Osudy dobrého vojáka Švejka

Švejk jest mojí srdcovou záležitostí, nepřekonaný loutkově-animovaný um Jiřího Trnky též. Mno a pan Werich, byl prostě Pan Werich. Moc nerozumím zdejšímu srovnávání se Švejky od Steklého, vždyť je to něco docela jiného, neporovnatelného. Od loutkového k hranému filmu je téměř tak daleko jako od knihy k adaptaci. A co se mě týče, uvítám jakoukoli adaptaci Švejka pokud bude zábavná. Dokonce se mi líbí i nové ilustrace od Urbana. (17.04.2012)

Kam se hrabou všechny hrané pokusy o adaptaci Haškovy nesmrtelné předlohy. Trnkova animace věrně se opírající o Ladovy kresby společně s geniální Werichovou vypravěčskou interpretací snadno strčí Hrušínského, Rašilova i Nolla do kapsy. Následné Látalovo pokračování z 80. let byl však omyl, spousta kvalitních herců mluvících jednotlivé postavy na jednoho Wericha prostě nemají. (08.09.2010)

Rozhodně je tohle zpracování předloze bližší a některý momenty si z něho vzal i slavnější hranej film. Trnka si tu taky moh dovolit technicky náročnější stavbu (noční scény nebo zasněžená krajina se s tehdejší technikou v hraným snímku vytvářely jen obtížně), na druhou stranu je tu příliš cejtit jeho poetika. Hašek takovej nebyl, všechno měl přímý, psal, tak jak mu zobák narost. Přesto je to vážně dobrá filmařina. I díky Werichovi, kterej zase Haškovi velice dobře rozuměl. (06.12.2011)

Zásluhou génia českého loutkového filmu Jiřího Trnky vznikla v polovině padesátých let adaptace legendárního Haškova románu, která je v hierarchii švejkovských filmů ceněna nejvýše. A nic na tom nemění skutečnost, že Trnka pracoval s loutkami a že z obsáhlého Haškova díla vlastně vybral pouze tři epizody. Opodstatňujícím kritériem úspěchu je zejména výtvarná podoba, záměrně podřízená klasickým ladovským ilustracím i fakt, že Trnka téměř nezasahoval do původního textu a tak vlastně obrazová část ilustruje spisovatelovo vyprávění, které pak znamenitě tlumočil Jan Werich. Tato verze osudů dobrého vojáka Švejka zároveň naznačuje, že nejschůdnějším a nejvěrnějším zachycením klasických děl evropského písemnictví je právě loutkové provedení, jak to široce dokládají i další Trnkovy filmy Staré pověsti české a Sen noci svatojánské. (09.01.2010)

Geniální animovaný film, kde se sešli dva špičkoví tvůrci. Jiří Trnka jako výtvarník a režisér, na druhé straně pak Jan Werich jako skvělý dabér, který bez problémů zvládal namluvit velké množství postav a výborně vystihnout jejich charakter změnou intonace hlasu tak, že vzniklo nadčasové dílo s poetikou, která vychází přímo z Jaroslava Haška a které je ve své výpovědi mnohem silnější než všechny hrané filmové verze. Snímek po výtvarné stránce vychází z Ladových ilustrací Haškova románu. Celkový dojem: 100 %. (11.03.2008)