Muž, který věděl příliš mnoho

Povedzme to tak, že tento Hitchcockov film možno označiť za priekopníka medzi špionážnými filmami. Deju možno vytknúť hlavne takmer priateľské správanie sa páchateľov k mužovi, otcovi dieťaťa ktoré unesú, aby nevyzradil ich plány potom ako sám objaví ich skrýšu,miestnosť v ktorej nebude počuť streľbu ale policajnú píšťalku áno a hlavne záver. Bohužiaľ, koncom to strašne pokazili. Mamka ostrostrelec ubrala filmu 10%, takže mi to vyšlo na 65%. (25.03.2018)

6/10 Lehci nadprumer, kde se hodne strili a je i dost mrtvych - kratka stopaz zabranuje lepsimu prokresleni postav, ale tez aspon nezacne nudit. Peter Lorre je nadcasovy padouch ;]]] ostatni postavy jsou lehce zapomenutelne, stejne jako vetsina scenek - snad jenom "u zubare", "v kostele". Na poradne Cocky to nema.... (15.01.2008)

Neštěstím mého hodnocení samozřejmě je, že jsem snímek viděl až po shlednutí remaku a především všech následných britských filmů AH. Proto nedokážu onen "první vzor" spatřovat jako první či jako "jeden z nejúspěšnějších a kriticky nejuznávanějších filmů Hitchcockova britského období". Vina je tedy na mé straně, ale ještě větší na Alfredově. A přitom jen stačilo, aby nikdy nic nenatočil, což po Muži, který věděl příliš mnoho (1934) bylo nejspíš nemyslitelné (i Truffaut film považuje za takový, který znovunastartoval režisérovu kariéru). Nejsilněji a nejnesmrtelněji (vyjma komorních pasáží u zubaře a při zpívání v kapli) samozřejmě působí scéna v Royal Albert Hall, kde naplno probleskuje Hitchovo mistrovství. Paradoxní přitom je, že jde o jednu z mála věcí, které se objevují v obou filmech (Kantátu bouřkových mraků složil Arthur Benjamin speciálně pro tuto scénu). Další poznámky už jen stručně: Název filmu je převzat z titulu sbírky detektivek od G. K. Chestertona. Přestřelka na konci filmu je založena na skutečném obléhání Sidney Street v Hitchcockově East Endu ze dne 3. ledna 1911. Alfred Hitchcock se ve filmu objevuje v 33. minutě, jde ulicí zprava doleva v černém plášti před vstupem do kaple. Charismatický záporák Peter Lorre bude později obsazen do Čtyř vyzvědačů (1936), unesená dívka Nova Pilbeamová do Mladého a nezkušeného (1937) a její taťka Leslie Banks do Hospody Jamajka (1939). (20.10.2014)

Jeden z mála případů filmu, kdy remake je lepší než originál. Tato původní verze je sice o něco více akční (kostel, konec) a má tu výhodu, že hlavního zlouna hraje chodící charisma Peter Lorre, ale celkovým zpracováním, atmosférou a hlavně srozumitelností je přeci jen o hvězdu lepší remake (v kterém však chybí nezapomenutelná scéna ze zubní ordinace). (31.05.2009)

Oproti pozdější verzi z 1956 tohle skutečně až bolelo dokoukat. Zkratkovité nesmyslné jednání postav, chování, zvraty... scénárista musel být nemehlo nebo nevím. Sice i sám Alfred věděl o nedokonalosti tohoto svého filmu, ale pokud chcete prostě jen vidět Hitchcockava "Muže, který věděl příliš mnoho", jděte rovnou pro verzi '56, tohle obejděte obloukem. Fakt. (13.07.2018)