Reklama

Reklama

...a neuveď nás v pokušení

  • Československo ...a neuveď nás v pokušení (více)
Velká Británie, 1929, 90 min

V kontextu českého němého i zvukového filmu prokazovala herečka Anny Ondráková nezaměnitelné charisma a nebývalou všestrannost. Ze všeho nejvíce však dostávala nabídky do veseloherních snímků, neboť její komediální talent, pro ženy spíše vzácný, oplýval osobitou spontaneitou. Úspěchu dosáhla i v německy mluvených filmech rakouské či německé výroby. Ondráková zaujala Alfreda Hitchcocka, jenž v němém údobí také natáčel v německých ateliérech, a poznal tak mnohé osobnosti zdejší filmařské komunity, především svým dívčím půvabem, do nějž prostupují emoce rodící se ženy. Proto ji obsadil jak v tomto filmu, tak i v následující Její zpovědi do dramaticky položené role dívky, jež je ve své křehkosti vystavena situacím přesahujícím její emocionální a společenskou zkušenost. Anny Ondráková se tak stala jedinou z českých hereček, jež pronikly do britských filmů závažnějšího významu. (vh) (NFA)

(více)

Recenze (33)

swed 

všechny recenze uživatele

V rámci možností věrohodné psychologické drama s charismatickými herci (Ondráková byla kus). Umírněný režijní přístup byl správnou volbou - do popředí se dostávají postavy a jejich vzájemné vztahy. Rozuzlení někoho potěší, jiného možná zklame. Já, otrávený z přeslazených happyendů, jsem byl mile překvapen... Zkrátka jeden z nejlepších němých Hitchcocků. 8/10 ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

První věta, kterou jsem si po skončení filmu zapsal, zněla: "Všechno dobrý, až na příběh..." Což je bohužel dost přesné. Filmu dominují výrazné obrazové kompozice, pozoruhodná atmosféra i typicky Hichcockovský střih zvyšující napětí (zejména v závěru soudní scény). Vynikající je i finální záběr na plující lodě, který je eliptickým návratem k úvodu filmu a zároveň rozkývanou kamerou z lodní paluby evokuje duševní stav všech tří hrdinů. Rozhodně němý Hitch, který stojí za vidění. ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Milostný trojúhelník v němém melodramatu pozdějšího mistra napětí. Formálně povedené a na diblíka Ondrákovou byla radost pohledět, ty její ksichtíky byly neodolatelné, schopnost pro amanta opustit své dítě už tedy míň. Holubičí povaha jejího nešťastného nápadníka i jistá distingovanost její pravé lásky pak hezky v téhle rané vztahovce kypí a misí se a špatný konec nad všemi visí jako Damoklův meč, Místo jeho hrotu ale nakonec udeří zodpovědnost. A bez mravokárných nuancí, překvapivé nejen na svou dobu.  Silnější, ale trojka. ()

Němi 

všechny recenze uživatele

Podobne jako v Ringu (Světový šampion) si Hitchcock vyzkousel milostny trojuhelnik. A vysledek je o poznani lepsi. Neni to ani tak jeho zasluhou (odvedl standardne vyborny vykon), jako kosatejsiho deje, ktery byl v Ringu prilis primitivni a vadou na krase. Dvoumetroveho krasavce Carl Brissona uz zase opousti zena kvuli vsednimu ctyricatnikovi, drama dodava bratrsky vztah obou "soku", kdy ani jeden neni negativni postava a 2/3 filmu ji neni ani osudova zena, slusne nesnesitelna, Anny Ondráková. Hitchcock film nijak neobdivoval, prakticky mu nedovolil vyraznejsi napad (coz nemuzu vyvratit), ale dejem upozadeny mistr je lepsi, jak rozmachly ve fadnim pribehu. Zasluhou citliveho pribehu a rezie, vyborneho Brissona, radost pohledet. ()

Caym 

všechny recenze uživatele

Hitchcock je prostě mistr psychologizace a kompozice. Umí vytěžit maximum z hereckých výkonů (už jen to - pro herce nesnadné a netypické - hraní přímo na kameru - absolutní zrada, rozervanost a smutek z očí do očí). Ok, má to mouchu, Carl Brisson mi nesedl, ale to je šmouha na skle, kterou jde vidět jen proti světlu. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (6)

  • Protože se šéfovi British International Picture Johnu Maxwellovi film ...a neuveď nás v pokušení nelíbil, byla distribuce pozdržena až do premiéry zvukové verze filmu Její zpověd (1929). (Pavlínka9)
  • Ve skutečnosti se jedná o remake The Manxman (1916). Výhodou první adaptace byl fakt, že se natáčelo na ostrově Man. (NinadeL)

Reklama

Reklama