Muž, který věděl příliš mnoho

Réžia : Alfred Hitchcock.... V hlavnej úlohe : činely .... Výborný kriminálny thriller s hustou atmosférou hlavne v druhej polovici filmu. Nezabudnuteľná scéna na koncerte v Royal Albert Hall, kedy sa bez slov, a za počúvania krásnej hudby , dalo vypovedať mnoho vecí .... A ďalšou bola scéna na ambasáde, keď Jo sadla za klavír a zaspievala svoju "Qué sara, sara .." a my sme mohli spolu s pánom Hitchcockom sledovať, ako sa ten zvuk krásne rozlieha až na tie najvrchnejšie poschodia, za použitia nádherných záberov na schodiská budovy ... (20.09.2006)

Na dnesnu dobu je to mozno trosku natiahnute, niektore sceny v Maroku, ako aj londynskej sale Royal Albert Hall pri zbytocne dlhom hrani orchestra a potom ma prekvapil zrazu necakane rychly zaver filmu a titulky, to som trosku inac ocakaval. Avsak stale je to zabavny, ale hlavne napinavy Hitchcockov film, ktory na to, ze sa jedna o spionazno-dobrodruzny krimi film, je dejovo omnoho jednodussi, ako o tri roky neskor natoceny a trosku akcnejsi film s Cary Grantom NA SEVER SEVEROZAPADNI LINKOU (1959). ___________ James Stewart - (Dr. Benjamin McKenna) +++ Doris Day - (Josephine Conway McKenna) +++ Christopher Olsen - (Hank McKenna) +++ Brenda de Banzie - (Lucy Drayton) +++ Bernard Miles - (Edward Drayton) +++ Ralph Truman - (Inspector Buchanan) +++ Daniel Gélin - (Louis Bernard) +++ Alfred Hitchcock - (Muž v Maroku na trhu) +++ Produkcia: Alfred Hitchcock +++ (10.04.2013)

Námet a zápletka Muža nie je v rámci tvorby Hitcha príliš originálna, ale na druhú stranu vás hneď na začiatku chytí a nepustí až do napínavého, dvojitého finále. Ako je u Hitcha zvykom, trilerová zápletka je kulisou pre polemiku o partnerských vzťahoch, tentokrát o pomaly starnúcich manželoch na dovolenke, ktorí by si vzťah oživili možno aj nejakým tým ďalším dieťaťom. O to oživenie sa postarajú únoscovia ich syna, o ktorého budú musieť zabojovať a dostanú sa pri tom symbolicky aj do kaplnky, čiže miesta, kde sa manželstvá začínajú. Bývalá speváčka Jo predvedie svoje najdôležitejšie "vystúpenie" kariéry v Royal Albert Hall, keď vyrieši situáciu typicky žensky, výkrikom. Potešia detaily ako vypchaté zvieratá, ktoré symbolizujú, že sa hlavný hrdina ocitol na nesprávnom mieste a šelmy ako nebezpečenstvo od únoscov, alebo štokholmský syndróm staršej únoskyne, ktorá nikdy nemala deti. (23.10.2012)

Maestro Hitchcock proste vie, ako natocit pecku, dokazom budiz Man Who Knew Too Much. Vyborny thriller o unose dietata z Maroka a o spirale nasledujucich udalosti, ktora sa roztaca. Genialny scenar, vyborny hlavny pribeh, k tomu perfektne herecke vykony Stewarta a Brendy De Banzie. Dialogy su na vysokej urovni a za zaverecnu mrazivu scenu v Royal Albert Hall dam 100 % (16.03.2013)

Z mého osobního hlediska považuji za vrchol tvorby A. Hitchcocka sérii jeho filmů, jež započala v polovině 50 let "Oknem do dvora" a pokračovala až do počátku 60 let, kdy končila "Ptáky". Do tohohle mistrovského období spadá i zpracování stejnojmenného remake režisérova klasického thrilleru "Muž, který věděl příliš mnoho". Hitchcock v něm spojil své síly s J. Stewartem, jenž (po slavných spolupracích s F. Caprou) dosáhl pod mistrovým vedením - zvláště při vzpomínce na nezapomenutelné role v "Oknu do dvora" a "Vertigu" - svého druhého nejvýraznějšího tvůrčího období. Do role Jimmyho manželky obsadil Hitchcock herečku D. Day, která hraje starostlivou a posléze vyděšenou maminku. Možná tedy nepůsobí tak svůdně jako ostatní Alfrédove božské blondýnky, ale za to umí krásně zpívat a její píseň "Que sera sera", jež hraje ve filmu zásadní roli, se stala celosvětovým evergreenem. Nejnapínavější pasáží celého snímku je scéna atentátu na premiéra jedné nejmenované země, odehrávající se v londýnské Royal Albert Hall. Atentátník je rozhodnut vystřelit přesně v tom nejhlasitějším okamžiku koncertu, v synchronizaci s jediným úderem činelů. Bez jediného rušivého slova sledujeme několikaminutové vystoupení orchestru, který svou postupnou gradací vystoupení určuje také tempo a napětí finální scény, jež je prokládána záběry na atentátníka... zděšenou D.Day... nicnetušícího premiéra... orchestr... katastrofě se marně snažit zabránícího J.Stewarta... a notovou partituru spějící k osudové notě! Výkřiku! Výstřelu! (05.11.2004)