Pochybná žena

Alfred Hitchcock. V jeho díle člověk nehledá hluboké poselství, nehledá tam vysoce umělecký zážitek. Filmy, které jsem měl možnost zhlédnout, vždy oplývaly spíše jednoduchým někdy až banálním příběhem. Není tomu jinak ani v případě Pověstného muže. Přesto mě vtáhl a navíc na mě působil tak nějak uklidňujícím dojmem, nevím jak jinak to popsat. Celý film v mých očích táhla svým výkonem zejména skvělá Ingrid Bergmanová, věřil jsem jí každý pohled, každé gesto, každou pronesenou větu ( tomu napomohl velmi zdařilý český dabing). Avšak přece jen za o trochu menší příděl (ne však absenci) typicky hitchcockovského napětí, které jsem očekával, ubírám půl hvězdy, tak 4 a půl. (22.10.2011)

Přes vynikající obsazení, zajímavý příběh i zručnost a genialitu Alfreda Hitchcocka chybí Pochybné ženě více, než by si mnozí chtěli přiznat. Tempo a celá zajímavost příběhu se velmi rychle vytratila a spadla k relativně obyčejnému příběhu bez čehokoliv zajímavého. Agent se zamiluje do ženy, kterou přivedl do těžké situace špionky v manželství s nacistou. Noir mám velmi rád, ale poutavost a působivost jako by se z filmu kompletně vytratila a přes skvělé herecké výkony mi jako divákovi koukání na dobré herce příliš nestačí. (18.07.2009)

Špionážní film o napravené bad girl, zlých fašistech a o, jak už to ve špionážních filmech chodí, plánech v plánech jiných plánů. Ta hodná Ingrid Bergmanová tu hraje femme fatal. Ona ovšem prostě neumí být potvora a tak jí tu roli opravdu těžko uvěříte. Nejlepší Hitchcockův film to pro mě sice není (vede Psycho, Okno do dvora, Vertigo i třeba taková Marnie), ale přesto je to pořád kvalitní hitchcockovská podívaná a to znamená skutečně hodně ... Ty čtyři hvězdičky platí jen v rámci Hitchcockova díla, jiný režisér by za takové dílo mohl klidně dostat všech pět. (Pokud náhodou zrovna nemáte co dělat, tady nebízím jednu svou starou glosu, která se tohoto filmu dotýká.) (15.06.2005)

Viděno na Noir film festivalu na Křivoklátu kolem 22. hodiny přímo v gotickém sálu hradu za přítomnosti bouře, hromů a blesků venku, které osvětlovaly sál a celou projekci. K Hitchcockovi atmosféra téměř dokonalá. Nezapomenutelné. A ještě jedna vzpomínka se mě vždycky vybaví : ve scéně, kdy stará paní leží v posteli a dozvídá se, že si její syn vzal americkou agentku, tak sáhne po cigaretě, zapalovači a dramaticky si zapálí. V tu chvíli vyprskne smíchy Ivana Chýlková, která sedí v první řadě se svým mužem Janem Krausem a její klasický zvučný smích vyplní celý gotický sál. Na projekci totiž chodili i herci, kteří se festivalu účastnili buď jako hosté nebo jenom návštěvníci. Vedle mě například seděla Daniela Kolářová. Takže za všechny tyto atributy hodnotím dohromady za krásnou a poctivou čtyřku. (01.09.2018)

Vynikající špionážní romance staví především na výborné práci s gradováním napětí. Ve filmu je zajímavá nejednoznačnost (a tím i dráždivost), která je předvedena v mnoha podobách: hlavní hrdinka (výborná I. Bergman) se potácí ve vztahu ke dvěma mužům, alkoholu a službou pro vlast, ve které je ona cizinkou. Přes poklidný začátek se spolu s ní postupem času dostáváme až za hranice žánru a společně propadáme stále více do psychické (pro)pasti. Zajímavý je i motiv matky a její vliv na syna (podoba s "Psychem" a částečně i např s "Ptáky"). Samotný konec filmu je jakousi omluvou za všechna předešlá utrpení, která byla na postavě Bergmanové spáchána (z nichž za mnohé si mohla paradoxně ona sama).___ EDIT: Romantická rovina mi nepřišla moc uvěřitelná, vše ale bohatě vynahrazuje špionážní zápletka a především poslední třetina je famózní. 9/10 (01.11.2007)