Oči pro pláč

Dlouho, předlouho nereprízovaný film. Není divu. Bytové problémy normalizačních dob dnes hned tak někdo nepochopí. Majitelka honosné vily musí mít u sebe přihlášenou tetičku, aby o dům nepřišla, jenže tetička u ní nebydlí, zato mají o vilu zájem dvě rodiny. Tato dáma jim slibuje prodej, který ale podmiňuje čím dál absurdnějšími požadavky... Slabá komedie, ale stojí za vidění kvůli Stelle Zázvorkové v nevídaně záporné roli. 40% (04.11.2005)

Mě napadá jediná věc – že snad tehdy na Barrandově musely existovat nějaký plány, kolik se v daném roce musí natočit filmů určitého žánru. Ovšem název Oči pro pláč neskutečně konvenuje s celkovým efektem filmu. Jestliže jsem se u komedie ani jednou ani neusmál, tak asi bude něco špatně. Přiblblá a pro děj naprosto nepodstatná honička zloděje se zadýchanou Dagmar Veškrnovou, zoufalý pokus o vtipný monolog Svatopluka Skopala u potratové komise, to vše překryto nudnými vstupy Stelly Zázvorkové, které nezachrání ani občasná přítomnost Vlastimila Brodského. A aby toho nebylo málo, máme tu ještě položku k uzoufání uspávající hudby (Felix Slováček). Jestliže se například dvěma Jiřinám v šedesáti a více letech před kamerou docela dobře dařilo, Stelle Zázvorkové v tomto ohledu zůstaly oči pro pláč. (03.06.2012)

Hodně slabé tři hvězdičky; film měl zřejmě dovolit S. Zázvorkové, aby ukázala své herecké umění, ale sama si s tím moc nevěděla rady, mnohem životnější byl Vlastimil Brodský v roli chlapa - dobráka, který to s touhle ochechulí vydržel čtyřicet let, aniž se naštěstí dopustil hlouposti manželství. Dobrá byla i tetička Marie Rosůlkové. Jinak nudný příběh o tom, jak starší dáma chce vytřískat peníze z prodeje své vily, kterou už není schopná udržovat, navíc jí neustále hrozí nastěhování nájemníka pro nadměrný rozměr bytu, ale nikdy se nedokáže s domem rozloučit. Klasický případ měšťácké hysterky, která dokáže s klidem rozvracet vztahy v jiných rodinách kvůli svému patologickému chování. Ta třetí hvězdička je skutečně jen kvůli té nenažrané tetičce. - K některým komentářům - ano, jako socialistická moralita a satira na špatné lidské vlastnosti film beru a jen lituji, že v dnešní době, kdy "je dovoleno všechno, co není zakázáno" se už satira prakticky točit nemůže. (01.02.2017)

Film není zdaleka tak špatný, jak se o něm píše - k mému překvapení - v obsahu. Naopak se mi líbilo, což není u českých filmů až tak časté, jak je výstižně charakterizována hlavní postava, s kterýmžto typem člověka se musí dříve či později setkat každý člověk, který usiluje o něco, ale brání mu v tom právě nerozhodnost a mynýry takové osoby. Zde jde ale o problém samoty, kterou hlavní hrdinka překonává neustálým pokusem prodat dům, ale hlavně díky tomu poutá pozornost jiných, o což jí jde a díky čemuž má její život náplň. Zdá se, že většina uživatelů hodnotila pouze podle obsahu, který je přiložený a který vůbec nepochopil podstatu filmu. (27.09.2010)

Údajně komedie, u které se ovšem téměř jistě nebudete smát... Opravdový normalizační hnus, i na svou dobu neskutečně pokrytecká pseudomoralita o tom, že peníze jako nejsou všechno. Hlavně v tom našem soudružsky gulášovém >socialistickém soužití< - že... Mravokárně užvaněná nuda s debilně vykonstruovanou záplekou a naprosto plytkými hereckými výkony, o režii zasloužilého umělce (!) Z.M. (při pohledu na jeho >dílo< bych opravdu rád věděl, za co ten titul dostal) ani nemluvě. Opět jednou typický doklad úpadku české filmové tvorby během sedumdesátých a osumdesátých let, porevolučně završen čestvými nástupníky těchhle našich úměleckých >elit< , ochotných účastnit se v jakékoli sračce. Navíc vidět dnešní velkou dámu H.-V. v lodičkách s bílejma ponožkama - toť pohled, za který celé to utrpení stálo. Ano, takoví (jsme) byli. Jak kdo, paní Veškrnová... (02.01.2007)