Gilmorova děvčata: Rok v životě

Jak by vypadalo pokračování Gilmorek, kdyby ho Amy Sherman-Palladino psala a režírovala po lehké mozkové příhodě? Tak teď už víme! Děj ulepený, roztahaný, nelogický, umělohmotné postavy jednající úplně v rozporu se svým charakterem (jeden za všechny - Luke a flashmob?), hlavní hrdinky zcela na pěst. Vlastně to šlape úplně po všem, co na původní sérii bylo dobré. Takže za mě ne, díky, nedám si. (21.12.2016)

Jsem cílovka tohohle přídavku k původnímu seriálu a musím říct, že jsem hodně spokojená. Jak s výsledkem, tak s návraty jednotlivých postav a herců. Nejsem si jistá, do jaké míry tahle série konkuruje všem Hrám o trůny a American horror stories, ale já si myslím, e tak to ani být nemělo. Tahle série GG vznikla čistě pro radost fanoušků a svou funkci plní skvěle. Klidně si to za nějakou dobu pustím zas. Osobní PS: Zas mám po letech dojem, že můj život se ztotožňuje spíš s Rory než Lorelai. (10.01.2017)

Dlouho jsem se odhodlávala ke čtyřem filmům, které měly definitivně uzavřít příběh Gilmorových děvčat (i když s tou definitivností to vzhledem k finálním "čtyřem slovům" asi nebude tak horké). Také jsem dlouho přemýšlela nad tím, jaký názor na tohle pokračování vlastně mám. Bylo fajn se zase vrátit do Stars Hollow, kde se za deset let v podstatě nic nezměnilo. Bylo fajn znovu sledovat všechny ty více a méně bláznivé charaktery (protože se alespoň na okamžik vrátil snad úplně každý, kdo kdy seriálem prošel). Ale nebylo fajn sledovat Rory v roli sobecké nány, která si musí psát upomínku i na rozchod s nebohým klučinou. Tahle radikální proměna mi k ní vážně neseděla. Určitou rozmrzelost mi naštěstí plně vynahrazovala fantastická Kelly Bishop, která byla mým oblíbeným děvčetem už v původním seriálu. Takže lehký nadprůměr, ale na další díly bych nepospíchala. (24.01.2020)

Optimistický scénář: Píše se rok 2016, Rory dělá šéfredaktorku New York Gazette (bývalé New York Times, přejmenováno poté, co Stars Hollow bylo zvoleno jako hlavní město USA), stíhá vztah s Loganem, Jessem i Deanem zároveň (musíme přeci nějako uspokojit shipperky, že ano?), Lorelai nyní šéfuje Hiltonu a její manžel Luke stále vlastní bistro, to má nyní ale více poboček než McDonald's. A Edward Herrmann stále žije. Pesimistický scénář: Píše se rok 2016, ruiny civilizace po 3. světové válce matně značí, že tu kdysi vůbec nějaká civilizace byla. Rory, kterou za pár minut nevyhnutelně potká stejný osud, zakopává posledního člena své rodiny, matku Lorelai. Radiace ji zabila stejně jako už zabila 99% lidí. Včetně Paris. A včetně všech kávových zrn. Rory zmoženě upadá na zem, připravena naposledy vydechnout, ale osud s ní má jiné plány. "Rory!" K jejím uším dolehne známý hlas. "Stráže - odveďte ji do bezpečí." "Jak si přejete, vaše Výsosti." Kdo to byl? Blyštivá koruna na jeho hlavě Rory oslepila, nedokázala ho rozpoznat. "Konečně svět docenil moje schopnosti. Prostřídal jsem desítky zaměstnání, takže vím, jak co funguje. Bylo jen logické, abych v tomto nově nastoleném režimu byl něco nového, něco víc, něco jako-" "Král Kirk.", dokončila jeho větu Rory s lehce šokovaným výrazem na tváři. Realita: Píše se rok 2016, někomu se daří, někomu ne, někdo má rodinu, někdo ne. Stejně jako v normálním životě. Vzhledem k tomu, že vyšla z Revivalu nejlépe, to beru hlavně jako hezkou tečku pro Kelly Bishop, dokud je ještě živá. Obešel bych se bez natahovaných pasáží muzikálu a Life and Death Brigade, jinak jsem si tento nostalgický výlet užil. Rozhodně doufám, že ještě nějaký ten rok ze života GG uvidíme a dozvíme se odpovědi na to, jak dopadla Paris nebo jaký dopad měla ona "slavná" poslední 4 slova na Gilmorova děvčata. Samostatně by to ještě šlo, ale kdykoliv se vrátím ke klasickým GG, tak zjistím, že A Year in the Life je kvalitou tak poloviční. (06.12.2016)

Přiznám, že nejsem hardcore fanynka, nicméně mě tenhle seriál, hlavně poslední dobou, hodně bavil a přece jen je to svým způsobem už klasika, kult. Na revival jsem čekala jako na trní. Jediné, na čem mi záleželo, aby to bylo tak super jako celý seriál a ne jako poslední řada a aby byla Lorelai s Lukem. A taky jsem chtěla hodně Logana :D Všeho se mi dostalo. Smála jsem se, trpěla jsem, brečela jsem. Není to perfektní, jsou tam hluchá místa (muzikál ugh), ale esence seriálu, humor, řečnění, vztahy matek s dcerami, vztahy obecně, to vše je jak má být. Slavná poslední slova mě zaskočila, nečekala jsem je. (26.11.2016)