Voskové muzeum

Námět jistě nápaditý, ovšem zpracování bohužel nijak převratné. První polovina se poměrně vleče a dosti nudí. V té druhé půlce sice přibude trocha akce, avšak stále to není nic, co by mě zvedlo ze židle. Atmosféra osmdesátých let je celkem v pohodě, ale kdyby tam přiběhl Jason se svým vybavením, jistě by film o dvě třídy zvedl. Komedie to zcela jistě není, párkrát jsem se pousmál, toť vše. Horor? Není se čeho bát, maximálně dvě očekávané "skoro lekačky", takže nám zbývá jen to označení fantasy a dobré masky. Plusem je alespoň sympatická dvojka v podobě Zacha a Deborah. Škoda, tohle mohlo být mnohem lepší. (07.11.2012)

Béčková klasika z konce 80. let. U nás hodně známá z VHS. Procházka po voskovém muzeum, kde se můžeme podívat za vlkodlakem, za hrabětem Dráculou, do starého Egypta nebo za Marquizem de Sade. Je to krásná procházka do světa hororu a tenhle film ocení všichni, kdo mají rádi hororovou klasiku. Anthony Hickox byl zdatný režisér a fanoušek režisérských mistrů jako Romero, Carpenter, Landis, Argento, Dante nebo Hammerových filmů, kterým na konci titulků vzdává hold. Výbornou práci předvedl i hudební skladatel Roger Bellon nebo tvůrce maskérských efektů (bez počítačových triků) a všech masek ve filmu Bob Keen. Waxwork je přesně ten tip filmu, ke kterému se občas velmi rád vracím. (11.11.2016)

Za scénářem napsaným za pouhé tři dny, se skrývá jeden z nejzábavnějších hororů pozdních osmdesátých let. Režisér, scénárista a spisovatel Anthony Hickox je znám především díky snímku Hellraiser III: Peklo na Zemi (1992), avšak jeho tvůrčím vrcholem je bezesporu hravý debut Voskové muzeum. Debut nečekaně praštený, krvavý, skrývající řadu rafinovaných překvapení. Divák je do hrůzného dění uvržen velmi brzy po úvodních titulcích. Člověk se ani pořádně nestačí rozkoukat a už má před sebou skvostně zpracovaného vlkodlaka, co chlapa roztrhne vejpůl, jako list papíru. První třetině snímku dominuje poměrně explicitně zobrazené násilí. Vybuchující hlavy, krvavé fontány, noha ohlodaná na kost. Jednoduše - paráda. Hlavní hrdinové jsou sice navrženi v rovině hloupých teenagerů, ale mají šmrnc, osobitost a docela prokreslené charaktery. Vlastně se dá hovořit o sympatických postavách, což je téměř neuvěřitelné vezmeme li v potaz bleskově zhotovený scénář. Jistou uspěchanost snímek projeví zhruba uprostřed, kdy nesměle přešlapuje na místě a příliš mnoho času věnuje vsuvce s Markýzem de Sadem. Nedotažený dojem navodí Voskové muzeum i v závěru, během něhož se monstra utkají s partou starých dědků, kteří s těmito voodoo silami bojují po celá desetiletí. Samotný střet je naštěstí zábavně zpracovaný, takže menší logické lapsy zůstanou ukryté pod nánosem slizu a krve. Voskové muzeum není dokonalé, ale vše vynahrazuje porcí neutuchající zábavy a sadou vypečených nápadů. Krásná vzpomínka na dětství, za kterou se nestydím. (28.04.2023)

Anthony Hickox, režisér ( Hellraiser III: Peklo na Zemi, Voskové muzeum 2), prvý diel tejto 2-dielnej sérií, nám naznačuje včom je schopný Hickox, všetko skombinovať do jedného hororu, všetky postavičky z rôznych hororou, je výborné a funguje tu aj prvok komédie. Najlepší bol vlkodlak a upír, nesmiem zabudnúť na vela krvi a atmosféry ktorá je výborná, a nuda vôbec není, kdežto u pokračovania trochu prekypuje 100 percent. (23.12.2008)

Vážení, takto si predstavujem špičkový béčkový horor (a propos, áčkový by bol až v prípade, keď angažujem Winonu Ryder a upírsku kapitolu nakrútim v zámku vo Versailles?). Pri jeho prvom zhliadnutí som mal priam orgazmatické pocity zadosťučinenia čiastočne plynúce z faktu, že bezmedzne milujem voskové múzeá a púťové zámky hrôzy. Nič sa ale nedá robiť - hodnota každej recenzie či komentára stojí a padá na subjektívnom postoji pisateľa, ináč je zaujímavá akurát pre robotické indivíduá, ktoré stále veria, že umenie a umelecké remeslo sa dá zhodnotiť objektívnymi kritériami. Waxwork je ako svižne rozohraná partička šachu, po skončení ktorej je spokojný i ten porazený, pretože vie, že si dobre zahral. Ani vo Waxwork nie sú všetky scenáristické či režisérske ťahy figúrkou 100%-ne úspešné, ale zábava je to skvelá a nepokazia ju ani niektoré lacno pôsobiace kulisy. Dokonca ani fakt, že tu nejde o čistokrvný horor (pre mňa tento film nie je ani tak o Hrôze či Smiechu, ale o Tajomstve a Túžbe). Stupeň zábavnosti jednotlivých epizód neurčujem adjektívami "dobré" a "zlé", ale "skvelé" a "takmer skvelé". Pach vosku, krvi, potu, nočného lesa a cintorínskej zatuchliny + nezabudnuteľný hudobný motív - no nedajte päť hviezdičiek! (14.03.2005)