Ten den přijde

Další slušně udělanej film o ošklivých, tentokrát ale hodně ošklivých věcech (je to náhoda, ale sotva před pár dny jsem viděl podobného Krále z ostrova Bastoy). Hodnotím vlažně. Zdálo se mi to být přitažené za vlasy, přemrštěná krutost, na druhou stranu nepochopitelná loajalita a zbabělost. To je opis chování dospělých. Dětskou opatrnost, vyvolanou nekonečným bitím, mi nedělá problém pochopit. Dětské herecké výkony nebývale dobré, ani nechci vědět, jak si na nich režisér vynutil tolik slz a smutku- to by možná mohlo být taky na film. Nějak se tomu ale rozpadl konec. Časově to vůbec nesedělo, starší chlapci měli jít do týdne pryč, bráchové se stačili kompletně uzdravit a ti jejich kamarádi tady přitom pořád ještě byli, Elmerovi se proměnil charakter, najednou z něj byl malej Zorro mstitel, prostě se tomu z mého pohledu nepovedl finiš. Ale je pravda, že mi nevyhovuje ani to téma, podobných filmů jsem už viděl x a je to pořád na jedno brdo. (18.07.2019)

Otrepane tema, na ktere uz vznikly snad desitky filmu. Tenhle prevysuje vsechny, ktere jsem dosud videl svou precizni rezii a hlavne hereckym vykonum Larse Mikkelsena a Sofie Gråbøl, za zminku stoji i detske vykony (skoda, ze ani jeden z obou bratru zde mezi herci nefiguruje). Libi se mi i paralela s dobyvanim vesmiru a ac skromny, tak dobry vyber hudby. Nevidim ve filmu zadnou slabinu. (06.07.2017)

Naprosto dokonale zpracovaný důkaz toho, že naděje umírá vždycky jako poslední. A že v nespravedlivém světě se bez boje nedá vyhrát pouhým čekáním či zbabělým ústupem. Dánové mě už srdceryvným Honem přesvědčili, že jim mám u sebe nechat otevřené dveře a mrazivým dramatem Der kommer en dag mě naprosto přesvědčili o svém filmarškém umu. Tam, kde mě zcela odrovnala role Madse Mikkelsena ve výše zmíněném Honu, tam mě uchvátila role jeho méně známého, za to stejně herecky kvalitního bratra Larse, u kterého pevně doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Dětské role na výbornou, neviděl jsem prozatím důvěryhodnější výkony takto mladých tváří. Na konci i slza ukápla. Doporučuju každému, kdo má rád filmy alespoň z poloviny stejně tak jako já. Jsem ohromně vděčný, že mohu dlouho očekávaný tisící komentář udělit zrovna tomuto dílu. P. S. Nestává se mi moc často, jak strašně mě uchvátí název snímku. Tenhle tak mocně sedí k celému příběhu, až bych jen za takovou maličkost přidal další hvězdu. (20.10.2018)

Při sledování tohoto filmu se mi dostalo napětí (opakovaná snaha o útěk), lásku (umírající matka x milující děti), znechucení (vedení věznice a někteří zaměstnanci), naději (inspekce, paní učitelka), zbabělost (někteří zaměstnanci ústavu a strýc) a poselství (přátelství mezi dětmi v ústavu). Film měl silný emocionální náboj a měl jsem, co dělat, abych ho vstřebal. Před pěti lety mi v mých 26 letech zemřela na rakovinu matka a byl jsem psychicky na dně. Neumím si představit, v jaké situaci byli bratři, kteří o ní přišli v tak nízkém věku. Zvlášť, když pro ně představovala naději pro návrat zpět z pekla. O to víc mě zklamal svým chováním jejich strýc. Tady se nejednalo o běžný slib, ale o slib sestře na smrtelné posteli. Jako učitel obdivuji odhodlání hlavní protagonistky, paní učitelky. Na rozdíl od jiných morálně neselhala. Celkově hodnotím za 100 %. (30.07.2021)

Snad proto, že jsem o existenci filmu neměl tušení, neviděl trailer ani nezaslechl nejmenší zmínku, mě "Der kommer en dag" zničil jako máloco v poslední době. Vše od režie, přes herecký výkony (jak dospělých tak dětí), scénář až po soundtrack a dál, je přesně tak, jak by mělo být. Kdo ujíždí na Ondskan nebo King of Bastoy Island, musí uzřít i tohle. Nebejt Netflixu, asi bych to nikdy neviděl! (06.06.2017)