Wind River

Čím víc o tom přemýšlím, tím jasněji se mi zdá, že Sheridan ve svém režijním debutu prostě vsadil na jistotu. Jeho scénář vykazuje velké podobnosti se Sicariem i Hell or High Water, americký koumák si tak zřejmě nechtěl situaci komplikovat a jednoduše zfilmoval to, co zná nejlépe. Což vlastně není nic proti ničemu a hlavně divák si může libovat, jelikož Sheridanovy tajemné případy s hutnou atmosférou se ještě nějakou dobu neokoukají. Až na konci si tak uvědomíte, že příběh je vlastně úplně jednoduchý, ale celou dobu vám to ani nepřijde – pohlcující atmosféra zasněženého Wyomingu a charismatické postavy udržují pozornost i ve chvílích, kdy se nic moc neděje. A když se začne dít, budete slintat jako málokdy, finále je totiž absolutně katarzní a pomalejší tempo předchozích desetiminutovek bohatě vynahradí. Renner má nejsympatičtější roli kariéry, Olsenka je v pohodě a rád jsem po delší době zase viděl Grahama Greenea. V součtu jednoznačný palec nahoru, Sheridanova tvorba má pro mě vzestupnou tendenci a Wind River mě zatím bavila nejvíc. (16.08.2017)

Proklatě atmosférická a na kost promrzlá drsná kriminálka s jednou nesmírně vyhrocenou a po čertech napínavou scénou, kterou si scenárista (a režisér) klidně dovolí proložit jinou, ještě vypjatější, aby pak diváka připraveného na cokoliv nemilosrdně dorazil něčím dnes už takřka nevídaným. Wind River je jako ledový závan starých dobrých filmových časů, kdy kriminálkám a thrillerům záleželo hlavně na postavách a kdy k nezapomenutelnému konci stačil duel dvou lidí. (10.10.2017)

Issue film o pohřešovaných a znásilňovaných indiánkách pro chlapíky z města, co si pod pojmem "feminismus" představují "badass girl" a snadno se dojmou spolu se slzícím Rennerem. Někdo by měl Sheridanovi vysvětlit, že ty jeho "osudové" repliky, co vpisuje snad do každého svého scénáře, vyznívají v kontextu jeho civilních žánrových dramat spíš pateticky. Jinak ten scénář je tady vystavěný solidně, ale tu velkou chválu nechápu. (05.11.2017)

Jako režisér Taylor Sheridan trochu hledá styl i optimální rytmus vyprávění, jako scenárista (opět) exceluje. Podobně jako v Sicariovi a Hell or High Water vytváří další drsný prostor, který jako by existoval kus mimo naši realitu. A podobně jako v Sicariovi do něj přivádí trochu naivní ženu, která potřebuje průvodce a iniciátory, aby tu přežila. Tzn. ortodoxní zastánce feminismu ve filmu Wind River nezahřeje. Wyoming je tu především prostorem truchlení, zoufalství a mizejících tradic, sněhovým plátnem mizérie a odevzdanosti, krajinou lovců a stopařů, v níž ženy mizí beze stopy. Sheridan do detektivně-thrillerového půdorysu zapouští osobní příběh o smíření, o přijetí světa, v němž "štěstí bydlí ve městech" a lidé mimo něj mají nanejvýš dost času truchlit a propadat beznaději. Jeremy Renner je obdivuhodný, úsporný jako lovící šelma i zranitelný ve chvíli, kdy ztratí stopu. Předvádí nejlepší výkon kariéry, o tom nemám pochyby. Sheridan si pomalu připravuje půdu pro poslední dějství, jehož vrcholem není přestřelka ani drsná retrospektiva, ale poslední dialog, v němž je skryto všechno podstatné. O lidech, kteří žijí na půdě, jež jim byla ukradena, ztrácejí pouto s předky, nemají před sebou vidinu lepší budoucnosti, jen smutek, který je třeba přijmout. Wind River je melancholický film-portrét místa, akčnější žánrová verze Manchester by the Sea. Sheridan píše slova, krajiny i postavy, které se mě hluboce dotýkají. Věčná škoda, že český divák se v distribuci k Wind River nepodívá... (07.07.2017)

Na podobný snímek jsem čekal neskutečně dlouho. Atmosferické prostředí, skvělá zápletka a charismatické postavy v hlavních rolích, to vše navíc v přírodě. Wind River jsem si jakožto adepta na zhlédnutí vytipoval ještě dlouho před jeho premiérou a to i díky Jeremy Rennerovi v hlavní roli, neboť od jisté doby jsem si tohoto herce neskutečně oblíbil (bohužel většinou však hraje ve filmech, které si moji pozornost nezískávají). Sheridanův počin mě bavil od první do poslední minuty, udržoval mě v napětí a očekávání, co každá další scéna přinese a kam se osudy postav budou dále ubírat. K nadprůměrnému dojmu napomáhalo také prostředí, v němž se děj odehrává. Opomenout ovšem nemohu ani fakt, že se příběh zakládá na skutečných událostech, což umocňuje výpovědní hodnotu. (29.10.2017)