Ptáci

"Ptáci jsou na této planetě od Archeopteryxe. To je 140 milionů let. Není divné, že by se začátkem války proti lidstvu čekali takovou dobu?" Tak to je divný. I já jsem na okamžik zapochyboval, že by ti hodní opeřenci někoho napadli. Ale ono jo.Taková vrána dokáže být pěkná potvora. Já se tedy přiznám, že počáteční poťouchlosti mezi Melanií a Mitchem byly vynikající. To jiskření mezi nimi se mi hodně líbilo. Pak ale přiletěli ptáci a zábava šla do háje. Na druhou stranu to začalo být napínavý a já jsem začal podezírat papoušky, že můžou za to, že rackům a spol hráblo. Nebudu hodnotit kvalitu útoků, protože ve svý době byly určitě vynikající, ale pro mě byly ty kratší útoky záživnější a ty delší zaváněly snad i nudou. Naštěstí všechno dobře dopadlo, přijela armáda, která pochopila mimozemskej původ vrabců a sundala je minometem. Kecám. Bylo to jinak, ale můj konec je lepší. (14.12.2021)

Alfred Hitchcock byl mistr přes stupňování napětí, což potvrzuje i v tomto hororu, na němž se však znatelně poznamenal zub času. Více než o horor jde tedy o thriller, protože scéna, u níž by se mi rapidně zvyšovala srdeční aktivita a dostavovala se vlna strachu, se zde nenachází. To však nic nemění na tom, jak geniálně jsou tu jednotlivé scény natočené, např. postupné slétávání ptáků v pozadí, přičemž Melanie v klidu sedí a pokuřuje; nálet ptactva na děti; vrabci v krbu, ad. Tippi Hedren je tu vskutku půvabná a líbilo se mi i vykreslení charakteru její postavy se všemi narážkami, chladnými a někdy i ironickými poznámkami. Jsme-li ochotni si připustit, že se ptáci semknou proti lidem a začnou na ně útočit, tak pak nechoďme po dokoukání tohoto snímku do postele bez nabité brokovnice. Nelogické počínání postav: a) Proč si Mitch nevezme přes sebe nějaký festovní kabát, když vychází z domu, jenž je obklopen ptáky? - Kdyby se do něj zabalil, tak se tím ochrání. b) Když Melanie jde do horního patra domu a otevře dveře, je nelogické, že by se z místnosti plné ptáků nedostala! Kdyby urychleně opustila pokoj, možná by do zbytku domu vlétlo pár opeřenců, což by ale nebyl takový problém. c) Je nepochopitelné, že se Annie nedokázala dostat do svého domu, když Cathy dokázala strčit dovnitř. d) Vrány, racci ani vrabci by nedokázali zobákem vyklovat díry do dveří. - Jsou to sice logické nedostatky, avšak dojem z filmu nekazí. (28.12.2010)

Hitchcockova klasika rozhoodně nepatří mezi nestárnoucí, spíše naopak. Shlédnutí od shlédnutí je vidět, jak chátrá a schází a zbývá z ní několik opravdu mistrovských scén a spousta konverzačního a jaksi do prázdna vyznívajícího preludování. Dvě věci ale Ptáky stále drží nad vodami zapomění – režisérův jedinečný talent pro napětí, kompozici a citlivé "nazírání" a fakt, že Ptáci byly první a v pozdějším přívalu zvířecích vrahů dost možná jeden z nejlepších horrorů. Narozdíl od skutečných hitchcockovských vrcholů však viditelně ztrácí dech a nabývá přibývajícími léty na křečovitosti a nudě. Mistr má prostě světlejší místa, která neblednou. (19.12.2004)

The Birds jsou zatím jediným Hitchovým filmem, kterému jsem dal plný počet. I když není tak opěvován jako Vertigo, Rear Window nebo Psycho, tak je pro mně nejzáživnějším a nejméně nudícím. Přitom atmosférá je od začátku skvěle budována a při konečných scénách tuhne krev v žilách a po skončení jsem se bál nějakého náletu. Vztah mezi Tippi a Rodem je perfektně vykreslen a cynické dialogy vévodí. Režie je více méně bezchybná a zatím moje největší potěšení z jeho filmů. I přesto si stále myslím, že je trošičku nafouknutá bublina. (15.05.2008)

Legendární snímek natočený mistrem napětí Alfredem Hitchcockem podle stejnojmenné povídky spisovatelky Daphne du Maurierové. Povídka je mimochodem sice méně efektní, ale přece jen stylovější a především podstatně bezvýchodnější než mnohem slavnější Hitchcockův kousek. Její konec je přímo ztělesněním bezmoci a zoufalství. Příznivci filmového umění nejspíš ocení tradiční Hitchcockovu profesionalitu při vytváření atmosféry snímku, obrazovou kompozici, pozvolné budování charakterů filmových postav a především práci s opeřenými "herci". Napětí, byť budované jak je u režiséra ostatně zvykem, pouhými zneklidňujícími náznaky a filmovými dialogy, skutečně z tohoto snímku vyzařuje a po uvedení Ptáků v amerických kinech bylo zaznamenáno mnoho útoků rozhořčených diváků na opeřence. Je to vedle Psycha nejznámější Hitchcockovo dílo - oba filmy byly krátce po natočení uvedeny nejen u nás, ale i v dalších východoevropských zemích za železnou oponou. Pro filmového fanouška patří znalost tohoto filmu k nezbytné výbavě. Celkový dojem: 90 %. (05.01.2008)