Gilmorova děvčata: Rok v životě

Přijde mi smutný, když mě baví se koukat na seriál nikoliv díky hlavním hrdinkám, ale díky vedlejším postavám. Asi chápu, že Melissa McCarthy věnuje svůj čas zajímavějším projektům, a její Sookie tak měla jen jednu scénu, nicméně stejně jako Lane tam třeskutě chyběla. Bavili Michel, Paris, Jess a Kirk, a celkem příjemná mi přišla dějová linka Emily, která se někam posunula. Ale celkově tam na mě bylo málo vtipu, a přespříliš často podivně vykonstruovaného drama. Umanutá a sobecká Lorelai a ztracená a neúspěšná Rory byly pro mě dost nesympatické, nelogické, pitvořivé a neuvěřitelné. Těch šest hodin za to fakt nestálo. (28.04.2018)

Dvěma slovy - úplně zbytečné. Více slovy - Lorelai a Rory mě provázely pubertou. Byla období, kdy jsem si série přehrávala na posezení a byla období, kdy jsem zapomněla, že ty dvě holky existují. Čím jsem byla starší, tím víc jsem tíhla od Rory k Lorelai a čím dál méně rozuměla tomu malému rozmazlenému poupátku. A tak, když jsem se dozvěděla, že je tu pokračování - jakési rozuzlení, dost jsem se natěšila. Jenomže .... přestárlá a opuchlá Lorelai, kterou jsem v podstatě v žádné scéně nepoznala, nádherná a dost hloupá Rory, všechny ty oblíbené postavy o deset let (???) starší, nesmyslné vysvětlivky, proč tam není ten nebo onen (jako fakt v lese, jakože alternativní život uprostřed přírody?? nemohli je nechat se odstěhovat do velkoměsta??), dědkovský Luke... Divný dozvuk něčeho, co kdysi bývalo příběhem. A to, že se z Yaleu dostanu do místního plátku s nákladem třeba tisíc výtisků týdně... Úplně nevím, jak se na to tvářit. Dnes je mi líto, že jsem to nenechala tak, jak to bylo. On se mi totiž ten druhý konec líbí mnohem méně, než konec první. (11.11.2019)

Perfektní. Dostatečný ignore ultradebilní sedmé série a utažení všech linek tak, jak se sluší a patří. Full circle koncept, nebojácnost v oblasti antifanservisu (na*ranost řady fanoušků je krásný důkaz jejich romantizované bubliny dokonalého světa) a všeobjímající pocit návratu domů. Dalších dílů očividně netřeba. Není důvod se opakovat. (26.11.2016)

// Rory: "Mom." Lorelai: "Yeah?" Me: "Whaaat?!" Tak nevím, co na ten slavný návrat říct. Momentálně se mi honí hlavou věci jako "příliš dlouhé", "proč je Rory najednou taková" a "opravdu sem museli nacpat všechny tyhle postavy?", přičemž ještě před pár týdny jsem tak nějak doufal, že to bude jenom smích, pláč, radost, you know, prostě ty běžné pocity, které jsem u starých Gilmorek prožíval. Ale ne, tohle je o X let později, things change a já si nejsem úplně jistý, že se mi ty změny líbí. Na druhou stranu možná právě o tom to je, všechno ostatní se totiž povedlo zopakovat perfektně, kouzelná atmosféra Stars Hollow snad ještě rozkvetla a některé dějové linky (Emily) se povedly na jedničku. Takže možná to jen musím vstřebat. Udělat Wild. Nebo něco. Tahle minisérie je každopádně zajímavej kus seriálové filmařiny a já myslím, že těch 8/10 si naprosto zaslouží. A pokračování se nebojím. (04.12.2016)

Na tyto 4 díly jsem se podívala jen z toho důvodu, že jsem si přečetla knihu Lauren Graham - Rychleji již mluvit nedokážu. Byla jsem tedy na to zvědavá a šla jsem do toho. Ten seriál je prostě tak umělý :D To je strašné :D :D Jsem ale ráda, že se tam objevilo obrovské množství - snad všech těch postav a ano - byla to sranda, ale už to nebylo ono. Navazuje to na předešlé díly, je to dlouhé, je to tak neskutečně umělé a ten konec? Stane se :D Jen doufám, že už další díly nebudou... (15.09.2018)