Wind River

Takový to, když hned při prvním dialogu víte, že to bude špatenka, ale zkusíte si namluvit, že to bylo třeba jen nechtěné zakopnutí při příliš natěšeném příchodu do místnosti. (Ne)umělá citová ždímačka s dialogy jak od Coelha na odvykačce. Kdybych nebyla líná vstát z postele, během pár pasáží bych si šla preventivně naklepat mozek o futro. Nedík za 2,5*. (14.11.2017)

Těšil jsem se jako na málokterý letošní film a ve finále nemůžu říci, že bych byl přímo zklamán. Sheridan znovu potvrdil, že umí vytvářet depresivně izolované fikční světy, v nichž se morální hodnoty přetváří společně se zkušenostmi a přesvědčením postav, k nimž si divák buď rychle najde cestu, nebo se ve světě ztratí společně s nimi. V těchto psychologických měřítkách je scénář sebevědomý a inteligentní, opírající se o samotný akt vraždy jako o jednoduchou symboliku rasismu a nemožnosti vymanit se ze svízelné životní situace. S postavami převážně soucítíme a na jejich cestě jim držíme palce. Bohužel ale film trvá 100 minut, z čehož dobrá hodina je věnována poněkud tuctové výstavbě detektivního syžetu a opakovanému povzdechování nad tím, jak život není fér (což moc neposiluje ani minulost Rennerovy postavy, která zkrátka smrdí klišé na míle daleko), a ve zbytku film pravda přichází s nečekaným a scénáristicky vybroušeným obchvatem, který v podstatě odsunuje dosavadní detektivní linii na druhou kolej a zdůrazňuje ještě více psychologickou depresi, ale v závěru opět potichu vyšumí a trýznivou emocionální ránu nezanechá. Velký palec nahoru každopádně za herecké výkony, práci s chladným zasněženým prostředím, které tak miluji, a za celkový realismus, ústící do autentické přestřelky, která okamžitě aspiruje na pozici kultu. Sheridan musí jako režisér ještě lehce dozrát, a můžeme se těšit na velké věci.. (18.10.2017)

Asi spoilery, tak aby se neřeklo. Říci o Wind River, že je to film prostý jak bulharská striptérka, by bylo urážkou bulharských striptérek. Čímž zároveň nehodlám urážet ani práci Taylora Sheridana, jen jsem ve filmu nenašel nic mimořádného. Jsou v něm prvky, které jsou rozhodně dobré, zejména atmosféra. Ovšem práce s postavami a především zápletka samotná, jakož i její rozuzlení, jsou na úrovni řadového krimiseriálu, tedy až na masakrální závěrečnou přestřelku. Pokud jde o postavy, tak se mi nelíbilo, že na plátně zhyne několik vedlejších postav, aniž by to mělo nějaký emocionální dopad na zbytek osazenstva. Střílečka (která ve filmu působí trochu jako pěst na oko), při níž zahyne šerif, dva nebo tři jeho zástupci a asi šest pachatelů, projde vlastně tak jakoby mimochodem, protože kamera pořád zabírá postavy hlavní, ne plebs okolo. A pokud jde o ony postavy hlavní, v tomto případě jsem smysl postavy Elizabeth Olsen v příběhu fakt nenašel. Byla to určitá repetice agentky, kterou v Sicariu hrála Emily Blunt, ale zatímco ta tam sloužila k tomu, aby se divák z pozice neználka seznámil s prostředím drogových kartelů a boje proti němu, tady Elizabeth Olsen zastupovala - co vlastně? Na takhle primitivní případ nebyl nikdo externí zapotřebí, tedy až na tu pravomoc na konci, ale o tom ještě nevěděli. A na ten konec by naproti tomu potřebovali spíš zásahovku. Film nijak hluboce neseznamuje s poměry indiánské rezervace. Dozvěděl jsem se, že je ve Wyomingu v zimě zima a že někteří jsou schopní se s tím poprat a jiní zase končí na drogách. Fajn, je na tom něco, co by se nemohlo stát kdekoli jinde? Jak jsem napsal, atmosféra drsného prostředí jako taková funguje prvotřídně, ale to je všechno. Nenašel jsem v tom hlubší sondu do prostředí, do údělu Indiánů ani do nějakých odlišností mezi rudými a bílými bratry. Když Rennerova postava na konci přijde za otcem oběti, okamžitě mi naskočil závěr Žhavých výstřelů: Náčelník: "Kdo vyhrál?" Topper Harley: "Nepochybuj." Proto nemůžu potvrdit časté názory, že Sheridan režisér nedosahuje kvalit Sheridana scénáristy, pro mě to bylo v tomhle případě spíš naopak. Režijně dokázal podat svůj film tak, že jsem cítil sníh, ledový vichr, cukl jsem sebou, když padl výstřel nebo rána pěstí, ale dějově nebo co se týče postav jsem tam skutečně nenašel nic mimořádného. Sem tam je něco nadhozeno, u čeho jsem čekal, že to povede někam dál, k hlubšímu porozumění postavám a k jejich prohloubení, např. scény mezi Rennerem a jeho bývalou ženou a synem, ale nakonec to vede úplně do ztracena. Proto nemůžu dát víc než ***, solidní, ale ne víc než to. P. S. V obsazení zde absentuje Hugh Dillon, policejní sniper z Flash Pointu (zde ovšem na opačné straně zákona). (29.09.2017)

Proklatě atmosférická a na kost promrzlá drsná kriminálka s jednou nesmírně vyhrocenou a po čertech napínavou scénou, kterou si scenárista (a režisér) klidně dovolí proložit jinou, ještě vypjatější, aby pak diváka připraveného na cokoliv nemilosrdně dorazil něčím dnes už takřka nevídaným. Wind River je jako ledový závan starých dobrých filmových časů, kdy kriminálkám a thrillerům záleželo hlavně na postavách a kdy k nezapomenutelnému konci stačil duel dvou lidí. (10.10.2017)

Mráz, noc a bosá slečna beží pláňou plnou snehu, to čo zažila, nijak nepripomína nehu. Skôr rozbité zrkadlo snov a plánov, no na pomstu čas nemá, tu bude treba iných pánov. Či vlastne pani agentku a pána lovca, čo nechovajú sa ako tupá pred popravou ovca. Príbeh prostý a zároveň plný iskrivého mrazu, pointa sa vyvŕbi neskôr, nie zrazu. Kto chce i bez učenia nájde vo filme i kus poučenia. Síce tak trochu instantne americky, no ale v týchto typoch thrillerov je tak tomu vždycky. (12.05.2020)