Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
James Stewart, Doris Day, Brenda De Banzie, Bernard Miles, Ralph Truman, Alan Mowbray, Hillary Brooke, Reggie Nalder, Yves Brainville, Christopher Olsen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Rovnako ako hlavný hrdina som aj ja bol väčšinu filmu strašne zmätený a najhoršie na to je, že ma ani nejak nezaujímalo o čo tam vlastne ide. Ústredná rodinka si ma nezískala, takže som nemal chuť im fandiť, aby našli svojho syna a popritom odhalili nejaké hrátky rôznych špiónov. Pre mňa je to najslabší a prvý podpriemerný Hitchcockov film. 4/10. ()
Aj napriek dojmu premárneného atmosferického potenciálu ohľadom straty dieťaťa a jeho pokusu o záchranu ma príbeh nenudil. Podarilo sa mu vo mne vzbudiť dojem akéhosi dobrodružstva a to aj napriek tomu, že svet špiónov a politických intríg vo filme moc nevyhľadávam. No a v prvom rade tam hral môj obľúbený herec James Stewart, na ktorého je vždy a za akýchkoľvek okolností radosť pozerať. Posledná veta vo filme z jeho úst nemala chybu. Nadpriemer. 75/100 ()
Většinou, když jsem sledoval Hitchcockovy filmy, přišly i přes své nesporné kvality z dnešního pohledu mírně nadhodnocené. Tento snímek mě ovšem velice mile překvapil. Hravě se vyrovná nejznámějším autorovým klasikám a právem se řadí mezi filmy, jež by měl každý zhlédnout předtím, než ho zabodnou v Marrákéši. Užíval jsem si Stewartův akcent a potěšilo mě milé cameo Bernarda Herrmanna, jenž nejen složil hudbu pro tento film, ale objevil se i jako dirigent na koncertě v závěrečné čtvrtině filmu. Scénář je brilantně dramaticky vystavěn a k režii není zapotřebí dalšího komentáře. ()
Mám jasno v tom, že neohrozím život svého dítěte jenom proto, abych ochránil život kteréhokoli politika. Takže, v souladu s filozofií doktora MacKenny, bych, v případě odcizení mého potomka, obnovil svůj zvířecí instinkt, vyčmuchal bych chladnoucí stopu a na závěr bych milému únosci udělal uzel na páteři, aby si dobře zapamatoval na koho nemá sahat. Já jsem si tedy stále hustnoucí atmosféru snímku řádně užil a trvám na tom, že občasný fórek ji rozhodně nerozmělnil. Vytknout bych si troufnul snad jen to, že při nedořešené koncovce zasprintoval Hitch příliš zběsile vzhledem k tomu, že původně nasazenému tempu by v poklidu stačil i důchodce se správně nastaveným chodítkem. ()
Réžia : Alfred Hitchcock.... V hlavnej úlohe : činely .... Výborný kriminálny thriller s hustou atmosférou hlavne v druhej polovici filmu. Nezabudnuteľná scéna na koncerte v Royal Albert Hall, kedy sa bez slov, a za počúvania krásnej hudby , dalo vypovedať mnoho vecí .... A ďalšou bola scéna na ambasáde, keď Jo sadla za klavír a zaspievala svoju "Qué sara, sara .." a my sme mohli spolu s pánom Hitchcockom sledovať, ako sa ten zvuk krásne rozlieha až na tie najvrchnejšie poschodia, za použitia nádherných záberov na schodiská budovy ... ()
Galerie (106)
Zajímavosti (22)
- Scéna Albert Hall trvá 12 minut a skládá se ze 124 záběrů. (Pavlínka9)
- Skladatel filmu Bernard Herrmann si ve filmu zahrál dirigenta orchestru. (Hans.)
- Film se natáčel střídavě v Londýně a v Makaréši od 12. května do 24. srpna 1955. Pro Doris Day, která předtím nikdy neopustila USA, bylo těžké vyjít na balkón z hotelu a vidět. "Všechny ty vyzáblá zvířata a lidi v ulicích. Hrstce bohatých patřilo v ulicích vše a zbytek lidí a zvířat neměl nic!" vzpomíná Doris, jak v jedné scéně odmítla vystupovat se zvířaty, dokud je někdo nenakrmil. Štáb tedy zřídil krmnou stanici, kde byli koně, krávy, jehňata, kočky, psi a jiná zvířata nakrmeni. Než byly záběry hotovy, podařilo se vykrmit všechna zvířata, která se na nich objevila. (Epistemolog)
Reklama