Půlnoční míle

Brad Silberling napodruhé. V blažené nevědomosti jsem urazil půlnoční míli, aniž bych věděl, že tuto cestu kočíroval již zmíněný. O to bylo mé překvapení milejší, když jsem byl nadmíru spokojen i s druhým shlédnutým dílem od tohoto režiséra. Snad za to může právě on, že ty dva mnou shlédnuté filmy, ač jsou smutné, teskní, neveselé, skrývají pro mne velikou dávku energie a snad i optimismu. I přestože začátek této jízdy trochu skřípal, nakonec se náš půlnoční expres s lehkostí rozjel a nechal nás kochat se prostředím temným, snad jen měsícem osvětleným. Příjemné vzezření všech zúčastněných herců bez výrazných výkonů snad jen prospělo k nerušenému snění. Proto nechte mě dále snít, mám půlnoc a okolo mne lítá pět hvězdiček. (10.12.2007)

Zajímavě neotřelý příběh o velké ztrátě, snaze zaplnit ji a nové lásce, stojící na výborných výkonech Jake Gyllenhaala, Dustina Hoffmana a Susan Sarandon, stejně jako na vždy okouzlující a roztomilé Ellen Pompeo(zde navíc ve své první opravdu větší roli). Potěší i Holly Hunter ve vedlejší roli státní zástupkyně. Skvěle vykreslenou atmosféru Ameriky šedesátých let podtrhuje výborně zvolená hudba. Půlnoční míle je prostě takový malý skromný film, který Vás vtáhne a přes pomalé tempo vyprávění nepustí. (26.04.2012)

Asi budu hodnotit tento film níže,než by si zasloužil,ale mám k tomu své důvody.Za jediný kladný a nepopiratelný fakt tohoto komorního snímku považuji perfektní herecké obsazení,ovšem s takovýmito jmény se nadalo ani snad nic jiného očekávat.Vše ostatní se ale pro mě stalo dost nevýrazným produktem.Celé toto drama na mě působilo hodně odtažitě a neemocionálně,přičemž předpokládám,že při skladbě takového příběhu to mělo být dominantním prvkem.Jediné,co na mě působilo,byl všudepřítomný chlad,a to jak u postav tak v celé zápletce.Prakticky šlo o vztahové drama,ovšem vše bylo jen načrtnuto,naznačeno a hlavně nedotaženo.Celé je to až moc vykonstruované,přespříliš poklidné a tradiční.Škoda.Buď to chtělo více přitlačit na pilu,či jinak osvěžit,ale pro mě prostě jen skvělí herci toto drama nevytáhli na něco víc. (08.05.2009)

"Byla bych ráda, abys žil v celibátu, ale netrvám na tom." Tak to by asi chtěly všechny matky zavražděných dívek po jejich přítelích, ale po stopě Joeova pižma se již vydaly zástupy místních slečen, takže to nebude tak snadné. Já se tedy přiznám, že mě moc nebavilo sledovat vyrovnání se s tragédií, rozhoupání se k upřímnosti ani soudní proces, protože nic z toho nedisponovalo svižným tempem, zábavností a vlastně ani přesvědčivé dramatické scény do mého diváckého sektoru nedorazily. (23.11.2016)

Vybavím si několik filmů, které mi Půlnoční míle svou povahou připomíná. Deprese, kam se podíváš, a tak komorní, že je to už jenom krůček k tomu, aby to jednoduše byla "pouze" divadelní hra, a k tomu herecký souboj mezi veterány a slibnými bývalými dětskými herci. Půlnoční míle naštěstí nepatří k těm příspěvkům tohoto žánru, které se přehnaně fixují na předhánění v tom, kdo bude nejvíc-škálově-emocionální a nejvíc-od-šepotu-ke-řvaní-smutný, ačkoliv některé monology od Hoffmana a Sarandon k tomu mírně směřují, ale jenom mírně. A hlavně, hlavně se mi líbí, jak Silberling chytře dávkuje informace, aby v poměrně staticky vybudované premise stejně vytvořil pohyb a změnu pro nás pro diváky a hmatatelný osobnostní vývoj pro své hrdiny. Není to film, který by v základech otřásal mými pocity ohledně lidského truchlení, ale oceňuji, že je ve své skromnosti udělaný pořádně. (P.S.: Ellen Pompeo je tu absolutně překrásná.) (20.11.2017)