2046

Je to nápaditě provedené ve všech smyslech tohoto slovního spojení, nicméně jsem se v příběhu v druhé polovině nějak ztratil. Mimochodem (ne že by to bylo důležité), taky mi často unikal smysl citátů, které se objevily několikrát během filmu a nemohl jsem si u nich nevzpomenout na prastaré japonské přísloví - slovní hříčku, která by se dala do češtiny přeložit asi jako: "Kolik třešní, tolik višní." :o) Vize budoucnosti ze spisovatelova pera (tedy spisovatele - hlavní postavy filmu) jsou poněkud srandovní, ale zbytek filmu, který je o vztazích mužů a žen (což je téma proklatě nadčasové a univerzální), byl proveden úžasně. (03.04.2005)

Nechce se mi uvažovat nad definicí art-filmu, ale řekněme, že toto art-film je. Natočil ho Kar-wai Wong, tak proč ne..? Bylo to pro mne složité koukání - ze strany autora bylo ulehčováno především nádhernou kamerou a neméně přitažlivou Ziyi Zhang, ale co se obsahu týče, místy se mě už už dotýkal, ovšem vždy se mu podařilo mne pustit či snad mi nedovolit ho uchopit. Vidím v tom spíše smutné umění pro umění - onanii pro onanii (tu režisérovu samozřejmě). (07.01.2010)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 29: HONGKONG: Dnešní večer jsem se ocitl s filmovými hrdiny ve vlaku a zároveň v hotelu... až se mi (snad i právem) zdálo, že obě prostředí v rámci kreované a předváděné vize splývají dohromady, tak jako číslo pokoje tvoří v rámci symboliky spřízněnou duši s rokem vysněného života z budoucnosti. Život se do jisté míry neměnném fikčním světě zastavil, aby současně jako ten vlak běžel dál a v tomto paradoxním soubytí pohybu a pokoje nechal zaznívat oživené a znovu do mysle vstupující vzpomínky. Oslnilo mě audiovizuální zpracování tohoto cizokrajného filmového skvostu: promyšlené kompozice záběrů, stylizované pestré barvy a různá osvětlení, rámcující futuristické scenérie, nesmírně podmanivá hudba v pozadí mnoha scén... Ač se necítím jako ten pravý divák pro romantické filmy, celkem úspěšně ke mě doléhal i milostný příběh s nadpozemsky mířenou otázkou, nakolik je možné milovanou osobu nahradit (v budoucnosti dokonce přímo dokonalou androidkou?), později s vyústěním v další atraktivní motivy psaní románů či karetního hazardu. Snad jen toho sexu v jedné části na mě bylo trochu moc, ačkoliv ve dvou ze tří divočejších scén musím ocenit úžasně decentní způsob snímání skrze burácející se zdi a nábytek! Možná se mi párkrát zdál film příliš dlouhý či na takovou stopáž postrádající více silnějších okamžiků, ale prožitek z atmosféry a vnímání formy naštěstí pečlivě propojené i s obsahem, byl často magický. [85%] (29.07.2023)

Nebudu si zbytečně hrát na "intelektuála" a řeknu to rovnou - nelíbilo se mi to ! .... Roztříštěný "příběh" do tří rovin, ve kterých postupem času vzniká takový chaos, že vám nakonec zbývá pouze soustředit se na kameru, herce a hudbu.... A jelikož mi "revoluční" postupy snímání hlavních postav umístěných do rohu plátna až tak zajímavý nepřišlo, "ulíznutý číňan" který dvě hodiny nesleze ze záběru nemá (dle mého) charisma ani za nehet, tak zbyla jenom Ziyi Zhang. Ta je ovšem nádherná .......... Sorry všem, kterým se to líbilo :) (12.07.2005)

Pět hvězdiček je málo za něco, co má tak velké srdce. Wong Kar-wai natočil retro drama o spisovateli a spoustě žen. Příběh ze šedesátých let prolíná spisovatelova vize budoucnosti, která člověku bere dech asi stejně jako mnozí přestali dýchat při sledování Blade Runnera. Jak kdosi na jednom serveru trefně podotkl "A Diamond in the Mud". (02.11.2004)