Režie:
Zdeněk MíkaScénář:
Jan JílekKamera:
Jiří StöhrHudba:
Felix SlováčekHrají:
Stella Zázvorková, Dagmar Havlová, Marie Rosůlková, Alena Procházková, Svatopluk Skopal, Svatopluk Skládal, Václav Kotva, Jan Cmíral st. (více)Obsahy(1)
Velice nezábavná komedie televizního ražení předstírá satirické naladění: pojednává o vykutálené majitelce honosné secesní vily. Časté inzeráty, v nichž nabízí prodej, však nemyslí zcela vážně, obratně těží ze zájmu často snobských adeptů na zakoupení. S těžkopádnými dialogy a bakalářovitou zápletkou si nevěděli rady ani herci, kteří se spokojili s obvyklým výrazovým klišé. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Námět tohoto snímku je údajně zpracovaný z ´Bakalářské´ povídky a tak je tím vysvětleno, proč je ten příběh v celovečerní stopáži tak neuvěřitelně chudý. Hlavní role pro Stellu Zázvorkovou neměla v podstatě co přinést. Děj když se rozdělí na dvě poloviny, tak každá ta polovina přináší to samé. Nabídka honosné vily o kterou projeví zájem dvě rodiny, aby nakonec byla na poslední chvíli zrušena. Takováto realizace komunální satiry o vypočítavé ženě, zlodějském zelináři a početné rodině bohužel trpí přemírou nudy a naprosté nezáživnosti. Ční sice z toho určitá moralita, kdy vdova zneužívá zájemce k údržbě domu i k uspokojování vlastních nadstandardních potřeb, aby ji nakonec zůstaly oči jen pro pláč, ale v takovémto podání se celý koncept naprosto ztrácí. Oddechový film? Vtom to případě bohužel až moc. ()
Mě napadá jediná věc – že snad tehdy na Barrandově musely existovat nějaký plány, kolik se v daném roce musí natočit filmů určitého žánru. Ovšem název Oči pro pláč neskutečně konvenuje s celkovým efektem filmu. Jestliže jsem se u komedie ani jednou ani neusmál, tak asi bude něco špatně. Přiblblá a pro děj naprosto nepodstatná honička zloděje se zadýchanou Dagmar Veškrnovou, zoufalý pokus o vtipný monolog Svatopluka Skopala u potratové komise, to vše překryto nudnými vstupy Stelly Zázvorkové, které nezachrání ani občasná přítomnost Vlastimila Brodského. A aby toho nebylo málo, máme tu ještě položku k uzoufání uspávající hudby (Felix Slováček). Jestliže se například dvěma Jiřinám v šedesáti a více letech před kamerou docela dobře dařilo, Stelle Zázvorkové v tomto ohledu zůstaly oči pro pláč. ()
Film není zdaleka tak špatný, jak se o něm píše - k mému překvapení - v obsahu. Naopak se mi líbilo, což není u českých filmů až tak časté, jak je výstižně charakterizována hlavní postava, s kterýmžto typem člověka se musí dříve či později setkat každý člověk, který usiluje o něco, ale brání mu v tom právě nerozhodnost a mynýry takové osoby. Zde jde ale o problém samoty, kterou hlavní hrdinka překonává neustálým pokusem prodat dům, ale hlavně díky tomu poutá pozornost jiných, o což jí jde a díky čemuž má její život náplň. Zdá se, že většina uživatelů hodnotila pouze podle obsahu, který je přiložený a který vůbec nepochopil podstatu filmu. ()
Nadměrné metry, pořadníky, komise pro potraty... Hnus a (ne)chtěná sebekritika minulého režimu. Jasně, že je Stella Zázvorková mrcha (tady), ale rozhodně to není tím, že vlastní nadměrečnou nemovitost, ale tím, že mrchy jsou prostě v každém zřízení. Cyklická pointa jen potvrzuje, jak je sledování tohoto filmu zbytečné... ()
Dlouho, předlouho nereprízovaný film. Není divu. Bytové problémy normalizačních dob dnes hned tak někdo nepochopí. Majitelka honosné vily musí mít u sebe přihlášenou tetičku, aby o dům nepřišla, jenže tetička u ní nebydlí, zato mají o vilu zájem dvě rodiny. Tato dáma jim slibuje prodej, který ale podmiňuje čím dál absurdnějšími požadavky... Slabá komedie, ale stojí za vidění kvůli Stelle Zázvorkové v nevídaně záporné roli. 40% ()
Reklama