezapomněl, udělal jsem si pro jistotu ještě do předloktí pěkně hluboký zářez břitvou. A hádejte co?! Jakmile jsem se vrátil z venku, kde jsem celé dopoledne usilovně pálil lupou mravence, našel jsem Anální zvonek úplně nafouknutý do hrací velikosti, jak sedí, tentokrát v obýváku přímo pod ukřižovaným Ježíšem v životní velikosti, a zase mě sžírá tím svým podivným pohledem. Záchvat jsem tak tak potlačil jen za pomocí dalšího pořádně rozšklebeného zářezu, zachoval chladnou hlavu a rozhodl se hrát si s ní, jako by nic. Ale pak mě ta svině hryzla do žaludu a řekla mi pičo!!! No, jak ty její rtíky permanentně strnule vykružovaly to tolik lákavé lascivní „O“, znělo to spíš jako „IČO“, ale já vím svoje! Kde by, kurva, gumová panna vzala živnosťák, že jo?! To už jsem ale mohutně panikařil v přesvědčení, že ji natuty muselo něco posednout, a tak jsem ji rozřezal na asi milión latexových proužků a zakopal na skládce, pro jistotu mnohem, mnohem hlouběji než všechny ty bezhlavé kočičky a ohořelé pejsky s vypíchnutýma očima. Mimochodem, ti byli taky posedlí a nebezpeční všem mírumilovným mimozemšťanům v okolí! A pak, pouhé dva dny po tom strašlivém paramilitantním incidentu, náhle slyším uprostřed noci strašidelné bušení ze skříně a démonické škrábání na dveře. No krve by se ve mně nedořezal! Ne, nebojte se, to byl jen takový bubací vtípek, já vždycky z řezných ran krvácím úplně předpisově, svou práci exorcisty vykonávám pečlivě a svědomitě a po mém vymítání už se nikdy nic znovu nevrací. To byla jen sousedka. Potkal jsem jí ten den na chodbě, a když se na mě podívala, bystře jsem si všimnul jejího nesmírně podivného a až děsivě znechuceného výrazu. Mám sice po celém těle hnisající jizvy a lupenku a ten den jsem byl opět kapku nesvůj a vyběhl s košem jen tak, jak mě Satan stvořil, nicméně já už po všech těch letech zkušeností lehce dokážu rozpoznat jasnou posedlost, když ji vidím. Jelikož jsem z těch zářezů zrovna trošku anemický a ne úplně při síle, tak jen čekám, až trochu zeslábne a budu jí moci pomoct. Vymítat takové stokilové prasnice bývá fyzicky dost náročné, víte? *** Wanové vykrádání Čakyho nemilosrdně pokračuje i navzdory ukrutně nudnému, otravnému a přiblblému prvnímu dílu. Musím však konstatovat, že dvojka zaplaťsatan až taková hemoroidiáda a bezinvenční uspávačka hadů rozhodně není. Je to vcelku svižné, démon místy i démonický a nezůstává jen v tupě čumící cigánské barbíně, kterou předtím jen klapka děsuplně přenášela z obýváku do ložnice, a celé to docela solidně odsejpá. Nicméně strašení dětí a mládeže v ponurých domech hororovými hračkami je natolik vytěžené téma, že už cokoliv, byť zručně natočeného, působí šablonovitě a vyčpěle, je nejvyšší čas se na to vysrat a natočit něco svěže originálního. Například můj příběh podle skutečně skutečných událostí. PS: Bestlamo, ty Homodonchujáne, že jsi zkolonoskopoval jedničkou vybubaného Reného, když už jsi Robertovi slíbil registrované partnerství, je přinejmenším podlé. Až to zjistí Milan, nechá se s tebou odregistrovat. Ale jinak jsi samozřejmě ukrutný boreček, kurevnikář a tak … () (méně) (více)