Raw

Lidi, něco si ujasněme. Tohle není realismus a vtipný to je zcela záměrně. Protože kdyby to nebylo zvrhle a podvratně vtipný, buď by se to kvůli té depce nedalo dokoukat, nebo by se to zvrhlo ve skutečně směšnou neintencionální parodii. Takhle se ale smějete a zároveň se cejtíte blbě (že se smějete i z toho, co se na plátně děje). Logika hadr? Jistě, to vám nechám, ale nevzpomínám si, že by kdy někdo vyčítal Bergmannovi, že jeho Persona vlastně nedává smysl (a že nedává). Tohle je artovka, těžko stravitelná a rozhodně se nemusíte stydět za to, že se vám nelíbí (nebo že ji nechápete), protože ani nemíří na širší publikum. Jen na nás, pár úchyláků s morbidní láskou k filmů, kterým jde v první řadě o vyvolání nejednoznačných a silně nepříjemných pocitů v jejich divákovi. A že to není gore? No, nevím, jak vy ostatní, ale mě bývá nepříjemně spíš z naturalismu, než při sledování potoků krve v Kill Bill. Tady je ta explicita sice silně přes čáru, ale nemyslím, že je samoučelná. Myslím, že je silně obnažující - nahota, krev, fyzická nevolnost, ruce v zadku krávy, ... - v drtivé většině ukazují postavy v jejich zranitelnosti. Proto nepovažuju "inflaci" nahoty za vypočítavou, nebo pozérskou, ale jako prostředek ke sblížení diváka s jinak ne moc ztotožnitelnou postavou skrze spoluúčasti na její zranitelnosti. Sice pár dní nebudu jíst a silně pochybuju, že se na film v nejbližší době znovu podívám (spíš si budu pořád říkat, že jo, že bych si ho rád pustil znovu, ale když už ho budu mít v ruce, radši ho zahodím a pustím si Rychle a zběsile 487), ale určitě bych Raw zařadil mezi TOP 5 filmů loňského roku. Možná TOP 3. Plná a trochu jiná recenze. (08.04.2017)

Snímek „Grave“ si rozhodně najde své fanoušky, protože je velmi dobře natočený a nebojí se ukazovat i něco, co je opravdu hnusné. Není to film, který by byl plný násilí, ale zvrácenost zde rozhodně najdete. Navíc to není film, který by byl bez příběhu, je to snímek, který v sobě má děj, který i někam směřuje. A to je na něm příjemné. I tak vám ale může přijít, že ty nechutnosti jsou někdy trochu samoúčelné. (19.03.2018)

Ako veľmi sa musí človek snažiť, alebo nedávať pozor, aby to označil za metaforické coming of age? Film šokuje maximálne svojím zlyhávaním v každom smere. Na film o dospievaní je to príliš kostrbaté ( porucha Juliane je viac genetickou záležitosťou než záležitosťou veku - jej dospelá matka tým trpí celý život), autorka si vyberá vyberá príliš povrchné výseky života Juliane a skôr o obraz dospievania jej v nich ide čisto o výstrednosť, ktorej sa nám zasa až toľko nedostane.V bizarnosti a gore momentoch Raw nijako nevyčnieva, ani neprináša žiadnu novú krv do subžánru. ___ Prípadná metaforickosť ako taká je maximálne neoriginálna. Niečo také by vymyslel a spracoval David Cronenberg pred vyše 30timi rokmi, navyše oveľa funkčnejšie a prenikavejšie. ___ RAW by ešte mohlo teoreticky obstáť ako čierna gore komédia. Na toto zaradenie je film zasa málo "jebnutý", neposkytuje dostatok čierneho humoru a sebareflexie. __ Čo to teda je? Pravdepodobne slepá ulička smeru New French Extremity, prikláňajúca sa (napriek svojej ambicióznosti) zo všetkého najviac nie k artovkám a kultovkám ( ktorých charakter sa snaží dosiahnuť), ale k k americkým gore nepodarkom z 80-tych rokov. Prečo? Pretože aj na Raw presne sedí veta: "príliš smiešne na to, aby ste to brali vážne, príliš vážne na to, aby ste to brali smiešne." Bizarnosť, ktorá vzbudí krátkodobý hype a následne zapadne. Neviem si predstaviť, že Raw niekto vytiahne o 30rokov a úžasný dobový úlet, vychytávku, trefnú anomáliu....čokoľvek. (17.09.2017)

Viděno ve vazbě na Titane, tady je vidět že je to debut, režisérka začíná, ale i zde jsou hezky vidět témata, která ji zajímají a kterým se ráda věnuje. Opět jako u Titane je dobré si odmyslet škatulku horor, to je zbytečné tady hledat. Ústřední filmové téma je zajimavé, a pěkně zpracované, celý děj je takový polosnový a polobizarní, některé věci se odehrávají pouze symbolicky, nikoli skutečně, respektive ty rozdíly mezi snovou metaforou se stírají a splývají. To se mi na tom líbilo, ale chápu že právě tohle může někoho iritiovat. Nicméně za mne dobré, prostě je to audiovizuální dílo, čert vem naraci. Celkové rozuzlení je pěkné, ne úplně šokující, vlastně očekávátelné, ale stejně fajn zpracované. Beru to tak, že je to debut, a proto je mi sympatické, že se režisérka spíš držela při zemi a nesnažila se za každou cenu vytvořit po všech směrech naprosto brilantní a novátorské dílo. Nicméně má našlápnuto na hodně zajímavou kariéru a tvorbu, což ostatně navazující Titane jen a jen potvrzuje. 7/10. (28.05.2023)

Tohle je docela f*ed up záležitost. Francouzský trochu netradiční pohled na dospívání sice jde možná místy trochu moc uměle za svým, nicméně na šokujícím aspektu, nechutnosti a atmosféře to filmu zase tolik neubírá. Osobně si nepamatuju kdy naposled mě francouzská současná tvorba takhle oslovila. Vlezlý, nepříjemný a do značné míry působivý film, který nebude pro úplně slabé povahy. (28.06.2017)