Seabiscuit

Než začnu psát různá ale, tak -- hodně se mi ta slepenina líbila. A teď ta "ale", proč jen *** .... film je odshora nahoru :-))) plný klišé. Režisér (možná už scénárista?) se jej snažil pojmout jako skoro až dokument, používá přesná data, místa, jména reálných osob -- a když si pak najdete něco v hodně rozsáhlých materiálech třeba na wikipedii, zjistíte, jak moc překroucená ona historie byla. Na druhou stranu je příběh pojatý jako nepravděpodobná pohádka, tyhle dvě linky na sebe narážejí. Tři hlavní postavy jsou úplně archetypální: Americký milionář (když jsem dorazil, měl jsem 21 centů v kapse) je logicky úspěšný, protože je na prachy, ale v podání Bridgese je to lidumil skoro jako Matka Tereza. Trenér je poctivý rovný chlap, co vždycky mluví pravdu a je takový naivisticky přírodní typ, no současní ekoblouznivci určitě zamáčknou nejednu slzu. A samozřejmě, proti logice života, s tím uspěje i v nepřející době. A prosťáček žokej, loser od mládí do smrti, dělá jednu botu za druhou, a milionář mu všechno toleruje... pomalu jsem čekal, kdy ho adoptuje. U koníka taky ukazujou jen úspěchy, a že to třeba nebylo "když nastoupil, tak vyhrál", vědí jen pamětníci. A pak když se dozvíte, co se stalo doopravdy... .NO NICMÉNĚ jak jsem předeslal, líbilo se mi. :-) (25.07.2007)

U podobně laděných snímků se většinou mění prostředí, ve kterých se odehrávají, ale jejich vyznění je totožné. Tady aspoň chybí „povinná scéna“ s rodiči a navíc je tu dostatečně zdůrazněn i prvek selhání. Chvilku jsem byl v nejistotě, protože trvalo než se příběhové linie propojily. V mžiku si však sednou a dál už film působí sebejistě a optimisticky si jde za svým, takže jsem se jím nechal strhnout. Jen jsem si po celou dobu nedokázal zvyknout na rezavého Tobeyho Maguirea. (10.09.2018)

Přes veškerou snahu tvůrců jenom další řádový hollywoodský výkvas o chudém chlapci, který ke slávě a bohatství přišel, o zvířeti, které dalo všem (!) Američanům zdeptaným hospodářskou krizí novou naději a o tom, co to znamená „být zase kůň“. Režisér vedle sebe jednotlivé scény skládá jako výstřižky z dobových novin. Co zamrzí velice, před patetickým rozmělněním v nechutnou melasovitou hmotu nezachraňují ony výstřižky ani herci zvučných jmen. Jeff Bridges měl hrát postavu Chrise Coopera, Chris Cooper měl hrát postavu Jeffa Bridgese a Tobey Maguire neměl být zrzavý. Nečiní mi žádné potěšení být zde se svým hodnocením za největšího cynika, ale nejspíš si zrovna procházím obdobím, kdy mi ke štěstí nestačí pěkná příroda, pěkná hudba a spoluprožívaný pocit euforického vítězství. 50% Zajímavé komentáře: JohnnyD, PALINO (26.01.2008)

Film s příběhem průhledným a čistým jako sklo. Ale v tomhle žánru by snad jakékoli vybočení do něčeho nevšedního bylo na škodu. Výprava je opravdu skvělá, na druhou stranu mi trošku vadila přílišná literárnost a dokumentárnost filmu. Nakonec ale člověk od filmu dostane vše co očekává, a i když předem víte, jak tenhle závod dopadne, stejně budete fandit. (18.05.2005)

Úvodních čtyřicet minut (do chvíle kdy se poprvé objevuje Seabiscuit) je zcela zbytečných a zdlouhavých. Je krásné, že nám chce režisér předvést motivace jak postav, tak celkový pohled na tehdejší dobu a co pro ní příběh Seabiscuita a Pollarda znamenal. Bohužel dělá to způsobem, který je tak trapně popisný a i věci zřejmé vám vypravěč desetkrát zopakuje s patosem o nezdolných lidech a síle doby a pokroku. Působí to jako když máte skvělou scénu, ze které vše pochopíte, ale najednou se pustí komentář, který vám to vysvětlí. Ze začátku to ani moc nevadí, když je to však v každé druhé scéně, tak to kazí celý film. (06.03.2005)