Záře

Je těžké říct, jak přesný je biografický film o životě klavíristy Davida Helfgotta (Geoffrey Rush), protože část jeho rodiny ho nepřijala. Malý David žije se svou rodinou na předměstí Adelaide pod taktovkou despotického otce Petra (Armin Mueller-Stahl), který má velké nároky na lidi kolem sebe, ale než aby deti pod jeho vedením vzkvétali, spíš se z nich stávají uzavření a vynervovaní chudáci. (Podobnou roli otce si Rush zahrál ve filmu ´Upstream´ z roku 2003.) David má šanci se vymanit z otcova vlivu, když dostane nabídku studovat na umělecké škole. Otec to neschvaluje a jednou se mu to povede překazit. Podruhé už si to David zařídí lépe a otec jeho rozhodnutí považuje za zradu a přestane se synem komunikovat. Psychicky labilní David chce být nejlepší, ale neunese nápor na nervy ze soustředění. Dlouhé roky se z toho pak dostává, hlavně díky ženám, které se ho ujmou. Návrat do života se mu povede díky Gillian (Lynn Redgrave), se kterou se i ožení. Lidské příběhy jsou opravdu zamotané. Celý film stojí na výkonu Geofreyho Rushe a ten je skutečně skvělý. Je cítit, že herec a režisér si navzájem věřili a některé scény jsou úžasné a nesnesitelné zárověň. Rush hraje na klavír a některé party kvůli záběrům zahrál sám na kameru. (15.06.2015)

Jak emocionálne tak aj psychicky silný film so špičkovými hereckými výkonmi (G. Rush, N. Taylor a A. Muller-Stahl) a s prekrásnou klasickou hudbou na klavíri. Právom zaslúžené uznanie pre G. Rusha (ale nemali sme zabudnúť aj na jeho mladší ja – N. Taylor, ktorý podal taktiež bezchybný výkon). Osobné hodnotenie: 88% (****) (16.01.2016)

Splnil som si jeden veľmi starý rest, tento film som sa chystal zhliadnuť ešte v dobe svojho vzniku a mnoho krát po nej, no vyšlo to až teraz. Hlavným dôvodom bol samozrejme G. Rush, ktorý však na moje prekvapenie začína hrať až v polovici filmu, ak nerátam krátky úvod. Púšťať si to v pôvodnom znení asi nemá veľký význam, Rush artikuluje asi ako Luděk Sobota po 2 litroch vodky, takže mu nerozumieť takmer nič. Jeho výkon je fajn, ale príbeh nie je nič extra. V prvej polovici filmu sa zdalo, že to bude zaujímavo pokračovať vzhľadom na napätý vzťah otca a syna, ale po úraze sa zmenil nielen náš hlavný hrdina, ale i prístup režiséra, ktorý akoby zrazu nevedel, čo ďalej. Filmu chýbajú emócie, nedokázal ma chytiť za srdce a neprinútil ma Davida ani ľutovať ani milovať, čo je škoda vzhľadom na potenciál, aký film mal. 60%. (21.02.2024)

pocitový výkon...mno áno, poďme sa v tom s husou kožou a depkou pitvať. ALE! ako hudobník to vidím cez profesiu pošuka pianistu ako poriadny nezmysel. Pokiaľ by bol malý chlapec a neskôr mladý muž naozaj tak silno otriasaný a nevyrovnaný, s psychickým strácaním, nedokázal by fungovať a bez vlastnej motivácie zvládať veeeľmi zdĺhavé a poctivé samotné štúdium klavíra. Bez výnimky, v tom kolobehu si musí každý sám veriť, žiadny profesor v žiadnych dobách nie je taký blázon, aby študenta dostrhával k výkonu a nechal ho topiť sa na pódiu vo vlastnom pote. Súčasná história sa o žiadnom takom šialencovi nezmieňuje. Tak pre hudobných amatérov (99% ľudí) je to úúúááá úúúch, to je ale parádna téma. Ale Či už by to bolo v dobe Mozarta (ktorý mal fotra podesa), alebo v dobe nanotechnológií, verte, že samovznietením bez poctivej práce nikdy žiadny génius nevznikol. Už ten obraz chlapca, ktorý záhadne vedel *3 Rachmaninova ako desaťročný bez výuky....ehmmm, skúsili by ste dať 8 ročnému chlapcovi zostrojiť boening,lebo pekne kreslí? ale však tomu verte ak chcete. obrazy otcov a matiek, dokopávajúcich potomstvo k takým výkonom, o akých sami snívali, to už je síce hnusne, prehnane, ale pocitovo zhruba vykreslené. Len v reále by nikdy ďaleko nezašli. Svoje o tom vie dnes svetový huslista nr1 Edvin Marton a jeho otec. . hviezdy dávam Noahovi , ktorý si ako dieťa nazoaj na tom klavíri zahral. Ostatní herci nemali o klavíri tucha a mali dablérov (02.10.2014)

Rozhodně nadprůměrná, sugestivní biografie, vypovídající příběh génia, spadajícího do náruče bláznovství pod živnou půdou otcova despotismu. Film "udělal" Geoffrey Rush - jeden z nejlepších hereckých výkonů, co jsem kdy shlédl. Snímek, který, nejspíš jednou pro vždy, vynesl Rushe na absolutní piedestal mých top. A hudba. Mozart, Liszt a pochopitelně především Rachmaninoff v tomto filmu zasáhli i mě... 4 ****. (25.03.2017)