Viktorie

Tento seriál jsem si našla na základě jiného seriálu - The Crown, který mě totálně odrovnal. U Victorie se to rozhodně říct nedá. Přišlo mi to hodně "umělé" a přesto, že vím, že to není o zeleném plátně, přesto mám pocit, že plno věcí tam před zeleným plátnem je a proto to na mě nepůsobilo ani tak moc přesvědčivě. Nevím, zdali je to tím, že neměli třeba tak veliký rozpočet, ale prostě mi to přišlo takové nepřirozené. "Láska" Victorie a jejího muže Alberta mi přišla poněkud zvláštní a doteď jsem nepochopila jaký tedy byl, když se předtím- jak v seriálu aspoň znázornili - choval. Ve výsledku - vlastně mi tento seriál přišel poněkud zbytečný :D O to hůř, že bude druhá série :D (23.05.2017)

Jak jsem očekávala, Jeanna Coleman není zajímavou Victorií. Chápu, že celkem není nic moc co velebit, ale filmová postava by si zasloužila něco víc než jen prvoplánovou sebestřednost v jednotvárném provedení. Není tu ani stopy po melancholii, střídmosti, přísné sebekontrole, tvořivosti, introvertnosti i chronických problémech, jež utvářely Victoriin komplexní charakter, nejvíc mi tu pak vadí záměna patologické závislosti za nezajímavou nevyzrálost. Jako by Jeanna Coleman svůj charakter předem programově přizpůsobila harlekýnskému vyznění celého seriálu, což je jeho další minus. Šlo to jistě pojmout jinak, modelů se nabízí hned několik, například oslava mládí, jemuž se v časovém výňatku seriál věnuje, což je cesta, kterou se vydala například Sofia Coppola v Marii Antoinettě, tu jsme tu však také nedostali. A harlekýnů, kde si herci vyměňují pohledy a vzdechy, aniž by se k tomu odehrávalo cokoli lákavého na pozadí, je už všude zbytečně mnoho. Jeanně Coleman zdatně sekunduje setrvale zachmuřený Tom Hughes budící stálé obavy o mentální i fyzické zdraví. Nepovedené, povrchní, ploché. Jak jen proti této kostýmní romanci vynikají starší opusy plné příběhů a hloubky... (03.10.2016)

Původně jsem se vlastně dívat nechtěl, ale nakonec pokračuji ve sledování britských kostýmních dobovek. Někteří zde si stýskají na nedostatek intrik, zákulisní politiky a tak dále. Mně to tak nějak stačí, v době, kdy se tvůrci seriálů předhánějí v tom, kdo do nich nacpe více horizontálního joggingu (pokud možno s praktikami, za které by jinde divák musel platit), krve a jiných tělesných tekutin, psychopatických charakterů a nesmyslně překombinovaných zápletek, je tohle docela příjemné a klasicky konzervativní, důvod, proč jsem měl rád Downton. Na Jennu Coleman se dobře dívá (je rozhodně hezčí než reálná Vika) a jak už to u britských hereček bývá, navíc umí i hrát, na rozdíl od zámoří. Doufám, že se to ještě nezkazí, ale po dvou dílech jsem docela spokojen. (17.09.2017)

Tušila som, že seriál v ktorom sa znovu "stretnú" Doctor Who a Torchwood, nemôže byť zlý. V podstate som sa nemýlila. Myslím, že Jenna urobila dobre, že Doctora opustila, kvôli tomuto seriálu, oni by ju časom vymenili tak či tak a jej fanúšikovia (teda ja) by prišli o mnohé. Uvedomujem si, že tomuto seriálu by sa dalo mnohé vyčítať a preto ani nesiaham po piatich hviezdičkách. Na druhej strane som si však užila krásnu osemdielnu jazdu, pri ktorej som sa ani na sekundu nenudila. Preto nižšie ako pod štyri hviezdičky tiež ísť nemôžem. Teším sa na druhú sériu a vrhám sa do spárov koruny... (13.04.2017)

Královnička je krásná, ta je vám tak krásná. A i přesto, že je mi navíc i sympatická a líbilo se mi, jak Jenna hrála, nějak to nestačilo. Chtěla bych víc politiky, víc pletichaření, víc všeho toho s čím se musela po nástupu na trůn potýkat, víc reálného života a méně zamilovaných pohledů. Vždyť prostřední díly nebyly o ničem jiném. V patnácti bych možná byla nadšená, ale teď mě to baví asi tak prvních 15 minut. Navíc mé hříšné myšlenky patřily lordu M. (03.11.2016)