Reklama

Reklama

Krátký film o lásce

  • Polsko Krótki film o miłości (více)
Trailer

Obsahy(1)

Rozšírená verzia šiesteho dielu televízneho projektu Dekalóg režiséra Krzysztofa Kieslowskeho je meditáciou o dvoch podobách lásky: zmyselnej a telesnej túžby a platonického metafyzického citu. Devätnásťročný Tomek sleduje ďalekohľadom atraktívnu tridsiatničku Magdu, ktorá býva na sídlisku v dome oproti. Napriek tomu, že na nedostatok záujmu mužov sa nemôže sťažovať, chýbajú jej hlbšie citové väzby. Platonicky zamilovaný Tomek ju špehuje pri dennej rutine aj pri častých návštevách náhodných mužských známostí. Až kontakt s Tomekom otvorí Magde oči a naučí ju prostej ľudskej nehe. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (171)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Krátký film o lásce je skutečně tak krátký, že téměř skončí dříve než začne. Především je však polský, a proto jsem se jistým předsudkům nevyvaroval. Herecky skutečně nebylo o co stát. Příběh je ubohý a emocí by se ve mně člověk nedovolal. Při sledování jsem si nemohl nevzpomenout na Alfredovo Okno do dvora, které mělo vše, co tomuhle snímku chybí. Nedostatky bych rozhodně nepřipisoval pouze polské zemi původu.Jak kdyby nestačilo, že je tento film krátký a polský. Navíc je i naprosto obyčejný. Obyčejný je takovým způsobem, že si troufám tvrdit, že by ho spáchala i parta Rumunů s vypůjčenou kamerou polské značky. Museli by ovšem film spáchat na polském sídlišti, protože tam lidé údajně mají velká okna a žádné žaluzie. Znovu bych film ani přes krátkou stopáž vidět nechtěl. Nemá totiž co nabídnout. Lepší 1*. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Žasnu nad tímto poetikem a umělcem Kieslowskim. Ten film nemá jedinou chybu. Není naivní, přemrštěný, nudný, zdlouhavý, bezmyšlenkovitý, blbě zahraný, blbě nasnímaný, s pitomou hudbou....je geniální! Mohl ho klidně udělat i Bertoluci i Fellini. A ty vole, Polák! No prostě krása a na závěr by si člověk přál aby to neskončilo tak reálně, aby to pokračovalo. Je nevyhnutelné, aby to totiž nepokračovalo. Jen bych chtěl vypíchnout jednu scénu: Štětka, která má osud toho kluka na svědomí, sedne k dalekohledu, kterým jí po celý rok šmíroval a dívá se do místnosti, kde sama žije, kde si převrhne flašku s mlíkem, protože je v depresi a ten kluk, kterým pohrdala ji hladí po rameni-to je mistrovské! Je mi smutno při sledování tohoto krásného díla, smutno nad českou kinematografií. Takovejch sraček a blábolů, jak kdybychom byli pobočka Holywoodu. I Boudová s Vetchým hrají v takové pí.čo.vině jako Po hlavě do prdele, to ti herci nemaj z čeho žít, nebo jsou tak hrabiví? No nic, závěrem - Pane Kieslowski, Vy ostudu slovanům rozhodně neděláte a my děkujeme. ()

Reklama

LeoH 

všechny recenze uživatele

Kieślowski boduje: Zatímco obyčejně si se ženou po filmech notujeme, tentokrát jsme při pokusu o sdílení dojmů zjistili, že mluvíme každý jinou řečí, a málem si vjeli do vlasů. Shodli jsme se, že jsme viděli skvělý biják, jen jsme se nějak nebyli schopní domluvit na tom, proč je vlastně tak skvělý, co nám při něm běželo hlavou a o čem si teda budeme teď povídat. Při bližším ohledání se ukázalo, že jsme si každý ke ztotožnění vybrali jinou postavu – ona ji a já jeho, jak jinak – a ani jednomu nám do důsledků nepřišel na mysl opačný pohled. Takhle ten jin a jang vyvážit, to se málokdy povede. A jak znám Kieślowského, on to tak chtěl a jistě tam zakódoval ještě klíče pro pár dalších čtení, vykuk jeden. Jen ta muzika byla na mě tentokrát až příliš repetitivní. — Mimochodem, přišlo mi zajímavé, že se v dialozích nejvíc skloňuje slovo kochanie, ale v názvu je miłość. Teď tak ještě umět polsky, aby člověk mohl ten rozdíl taky nějak interpretovat. ()

Falcor 

všechny recenze uživatele

Náznak šedého komunistického (zde nepodstatné) sídliště s mnoha intimními okny a pošta, jediná v té době jakžtakž fungující instituce, vždy nabitá k prasknutí polepenými lidskými osudy a magickou možností různé životní cesty sbližovat, určovat, rozdělovat. Ještě větší moc než má pošta, mají jedno okno a druhé okno naproti, dva zvlášť vybudované průzory, spolu však pár očí patřících a hledících k sobě. A v nich téměř komorní příběh čistého citu lásky, (živený však pouze sám sebou a pouhým vědomím existence sledované milované osoby, které neměl co nabídnout kromě sebe sama) neschopný se v reálném světě projevit, a pokud ano, tak zoufale neprakticky a osudově dlouho nepochopeně. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Už vím, proč nemám rád Douglasovy komentáře, já mám u filmů i pocity. Krátký film o lásce rozhodně není pro "Magdiny známosti",  s testosteronem totiž vytváří toxickou směs. Není ale ani  pro skutečné "Tomky", anžto voyerismus vážně není vyznáním lásky.  Možná by mohl být pro skutečné "Magdy", nebyly-li by jen mýtickými stvořeními.  Ale ti, kteří někdy prožili "bolest lásky", což tak úplně není oxymóron ani klišé, těm by se tahle filmová láska mohla líbit stejně jako Magdě pohled do Tomkova dalekohledu... ()

Galerie (22)

Zajímavosti (3)

  • Ačkoli film vychází z televizního Dekalogu (od r. 1989), konkrétně z epizody Dekalog VI (1989), oba příběhy mají naprosto rozdílné závěrečné pointy. V tomto filmu přijde na závěr Magda (Grażyna Szapołowska) k Tomkovi (Olaf Lubaszenko) do bytu, kde on spí s ovázanýma rukama, dívá se jeho dalekohledem a představuje si je oba u ní doma. V Dekalogu navštíví Tomka u „jeho“ přepážky na poště a ten jí řekne: „Už se na tebe nedívám.“ Závěr v tomto filmu byl takto natočen na výslovné přání producenta filmu, uvedl scenárista Krzysztof Piesiewicz. (MichalStxt)

Reklama

Reklama