Režie:
Scott HicksScénář:
Jan SardiKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
David HirschfelderHrají:
Geoffrey Rush, Sonia Todd, Armin Mueller-Stahl, Noah Taylor, Googie Withers, John Gielgud, Marc Warren, Lynn Redgrave, Grant Doyle, Sandy Gardiner (více)Obsahy(1)
Otec Davida, Peter, podivín a despota, ač nemá odpovídající hudební vzdělání, učil Davida od dětství hře na klavír a z Davida rostl slibný klavírista. Peter má zvláštní způsoby a rodině vládne silnou rukou. Když se mu na jedné soutěži zdá klavír rozladěný, udělá tam výstup a demonstrativně odvede Davida domů ještě před vyhlášením výsledků. Člen poroty Ben Rosen přinese Davidovi až domů Zvláštní cenu za odvahu, protože David hrál velice těžkou skladbu, což Peter přijímá rozladěně a odmítá Rosenovu nabídku, že bude Davida učit jako mimořádný talent zdarma. Nakonec však Davida k Rosenovi přece jen dovede. Zanedlouho David vyhraje celostátní soutěž a dostane nabídku studovat v Americe. Rodina nemá peníze ani na cestu, ale akce se ujme opět Rosen. David hraje na různých akcích a na jedné z nich se seznámí se známou starší spisovatelkou Katherine Susannah Prichardovou. S ní zůstává v kontaktu až do její smrti. David se těší na studium v Americe, ale Peter v poslední chvíli rozhodne, že nikam nepojede. David zatrpkne, ale dále se věnuje hudbě. Brzy je mu však jasné, že bez dalšího studia se nikam nedostane a bez vědomí otce se zkontaktuje s Královskou hudební školou. Získá stipendium a přes otcův odpor odjíždí studovat do Londýna. Na jeho dopisy otec neodpovídá a oba se tím trápí, ani jeden však nechce ustoupit (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (156)
Neskutečný snímek o pianistovi, kterého hudba dohnala až za hranici normálna. Strhují opus podaný geniálním Geoffrey Rushem není jen nějakým úhledným schématem "nešťastný génius", jakých bylo v poslední době k vidění hodně, je to příběh, který má dar strhnout těmi nejobyčejnějšími lidskými věcmi. Umění je obět. Někdy až příliš krutá. ()
Niekedy už mám pocit, že najistejšia cesta k hereckým oceneniam vedie cez roly šialených géniov, ale v tomto prípade ide naozaj o výborný biografický film - zagooglite si David Helfgott (ešte žije a na YouTube má pár milých videí). Armin Mueller-Stahl vystrihol overprotektívneho otca úplne dokonale. ()
Velmi poutavé životopisné drama stojící na špičkových hereckých výkonech, a to nejen oscarového Geoffreyho Rushe, ale i mladého Noaha Taylora a výborného Armina Muellera-Stahla. V tématu „jak tvrdou rukou vyrobit hudebního génia a jakou cenu si to na něm vybere“ je Záře tak trochu předchůdce thrillerového Whiplash, i když k látce přistupuje mnohem konvenčnějším a umírněnějším způsobem, což nevidím jako nikterak špatnou věc. Vytknout se tomu dá opravdu jen velmi málo. [KVIFF 2022] ()
Niekedy na mňa životopisný film o človeku, ktorý robí niečo, čomu sa nevenujem a čo nechápem, zaujme (Amadeus), niekedy ide mimo mňa (Shine). Dalo by sa povedať, že na vine je ten námet, lenže potom sa to bije s tým, čo som už napísal. Ťažko povedať, prečo ma Shine tak nezasiahol, pretože obsahuje sústredené herecké výkony dvoch prvotriednych hercov v roliach otca a syna a kvalitný scenár. Austrálsky mierne akademický film, ktorý mi viac pripomína britskú kinematografiu. ()
Přes obdivuhodný výkon Rushe a stabilně vysoký standart Mueller - Stahla mi u Záře chyběla komplexnější pojetí, přitom pro příběh zásadní vztah otce a syna je zpracován bezchybně a doléhá na své hrdiny potřebnou váhou. Trochu jsem byl překvapen kolik stopáže Scott Hicks věnoval Davidovu dětství a naopak o jeho dospělá léta je divák částečně ošizen a snímku to z jeho působivosti ubírá. 105 minut je prostě málo a já se chtěl dozvědět více. Enormní Rushovo klavírní nasazení ale přebijí většinu nedostatků a Záři dodává potřebný lesk. Zarážející ovšem je, k jakým kravinám se Scott Hicks od tak ambiciózního kusu po téměř dvaceti letech propracoval. 75% ()
Galerie (42)
Photo © New Line Cinema / Lisa Tomasetti
Zajímavosti (5)
- Geoffrey Rush se na klavír učil hrát do svých 14 let, kdy toho zanechal. Na lekce začal opět chodit až právě kvůli tomuto filmu, kde pak nebyl pro blízké záběry rukou při hře na klavír potřeba dvojník. (Chevees)
- Rodina Davida Helfhotta film silně kritizovala, především poukazovala na vymyšlené vyobrazení otce jako diktátora. (deLaFere)
- Geoffrey Rush se díky tomuto filmu stal prvním hercem, který za výkon v jednom filmu získal zároveň cenu BAFTA, cenu SAG, Zlatý glóbus a Oscara. (Chevees)
Reklama