Muž, který věděl příliš mnoho

Neštěstím mého hodnocení samozřejmě je, že jsem snímek viděl až po shlednutí remaku a především všech následných britských filmů AH. Proto nedokážu onen "první vzor" spatřovat jako první či jako "jeden z nejúspěšnějších a kriticky nejuznávanějších filmů Hitchcockova britského období". Vina je tedy na mé straně, ale ještě větší na Alfredově. A přitom jen stačilo, aby nikdy nic nenatočil, což po Muži, který věděl příliš mnoho (1934) bylo nejspíš nemyslitelné (i Truffaut film považuje za takový, který znovunastartoval režisérovu kariéru). Nejsilněji a nejnesmrtelněji (vyjma komorních pasáží u zubaře a při zpívání v kapli) samozřejmě působí scéna v Royal Albert Hall, kde naplno probleskuje Hitchovo mistrovství. Paradoxní přitom je, že jde o jednu z mála věcí, které se objevují v obou filmech (Kantátu bouřkových mraků složil Arthur Benjamin speciálně pro tuto scénu). Další poznámky už jen stručně: Název filmu je převzat z titulu sbírky detektivek od G. K. Chestertona. Přestřelka na konci filmu je založena na skutečném obléhání Sidney Street v Hitchcockově East Endu ze dne 3. ledna 1911. Alfred Hitchcock se ve filmu objevuje v 33. minutě, jde ulicí zprava doleva v černém plášti před vstupem do kaple. Charismatický záporák Peter Lorre bude později obsazen do Čtyř vyzvědačů (1936), unesená dívka Nova Pilbeamová do Mladého a nezkušeného (1937) a její taťka Leslie Banks do Hospody Jamajka (1939). (20.10.2014)

Povedzme to tak, že tento Hitchcockov film možno označiť za priekopníka medzi špionážnými filmami. Deju možno vytknúť hlavne takmer priateľské správanie sa páchateľov k mužovi, otcovi dieťaťa ktoré unesú, aby nevyzradil ich plány potom ako sám objaví ich skrýšu,miestnosť v ktorej nebude počuť streľbu ale policajnú píšťalku áno a hlavne záver. Bohužiaľ, koncom to strašne pokazili. Mamka ostrostrelec ubrala filmu 10%, takže mi to vyšlo na 65%. (25.03.2018)

Takový typický guláš sestavených Hitchem a Bennettem s odkazem na Chestertona. Z formálního hlediska musím seznat, že střihová skladba je podivná a místy nefunkční, práce se zvukem je na rok 34 zarážející. Herecky to osciluje mezi Angličany, kteří ve filmu sprostě jen jsou a přemisťují se nevzrušivě podle značek, a Peterem Lorrem, který hraje poprvé mimo Německo a zcela neorganicky a vyloženě sám za sebe. Snad jen u dětské herečky můžeme hovořit o určitém vědomém civilismu. Na to, že se právě tahle látka stala předmětem nového zpracování v 50. letech a že díky ní Lorre uspěl v anglicky mluvených filmech, je to síla. Nehledě na upevnění spolupráce mezi Bennettem (původně nadějným dramatikem) a Hitchem od dob Blackmailu... (12.01.2019)

Velice vtipně natočený thriller, kde jsem opravdu nečekala, že se budu smát u tolika scén (zpěv v kostele, bitka v kostele, babka v trenkách). Navíc hlavní představitel byl sympaťák, stejně tak jeho žena, výbornej úvod se skoky na lyžích a poté s tancem, k tomu Lorre s bílou patkou a jizvou přes půl obličeje... Vedle toho mi sice přišlo "podloubí" těch atentátních techtů mechtů trochu mělký a nedormlý, nicméně čistě pro zábavu a napětí jsou to pěkný 4* (04.07.2011)

Konvenční konspirační thriller, kterému zoufale chybí všechny trademarky pozdější Hitchcockovy tvorby, jako výraznější formální vytříbenost a dějová provázanost. Hitch v jednom ze svých prvních „velkých“ filmů hraje na příliš přímočarou strunu, takže se film po skvělém úvodu ve Svatém Mořici brzy stane pouze nezajímavou hrou na kočku a na myš, jež zoufale postrádá jakýkoliv dějový zvrat a závěr v Albert Hall či konečná přestřelka už působí pouze dojmem nastavované kaše, čemuž nepřidá ani spousta nedořešených témat. Dvacet minut navrch by snímku jedině prospělo! (27.08.2006)