Ptáci

Tenkrát tak šíleně sugestivní film, že jsem pak při každém opuštění budovy bedlivě sledoval ploty s střechy, koruny stromů a hlavně nebe nad sebou, jestli se nějaký ty svině opeřený už nezačínají houfovat... Ale na rozdíl od Čelistí mi Ptáčci nevydrželi na celý život, to bych si totiž dávno musel hlavu ukroutit. Po čase jsem přesvědčil sám sebe, že to byl přece jenom film. Mistr Hitchcock a matka příroda prominou...zrovna téhle její konkrétní pomsty za plundrování už se dnes bohužel moc nebojím. Ale nějaká ta fóbie z opeřenců ve mě asi přeci jen zapustila kořeny. Můžete se zeptat mojí švagrové, jak jsem u ní na návštěvě vyváděl, když jim v obýváku ulítla andulka z klece ! :-) (05.02.2013)

Možná jsem naprostý kulturní barbar, možná jsem otrlý divák odchovaný krváky 90.let, který vyrží všechno, ale "Ptáci" mě prostě nestrašili, nebála jsem se, neměla jsem žádnou hrůzu z jejich štěbetání a ve filmu jsem našla právě jednu sugestivní scénu - kdy Melanie sedí před školou, kouří a čeká na děti a na prolézačku za ní se začínají slétávat vrány připravené zaútočit... Zbytek mě skutečně zanechal naprosto chladnou, naopak některé pasáže mi přišly tak trochu k smíchu. Nemůžu upřít skvělou práci se zvukem, ale ta k hutné hororové atmosféře prostě nestačí. Přitom existují horory, u kterých sedím přikovaná v křesle a napětím skoro ani nedýchám, ale "Ptáci" se mezi ně ani náhodou nezařadily. Mimochodem - nevím, jestli to byla jenom chyba v českém překladu, ale jak si může někdo plést vránu s kosem? (13.07.2006)

Jednoznačně zklamání a v tomto případě nebudu shovívaví ani k samotnému jménu Hitchcock. Po Psychu, Vertigu a Severozápadní lince, jde z mého pohledu jednoznačně o slabší film. Kdo se trochu vyzná ve filmech od tohoto velikého režiséra, musí mu to být hned jasné. Označení horor bych tu zrovna nepoužil, spíš bych tento film definoval přívlastkem drama a thriller. Tísnivá scénérie ve filmu však byla dobrá, ale těch překvapujících a šokujících momentů tu zas až tak moc nebylo. Samotný divák je tu však stylově držen stále v jakémsi napětí, co přijde, film divákovi podává jen náznakové a předběžné informace, jeho pozornost od podstatného momentu je zde odkloněna. Vyzdvihl bych skvělou kameru se všemi těmi dobrými vizuálními efekty, krásnou kolorovanou barvu a samozřejmě tu skličující atmosféru s neotřelou a později často kopírovanou akustikou charakterizovanou zvláštními zvuky (opět skvělý Bernard Herrmann), elektronickými šumy, syntetizéry a křikem ptačích hejn. Film je prakticky bez normální hudby. Nejlepší a nejsilnější scéna? Tak asi ta závěrečná, kde je celá rodina uvězněna ve vlastním domě a obklopena pouze masivním zvukem těchto zvířecích zabijáků. Ale, co je zas fakt, tento snímek byl vlastně takový praotec všech pozdějších zvířecích hororů se všemi těmi mravenci, kobylkami, nebo pavouky. (05.01.2008)

Dechberoucí, nervydrásající, trikově pokrokové a navzdory žánrovému posunu pořád stoprocentně hitchcockovské. Ptáci se mi neproklovali úplně na kost, ale tiché pokoře a pokleslé čelisti jsem se stejně neubránil. Výhodou Hitchových filmů navíc je, že stárnou pomaleji než plastový kelímek uprostřed lesní obory. Klidně se na ně můžete mrknout pětačtyřicet let po premiéře a přesto se nebudete chichotat. O jaké "ptákovině" z posledních let můžete něco takového říct? Moc jich nebude. (05.01.2008)

Legendární snímek natočený mistrem napětí Alfredem Hitchcockem podle stejnojmenné povídky spisovatelky Daphne du Maurierové. Povídka je mimochodem sice méně efektní, ale přece jen stylovější a především podstatně bezvýchodnější než mnohem slavnější Hitchcockův kousek. Její konec je přímo ztělesněním bezmoci a zoufalství. Příznivci filmového umění nejspíš ocení tradiční Hitchcockovu profesionalitu při vytváření atmosféry snímku, obrazovou kompozici, pozvolné budování charakterů filmových postav a především práci s opeřenými "herci". Napětí, byť budované jak je u režiséra ostatně zvykem, pouhými zneklidňujícími náznaky a filmovými dialogy, skutečně z tohoto snímku vyzařuje a po uvedení Ptáků v amerických kinech bylo zaznamenáno mnoho útoků rozhořčených diváků na opeřence. Je to vedle Psycha nejznámější Hitchcockovo dílo - oba filmy byly krátce po natočení uvedeny nejen u nás, ale i v dalších východoevropských zemích za železnou oponou. Pro filmového fanouška patří znalost tohoto filmu k nezbytné výbavě. Celkový dojem: 90 %. (05.01.2008)